Mořské právo je jedno z nejstarších odvětví mezinárodního práva, které obsahuje zásady, instituty a normy užívání moří, vzdušného prostoru nad nimi, mořského dna a prostoru pod ním.

Některá obyčejová pravidla byla kodifikována v roce 1958 v několika úmluvách:

• Úmluvě o pobřežních vodách a pásmu souvislém
• Úmluvě o pevninské mělčině, Úmluvě o volném moři
• Úmluvě o ochraně biologického bohatství volného moře.

Komplexní úprava mořského práva byla přijata v roce 1982 Úmluvou OSN o mořském právu (UNCLOS).

Prostory, na něž se vztahuje režim mořského práva, pro námořní, leteckou nebo potrubní dopravu, pro hospodářské účely (např. rybolov nebo těžbu), pro zahraničně-politické donucovací akce (např. embargo), pro vědecký výzkum a podobně.

V mořském právu se používá jako jednotka délky námořní míle.

Mořské právo řeší zejména otázky:

• pobřežních moří
• přilehlé zóny pobřežních moří
• úzkých vodních cest (průlivů a průplavů)
• souostrovních vod souostrovních států
• pirátství

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu mořské právo na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.