A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Německé volby do říšského sněmu 1930 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Výsledky voleb v jednotlivých obvodech | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Stát | Výmarská republika | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Druh voleb | parlamentní | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Volební termín | 14. září 1930 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Předchozí volby | Volby 1928 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Následující volby | Volby 1932 (červenec) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Volební účast | 82,0 % | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Výsledky | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Německé federální volby konané 14. září 1930 byly v pořadí šesté volby do říšského sněmu Výmarské republiky. Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) si udržela i přes ztrátu 10 křesel pozici nejsilnější strany. Výrazně posílili nacisté z NSDAP vedené Adolfem Hitlerem. Strana si polepšila o 95 křesel s stala se druhou největší. Třetí skončili komunisté.
Předcházející události
Po parlamentních volbách v roce 1928 sestavil sociální demokrat Hermann Müller vládu široké koalice SPD, lidovců, německých demokratů, Centra a Bavorské lidové strany (více: vláda Hermanna Müllera). Vláda se od samého začátku potýkala s vnitřními spory mezi lidovci a sociálními demokraty a po vypuknutí Velké hospodářské krize v říjnu 1929 se rozkol ještě prohloubil. Vláda se nakonec rozpadla v březnu 1930 po neshodách ohledně navyšování pojištění v nezaměstnanosti.
Situace využila vlivná skupina velkostatkářů, průmyslníků a armádních špiček okolo říšského prezidenta Hindenburga, která nesouhlasila s politikou vládnoucí SPD. Hindenburg pověřil sestavením vlády Heinricha Brüninga z Centra, který vytvořil menšinovou vládu bez sociálních demokratů. Brüning následně vládl pomocí prezidentských „nouzových dekretů“ (více: článek 48), kdy pro přijmutí zákona stačilo pouhé schválení prezidentem a ne standardně celým sněmem. Někdy se Brüningova vláda nazývá prezidentský kabinet. Výrazně byl oslaben parlamentarismus a demokracie republiky. Sněm mohl dekret zamítnout, ale potřeboval k tomu většinu poslanců. Při schvalování rozpočtu pro rok 1930 byl návrh vlády odmítnut. Brüning se pokusil rozpočet protlačit pomocí dalšího prezidentského dekretu, ale narazil na plošný odpor sněmu. V nevídané shodě se sešly hlasy sociálních demokratů, komunistů, nacistů a nacionalistů a celkovým počtem 256 z 491 byl dekret zrušen. V červnu 1930 byl rozpuštěn říšský sněm a nové volby byly vypsány na 14. září 1930.
Volební kampaně
Sociální demokraté si byli vědomi potenciálního úspěchu nacistů v nadcházejícím klání, jelikož se NSDAP podařilo výrazně uspět v několika zemských volbách. Do voleb šli s plakátem, který hlásal:„Proti buržoazii a svastice!“ V srpnu uspořádali sociální demokraté a komunisté demonstrace v Berlíně s heslem „Válku nikdy víc!“ Na 30 tisíc lidí se účastnilo části pořádané SPD a dalších 15 tisíc bylo na komunistické demonstraci. Německá demokratická strana se v červenci 1930 spojila s nacionalisty z Lidového národního říšského svazu a přejmenovala se na Německou státní stranu (DStP). Mnoho umírněných a levicově orientovaných členů následně stranu opustilo.
Nacionalisté z DNVP se museli před volbami vypořádat s rozkolem mezi proti-demokratickým křídlem strany a její umírněnou částí. Radikálové slavili vítězství a liberálnější část členů ze strany odešla a založila Konzervativní lidovou stranu. Lidovci z DVP se pokusili vytvořit pravicový blok s dalšími menšími stranami jako Konzervativní lidová strana či Říšská strana německé střední třídy, ale snaha neslavila úspěch. Kampaň NSDAP byla poprvé řízena Goebbelsem, který zakázal před volbami protižidovská hesla a nechal stranu profilovat jako nacionalistickou, protikomunistickou a antikapitalistickou. Byla velká snaha vykreslit NSDAP jako mladou, nezkaženou a činorodou. V srpnu 1930 objel Hitler za 10 dní 20 shromáždění a toho v Berlíně se účastnilo na 16 tisíc lidí.
Vlivní lidé z okolí říšského prezidenta Hindenburga doufali ve výrazné oslabení protivládních nacionalistů z DNVP a posílení provládních konzervativců z odštěpené Konzervativní lidové strany. V srpnu 1930 požádal Svaz německého průmyslu své členy, aby podporovali pouze ty strany, které ctí ústavu a jsou pro zachování soukromého sektoru i vlastnictví. Celá akce byla namířena proti aktivitám komunistů a nacistů.
Výsledky
Největší úspěch ve volbách slavili nacisté, kteří po 800 tisících hlasech v roce 1928 jich získali v roce 1930 6,4 miliónu. Nejsilnější byla strana v severním a východním Německu. Ve Východním Prusku dokonce volby vyhrála a v Pomořansku a Šlesvicku-Holštýnsku měla přes 20 %. Nově zvolení členové říšského směnu za NSDAP následně usedli do lavic v hnědých stranických uniformách, ačkoliv tím porušovali zákon. Jelikož měli jako poslanci imunitu, žádné trestné stíhání neproběhlo. Výrazným neúspěchem skončily volby pro ostatní pravicové strany nacionalisté ztratili téměř půlku mandátů a lidovci třetinu.
Sociální demokraté vyhráli volby i po šesté a stali se opět největší stranou ve sněmu. Ztratili ale 10 poslanců. Naopak ziskem skončily volby pro komunisty, kteří se stali třetí největší stranou v říšském sněmu. Podařilo se jim dokonce vyhrát ve dvou volebních obvodech (Düsseldorf východ a Merseburg). Němečtí demokraté organizovaní v Německé státní straně ztratili 5 křesel.
Politická strana | Hlasy v % (změna) | Mandáty (změna) | |||
---|---|---|---|---|---|
Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) | 24,5 | ▼ -5,3 | 143 | ▼ -10 | |
Národně socialistická německá dělnická strana (NSDAP) | 18,3 | ▲ +15,5 | 107 | ▲ 95 | |
Komunistická strana Německa (KPD) | 13,1 | ▲ +2,5 | 77 | ▲ +23 | |
Centrum (Z) | 11,8 | ▲ +1,5 | 68 | ▲ +7 | |
Německá národně lidová strana (DNVP) | 7,0 | ▼ -7,3 | 41 | ▼ -32 | |
Německá lidová strana (DVP) | 4,5 | ▼ -4,2 | 30 | ▼ -15 | |
Německá státní strana (DStP) | 3,8 | ▼ -1,0 | 20 | ▼ -5 | |
Říšská strana německé střední třídy (WP) | 3,8 | ▼ -0,7 | 23 | ▬ ±0 | |
Křesťanskonárodní strana rolníků a zemědělců (CNBL) | 3,2 | ▲ +1,3 | 19 | ▲ +10 | |
Bavorská lidová strana (BVP) | 3,0 | ▼ -0,1 | 19 | ▲ +2 | |
Křesťanská sociální služba (CSVD) | 2,5 | nová | 14 | nová | |
Německá rolnická strana | 1,0 | ▼ -0,6 | 6 | ▼ -2 | |
Konzervativní lidová strana (KVP) | 0,8 | nová | 4 | nová | |
Zemědělská liga (RLB) | 0,6 | ▼ -0,1 | 3 | ▬ ±0 | |
Německo-hannoverská strana (DHP) | 0,4 | ▼ -0,2 | 3 | ▼ -1 | |
Celkem | 100,0 | 577 | +86 |
Sestavování vlády
Po vyhlášení výsledků bylo jasné, že sestavení většinové a k tomu funkční vlády bude extrémně obtížný úkol. Umírnění nacionalisté z Konzervativní lidové strany nedosáhli očekávaného úspěchu, a nemohli tak výrazněji posílit vládní koalici. Kancléř Brüning nakonec dostal svolení od sociálních demokratů v pokračování existující menšinové vlády, která se opírala o prezidentské dekrety. Po úspěchu nacistů to SPD viděla jako nejlepší možnost v dané situaci. Vznikla menšinová vláda tolerovaná SPD, kterou tvořilo Centrum, Bavorská lidové strana, Německá státní strana, Německá lidová strana a Konzervativní lidová strana. Ministerstvo obrany opět vedl nestraník a to Wilhelm Groener.
Přehled vlád
- Kabinet H. Brüninga I. (Z) – koalice Z, DVP, DDP, BVP, WP, KVP (31. březen 1930 – 9. říjen 1931)
- Kabinet H. Brüninga II. (Z) – koalice Z, DStP, BVP, KVP, CNBL (10. říjen 1931 – 1. červen 1932)
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Reichstagswahl 1930 na německé Wikipedii.
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk