A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Micubiši Ki-15/C5M | |
---|---|
Micubiši Ki-15-II[1] | |
Určení | průzkumný letoun |
Původ | Japonské císařství |
Výrobce | Micubiši Džúkógjó Kabušiki Kaiša |
Šéfkonstruktér | Fumihiko Kono[2] |
První let | 1936 |
Zařazeno | 1937 Ki-15-I 1938 C5M1 |
Uživatel | Japonské císařské armádní letectvo Japonské císařské námořní letectvo |
Vyrobeno kusů | 489 celkem: 439 Ki-15 všech verzí 20 C5M1 30 C5M2[3] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Micubiši Ki-15 (spojenecké kódové označení „Babs“) byl japonský dvoumístný jednomotorový celokovový dolnoplošník s pevným kapotovaným podvozkem ostruhového typu, který jako průzkumný letoun používalo japonské císařské armádní letectvo. Dlouhé značení u armádního letectva bylo 97-šiki šireibu teisacuki (九七式司令部偵察機 ~ velitelský průzkumný letoun typu 97). Japonské císařské námořní letectvo přijalo tento letoun do výzbroje jako C5M, respektive 98-šiki rikudžó teisacuki (九八式陸上偵察機 ~ pozemní průzkumný letoun typu 98), a používalo ho pro operace z pozemních základen.
Vznik
Letoun Ki-15 vznikl na požadavek armádního letectva na strategický průzkumný stroj, který by byl schopen při rychlosti 450 km/h pronikat až 1000 km nad nepřátelské území. Jednomotorový letoun měla chránit především jeho rychlost a jediný pohyblivý kulomet Typ 89 ráže 7,7 mm. Práce na novém typu zahájila společnost Micubiši z Nagoji v červenci 1935.
Vývoj
První prototyp, poháněný hvězdicovým devítiválcovým motorem Nakadžima Ha-8 o výkonu 551 kW, vzlétl v roce 1936. Jediným nedostatkem byl špatný výhled pilota kupředu při pojíždění, vzletu a přistání. Prototyp dosáhl rychlosti 481 km/h v 4000 m, čímž převýšil požadované parametry. Armádní letectvo jej objednalo jako velitelský průzkumný letoun vzor 97 model 1 (Ki-15-I).
První ze zdokonalených strojů Ki-15-II (vzor 97 model 2) s dvouhvězdicovým motorem Micubiši Ha-26-I o 662 kW byl zalétán v červnu 1938. Výkonnější pohonná jednotka o menším průměru zlepšila výhled kupředu a zároveň umožnila nové verzi dosáhnout rychlosti 510 km/h.
Úspěchy typu Ki-15 nad čínským územím vedly i námořní letectvo k objednání stejné konstrukce. Jedním z důvodů byla i naléhavá potřeba dálkového průzkumného letounu, který nemohl být dodán v patřičném časovém termínu z nového vývoje. V roce 1938 tak objednalo 20 exemplářů s označením C5M1 (vzor 98 model 1) s motorem Micubiši Zuisei 12 o výkonu 643 kW.
Dalších 30 strojů vzniklo ve verzi C5M2, které byly výrazně modifikovány pro požadavky námořnictva. Zatížení letounu stouplo natolik, že byly i s výkonnějším motorem Nakadžima Sakae 12 o 689 kW pomalejší.
V roce 1939 vznikl z popudu armádního letectva Ki-15-III s pohonnou jednotkou Micubiši Ha-102 o výkonu 772 kW s třílistou vrtulí. Dosáhl rychlosti 530 km/h, ale jeho sériová výroba již nebyla zahájena.
Nasazení
Druhý prototyp, patřící tiskovému koncernu Asahi šimbun a pojmenovaný Kamikaze (~ Božský vítr), vykonal jako civilní dálkový letoun Micubiši Karigane I (imatrikulace J-BAAI) etapový přelet z Japonska do Londýna. Akce se konala ve dnech 6. až 9. dubna 1937 při příležitosti korunovace krále Jiřího VI. Piloti Iinuma a Cukagoši urazili vzdálenost 15 353 km za 51 h 17 min a 23 s čistého letového času průměrnou rychlostí 162,8 km/h. Mezinárodní letecká federace (FAI) tento výkon uznala za světový rekord. Rovněž Ki-15-II odebral jako Karigane II civilní sektor.
Armádní letectvo převzalo první sériové kusy Ki-15-I v květnu 1937. Osvědčily se při bojích v Číně, kde proti nim Letectvo Čínské republiky nedokázalo s výjimkou letounů Polikarpov I-16 nasadit účinnou stíhací ochranu.
Počátkem války v Tichomoří používaly ještě obě letecké složky Ki-15 i C5M, které operovaly především v oblasti Malajska během bitvy o Malajsko a při průniku Japonců na jih. Dne 10. prosince 1941 objevil jeden C5M2 britské válečné lodě HMS Repulse a HMS Prince of Wales, na které navedl bombardéry japonského námořního letectva, které obě plavidla potopily. Se vzrůstající silou spojeneckého letectva ztrácely Ki-15 i C5M na účinnosti. Protože nebyly vybaveny ochranou osádky ani palivových nádrží, byly jejich ztráty tak velké, že byly zbylé stroje staženy do zázemí. Používaly se pří výcviku a jako kurýrní velitelské letouny. Na sklonku války byly využity při sebevražedných akcích.
Specifikace (Ki-15-II)
Údaje podle[4]
Technické údaje
- Osádka: 2 (pilot a pozorovatel/radista)[5]
- Rozpětí: 12,00 m
- Délka: 8,70 m
- Výška: 3,34 m
- Nosná plocha: 20,36 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 1592 kg
- Vzletová hmotnost: 2189 kg
- Pohonná jednotka:
Výkony
- Maximální rychlost ve výšce 4330 m: 510 km/h
- Cestovní rychlost: 420 km/h
- Výstup na výšku 5000 m: 6,8 min
- Dostup: 10 000 m
- Dolet: 2400 km
Výzbroj
- 1 × pohyblivý kulomet Typ 89 ráže 7,7 mm[5]
Odkazy
Reference
- ↑ FRANCILLON, René J. Japanese Aircraft of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1994. ISBN 0-87021-313-X. S. 151. (anglicky) Dále jen Francillon.
- ↑ Francillon, str. 150
- ↑ Francillon, str. 155
- ↑ Václav Němeček, Mitsubishi Ki-15, Letectví + kosmonautika, 1985, str. 29, č.4
- ↑ a b Francillon, str. 154
Literatura
- FRANCILLON, René J. Japanese Aircraft of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1994. ISBN 0-87021-313-X. Kapitola Mitsubishi Ki-15 and C5M, s. 149 až 155. (anglicky)
- NĚMEČEK, Václav. Mitsubishi Ki-15 (C5M). Letectví a kosmonautika. Únor 1985, roč. LXI., čís. 4, s. 29.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Micubiši Ki-15 na Wikimedia Commons
- Micubiši Ki-15
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk