A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Muzeum Šumavy | |
---|---|
Budova muzea na sušickém náměstí | |
Údaje o muzeu | |
Stát | Česko |
město | Sušice |
Založeno | 1. července 1973 |
IČO | 00075116 (VR) |
Webové stránky | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Muzeum Šumavy v Sušici vzniklo v roce 1880 jako první muzeum na Šumavě. Nejprve sídlilo v prostorách sušické radnice. Původně malé muzeum se díky početným darům časem rozrostlo a dnes zaujímá důstojnou pozici na sušickém náměstí v domě č.p.40. Od roku 1963 bylo propojeno s Muzeem Šumavy v Kašperských Horách a Muzeem Šumavy v Železné Rudě. V roce 2015 bylo k sušickému muzeu přičleněno i Muzeum Dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě.
Muzeum Šumavy v Sušici tvoří významnou součást šumavských muzeí. Každá z jeho poboček nabízí rozmanité expozice zaměřené na historii zdejšího regionu. Muzeum je otevřeno celoročně s výjimkou dubna a listopadu.
Historie
V roce 1880 přišel sušický učitel Josef Holík s myšlenkou vytvořit muzeum pro region větší části Šumavy a Pošumaví. Za tímto účelem zveřejnil 25. ledna 1880 v místních novinách Posel ze Sušice přímou výzvu sušickým radním. Jelikož ve zdejším regionu žádné muzeum ještě neexistovalo, byla jeho žádost schválena již v dubnu téhož roku. Původní název muzea měl znít Šumavské muzeum v Sušici. Své první prostory muzeum získalo v budově sušické radnice, kde mu byla vyhrazena jedna místnost. Díky četným darům, které přicházely jako odezva na Holíkovu výzvu, získalo muzeum o dva roky později lépe vyhovující místnosti po občanské záložně. Bylo dokoupeno vybavení potřebné k uložení a péči o stále se rozrůstající sbírky. V roce 1893 Josef Holík umírá a jeho místo zaujímá odborný učitel Jan Taul. Ačkoliv se snaží v Holíkově práci pokračovat, u tehdejšího zastupitelstva města nenachází pochopení.
V roce 1895 se sušické muzeum s úspěchem účastnilo i Národopisné výstavy v Praze, kde představilo bohatou kolekci exponátů. I přes tento fakt sušická radnice o rok později zvažovala pronájem muzejních prostor bernímu úřadu a sbírky umístit do obecní šupárny (bývalé vězení pro lehčí přestupky), které byly pro tento účel naprosto nevhodné. Jen díky zásahu a finanční podpoře od České spořitelny bylo tomuto kroku zabráněno. Po rezignaci Jana Taula v roce 1904 se novým správcem muzea stal Vojtěch Maštovský. Od roku 1909 zde působil profesor Karel Kramář a po něm, v roce 1912, nastoupil do vedení muzea Kajetán Turek. S jeho příchodem nastává etapa rozvoje. K muzeum se na čas připojilo i Okresní zemědělské muzeum a městský archiv. Kajetán Turek získal od rady města Sušice příslib finanční podpory a přišel s myšlenkou, že by muzeum mělo mít vlastní budovu.
V roce 1934 se muzeum přestěhovalo do prostor renesanční budovy bývalého děkanství na sušickém náměstí. V roce 1942 Kajetán Turek zemřel a vedení muzea se na přechodnou dobu ujal jeho syn Luboš. Po válce bylo vedení muzea svěřeno městskému archiváři profesoru Antonínu Janákovi.
Během války a krátce po ní byla činnost muzea výrazně utlumena. Do sbírek se začaly soustřeďovat nejrůznější předměty z konfiskátů, na které se zde konaly dražby. V archivu se kupily německé knihy, které si lidé volně přebírali. V roce 1951 vyčistili pracovníci muzea pod vedením Josefa Kůse a za pomoci žáků sušického gymnázia sbírky od předmětů, které do nich nepatřily. Téhož roku také započaly práce na instalaci nové expozice podle libreta Vladimíra Holého, na níž se podíleli odborní pracovníci z Národního muzea v Praze. Expozice byla slavnostně otevřena 7. dubna 1956.
Velké změny přinesl rok 1960, kdy došlo k reorganizaci územních celků a vzniku okresů. Historický okres Sušice byl po téměř sto letech zrušen a začleněn do okresu Klatovy. Z těchto důvodů byla v roce 1967 integrována muzea v Kašperských Horách a v Železné Rudě do jednoho celku se jménem Muzeum Šumavy. Vedení muzea dodnes sídlí v Sušici.
Sbírky
Muzeum v současné době patří mezi vlastivědná víceoborová muzea. Své rozsáhlé sbírky prezentuje v budově na sušickém náměstí a v pobočkách v Železné Rudě, Kašperských Horách, Dobré Vodě. Sbírkový fond zahrnuje především památky šumavské a pošumavské provenience. Od roku 1988 pracuje při muzeu i Záchranná stanice pro handicapované živočichy.
Sušické muzeum seznamuje návštěvníky především s historií sirkařské výroby a s dějinami sklářství na Šumavě. Mezi nejzajímavější exponáty patří ojedinělý cínový soubor nádobí pocházející z přelomu 16. a 17. století z rodiny sušického měšťana Adama Čecha, nebo sbírka skla věnovaná muzeu jeho dlouholetým příznivcem Bruno Schreiberem.
Mezi další sbírky muzea Šumavy patří: Numismatická sbírka, Etnografická sbírka, Uměleckoprůmyslové sbírky, Věda, technika, průmysl, Archeologická a historická sbírka, Sbírka zbraní, Sbírka výtvarného umění, Sbírka uměleckého řemesla, Sbírka písemností a tisků, Sbírka negativů a diapozitiv, Sbírka fotografií, pohlednic, filmů a zvukových záznamů, Sbírka modelů, Entomologická sbírka, Botanická a zoologická sbírka, Geologická a mineralogická sbírka a sbírková knihovna.
Sušický betlém
Mechanický betlém umístěný v budově muzea patří k největším v Česku.[1] Jeho délka činí 5 metrů, hloubka 3,5 m a výška 2,8 m. Od roku 2004 je zdejší raritou vyřezávaný pohyblivý betlém obsahující téměř 150 pohyblivých a 150 nepohyblivých figurek.
Odborná činnost
Odbornou činnost muzea zajišťují specializovaná pracoviště:
- Historické pracoviště v Sušici a v Kašperských horách se věnuje studiu a zpracování regionálních dějin. Provádí i výzkumnou a dokumentační činnost v terénu. Odborní pracovníci se také podílejí na přednáškách, publikacích a tvorbě výstav a nových expozic.
- Přírodovědné pracoviště se stará o geologickou expozici, geologickou a mineralogickou sbírku i o botanické sbírky. Funguje zde také Záchranná stanice pro handicapované živočichy.
Publikace
Vlastivědný sborník Muzea Šumavy vychází v pravidelném intervalu dvou let. Obsahuje studie z oblasti dějin a umění, archeologie a historie, a také četné regionální příspěvky ze společenských i přírodních věd. Součástí sborníku je i barevná obrázková příloha.
Odborní pracovníci publikují v regionálním i odborném tisku, jejich příspěvky se objevují ve sbornících jiných institucí anebo ve sbornících příspěvků z odborných konferencí. Jejich články zaměřené na témata z regionální historie se pravidelně objevují v regionálním i odborném tisku.
Knihy
- Jan Lhoták. Dějiny fotografie v Sušici
- Jitka Lněničková a kol. Sbírka skla Bruno Schreibera I. a II.
- Jitka Lněničková. Lötz/série II. Sklářské střihy z let 1900 až 1914
- kolektiv autorů. Vlastivědný sborník muzea Šumavy
- Jitka Lněničková. Šumavské sklářství (německy)
- Josef Váchal a Jiří Kornatovský. Hory a srdce
- Jan Royt. Gabreta Sancta – Svatí patroni a ochránci střední Šumavy ve výtvarném umění
Reference
- ↑ Sušický mechanický betlém | SUŠICE A OKOLÍ. www.mestosusice.cz . . Dostupné online.
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk