A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Moravské úděly
| |||||||||||
Geografie | |||||||||||
Nejdelší řeka
|
|||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||
Národnostní složení
|
|||||||||||
Státní útvar | |||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||
|
Moravské přemyslovské úděly je označení historických území na Moravě, kde v 11. a 12. století vládla knížata z rodu Přemyslovců. Stabilně existovaly tři úděly: olomoucký, brněnský a znojemský.
Brněnský, znojemský a olomoucký úděl
Na konci svého života určil roku 1055 kníže Břetislav I., že nejstarší člen rodu Přemyslovců bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. seniorát), jeho druhý syn se stane biskupem a nejmladší synové dostanou území na Moravě. Břetislavův nástupce Spytihněv II. se toto rozdělení státu pokusil zrušit, ale jednotliví Přemyslovci založili vlastní větve dynastie. Po definitivním rozdělení Moravy roku 1061 Vratislavem II. se postupně vytvořily tři celky – brněnský úděl, znojemský úděl a olomoucký úděl, kde měli dědičně vládnout potomci bratrů Vratislava II. (Konráda I. Brněnského a Oty Olomouckého). Čeští panovníci do poměrů v údělech často zasahovali, zbavovali jejich vládce moci a dosazovali své chráněnce nebo vládli přímo oni sami z titulu českého knížete. Přesto se i mnozí moravští Přemyslovci prosadili.
Olomoucko zaujímalo prostor u hranic s Uhrami, kde plnilo úlohu ochrany státu před napadením z východu. Šlo o zdaleka největší úděl, přičemž hranice s Brněnskem tvořilo zhruba povodí řek Svitavy a Svratky.[1] Z vládců Olomoucka se stal českým knížetem už první údělný kníže Vratislav (1061–1085, král 1085–1092), na pražský knížecí stolec usedl také Svatopluk (1107–1109).
Brněnsko zpočátku tvořilo spolu se Znojemskem jeden úděl, kde víceméně spolu vládli Konrád a Ota, jenž se později ujal Olomoucka. Z Brněnska byl nejvýznačnější hned první vládce Konrád, který krátce vládl i jako český kníže (1092). Větev brněnských Přemyslovců vymřela na konci 12. století.
Znojemsko se rozkládalo u hranic s Rakouskem a spolu s Brněnskem plnilo úlohu ochrany státu před napadením z jihu. Zřejmě po smrti Konráda Brněnského v roce 1092 došlo k rozdělení jeho údělu: Konrádův starší syn Oldřich získal Brněnsko, mladší Litold Znojemsko. Ze znojemských Přemyslovců se stal českým knížetem Konrád Ota (1182 a 1189–1191), v mezidobí moravský markrabě. Znojemská větev rodu vymřela právě Konrádem Otou v roce 1191.
Seznam vládců brněnského údělu
# | jméno[2] | vláda[2] | poznámky[2] |
---|---|---|---|
1 | Konrád I. Brněnský | 1055–1056 | Syn Břetislava I. Spytihněv II. ho povolal ke dvoru a zrušil úděly. |
2 | Konrád I. Brněnský | 1061–1092 | Podruhé. Vratislav II. vrátil bratrům úděly. |
3 | Oldřich Brněnský | 1092–1099 | Syn Konráda I. Uprchl před Břetislavem II. |
4 | Bořivoj | 1099–1100 | Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže. |
5 | Oldřich Brněnský | 1100–1113 | Podruhé. |
6 | Soběslav I. | 1115–1123 | Syn krále Vratislava II., budoucí český kníže. |
7 | Ota II. Olomoucký | 1123–1125 | Také kníže olomouckého údělu. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce. |
8 | Vratislav Brněnský | 1125–1129 | Syn Oldřicha Brněnského. |
9 | Vratislav Brněnský | 1130–1156 | Podruhé. |
10 | Spytihněv Brněnský | 1174–1177 | Syn Vratislava. |
11 | Konrád II. Ota | 1177–1182 | Také kníže znojemského údělu. |
Seznam vládců znojemského údělu
# | jméno[3] | vláda[3] | poznámky[3] |
---|---|---|---|
1 | Ota I. Olomoucký | 1055–1056 | Syn knížete Břetislava I. |
2 | Konrád I. Brněnský | 1061–1092 | Syn knížete Břetislava I. |
3 | Litold Znojemský | 1092–1099 | Syn Konráda I. Brněnského, rozdělení údělu mezi Konrádovy syny. |
4 | Bořivoj | 1099–1100 | Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže. |
5 | Litold Znojemský | 1101–1112 | Podruhé. |
6 | Oldřich Brněnský | 1112–1113 | Litoldův bratr, po jehož smrti úděl zdědil, ale přežil ho jen o rok. |
7 | Soběslav I. | 1115–1123 | Syn krále Vratislava II., bratr Vladislava I., pozdější kníže. |
8 | Konrád II. Znojemský | 1123–1161 (respektive 1123–28 a 1134–1161) | Syn Litolda Znojemského, v letech 1128–1134 vězněn knížetem Soběslavem. |
9 | Konrád III. Ota | asi 1161–1182 | Syn Konráda II., od roku 1182 markrabě. |
Seznam vládců olomouckého údělu
# | jméno[3] | vláda[3] | poznámky[3] |
---|---|---|---|
1 | Vratislav | 1055–1056 | Syn Břetislava I. Z údělu utekl před starším bratrem Spytihněvem II. |
2 | Vratislav | 1058–1061 | Podruhé. Roku 1061 se po Spytihněvově smrti stal knížetem jako Vratislav II. |
3 | Ota I. Olomoucký | 1061–1087 | Syn Břetislava I. |
4 | Boleslav | 1090–1091 | Král Vratislav II. svěří olomoucký úděl svému synovi Boleslavovi. Práva Otových potomků naopak bránil Konrád I. Brněnský. |
5 | Svatopluk Olomoucký | 1091–1107 | Synové Oty I. Olomouckého, zpočátku za ně vládla jejich matka Eufémie Uherská. |
6 | Ota II. Olomoucký | 1091–1110 | Synové Oty I. Olomouckého, zpočátku za ně vládla jejich matka Eufémie Uherská. |
7 | Ota II. Olomoucký | 1113–1126 | Podruhé. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce. |
8 | Václav (I.) | 1126–1130 | Syn Svatopluka Olomouckého. |
9 | Lupolt Olomoucký | 1135–1137 | Syn knížete Bořivoje II. |
10 | Vladislav Olomoucký | 1137–1140 | Syn Soběslava I. Otec mu svěřil Olomoucko, chtěl tak potvrdit úmysl udělat Vladislava svým nástupcem v Praze. |
11 | Ota III. Dětleb | 1140–1160 | Syn Oty II. Olomouckého. |
12 | Bedřich | 1164–1173 | Syn Vladislava II., kníže. |
13 | Oldřich | 1173–1176 | Syn Soběslava I. Pomohl bratrovi Soběslavovi II. na knížecí stolec a ten mu svěřil Olomoucko. |
14 | Václav II. | 1177–1178 | Syn Soběslava I., budoucí kníže. Od bratra Soběslava II. získal olomoucký úděl a později i brněnský. V roce 1179 utekl před knížetem Bedřichem. |
15 | Konrád III. Ota | 1180–1182 | Syn Konráda Znojemského, budoucí kníže. |
16 | Vladimír Olomoucký | 1185–???? | Syn Oty III. Dětleba, bratr Břetislava Olomouckého; úděl mu svěřil Konrád Ota poté, co se stal českým knížetem. |
16 | Břetislav Olomoucký | 1185–1200 | Syn Oty III. Dětleba, úděl mu svěřil Konrád Ota poté, co se stal knížetem. Měl syna Sifrida |
Odkazy
Reference
- ↑ SCHULZ, Jindřich, a kol. Olomouc. Malé dějiny města. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002. ISBN 80-244-0493-1. S. 31.
- ↑ a b c SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 43.
- ↑ a b c d e f SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44.
Související články
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk