A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| |||
---|---|---|---|
Horní část Nerudovy ulice | |||
Umístění | |||
Stát | Česko | ||
Město | Praha | ||
Městská část | Praha 1 | ||
Čtvrť | Malá Strana | ||
Poloha | 50°5′19″ s. š., 14°23′58″ v. d. | ||
Začíná na | Malostranské náměstí | ||
Končí na | Pražský hrad (ulice Ke Hradu a Úvoz) | ||
Historie | |||
Datum vzniku | 1348 | ||
Denominace | asi 1884 | ||
Pojmenováno po | Jan Neruda | ||
Starší názvy | Ostruhová | ||
Další údaje | |||
Délka | 375 m | ||
Šířka | 10 m | ||
PSČ | 110 00, 120 00 | ||
Kód ulice | 462292 | ||
multimediální obsah na Commons | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nerudova je ulice na Malé Straně v Praze 1 vede z horního respektive severozápadního rohu Malostranského náměstí západním směrem vzhůru k Pražskému hradu. Patří mezi turisticky nejzajímavější ulice v Praze. Je součástí někdejší Královské cesty, kudy chodil korunovační průvod českých králů přes Karlův most na Hrad. Na horním konci se rozvětvuje na ulici Ke Hradu (směr Pražský hrad) a Úvoz (směr Pohořelec a Strahovský klášter). Z tohoto místa vycházejí severozápadním směrem vzhůru také Radnické schody.
Historie
Trasa ulice vznikla při novém založení Malé Strany za Přemysla Otakara II. v roce 1267, kdy tvořila hlavní osovou západo-východní komunikaci Malé Strany. Tehdy končila Strahovskou branou v místech, kde dnes navazuje ulice Úvoz. Příčnou osu uzavíraly z jihu Újezdská brána v Karmelitské ulici a románská rotunda sv. Václava.
Název
Od 14. do 17. století se horní část nazývala Dláždění, Na dláždění nebo Nad Strahovskou branou a dolní část Strahovská. Pro snazší stoupání povozů se do dlažby vkládaly krokve, podle nichž se v 17.–19. století nazývala Krokevní = Sparrengasse, zkomoleně Sporrengasse = Ostruhová podle výrobců ostruh[1]. Roku 1895 byla přejmenována po českém spisovateli a básníkovi Janu Nerudovi, který zde v domě U Dvou slunců bydlel a má tam pamětní desku.[2]
Významné stavby v ulici
Měšťanské domy v ulici, často označené domovním znamením, jsou většinou středověkého původu, mají klenuté gotické sklepy, prošly renesanční přestavbou po požáru roku 1541, vesměs mají nástavby pater s malovanými trámovými stropy a s pozdně barokní nebo klasicistní fasádou. Oproti tomu pro stavbu velkých barokních paláců byly předchozí domy většinou zbořeny.
- 1/258: Lichtenštejnský palác, dnes sídlo Akademie múzických umění, má vchod z Malostranského náměstí.
- 2/205: dům U Černého orla, kde měla lékárnu rodina Fragnerů, zakladatelů dnešní Zentivy, a v suterénu měli sochařský a keramický ateliér Stanislav Martinec a Věra Martincová.
- 4/206: U Zlaté kotvy a U Tří zlatých jelínků z 18. století
- 5/256: Morzinský palác, z roku 1714, autorství budovy připsal J. B. Santinimu-Aichelovi historik architektury Oldřich Stefan, v průčelí sochy dvou mouřenínů F. M. Brokoffa, sídlo rumunského velvyslanectví.
- 6/207: U Červeného orla, středověký, s fasádou z 18. století
- 12/210: U Tří housliček nebo Rabštejnský
- 14/211: Valkounský dům, koupil a přestavěl roku 1705 J. B. Santini, fasáda kolem 1750
- 15/249: Palác Kinských, také U Zlaté koruny nebo Marštalkovský, přestavěný F. Luragem po 1683
- 16/212: U Zlaté číše, s cechovním znamením a barokní úpravou zlatníka Diesbacha
- 18/213: U Sv. Jana Nepomuckého
- 20/214: Thunovský či Kolovratský palác, dnes sídlo italského velvyslanectví. Postaven v letech 1716–1721 podle plánů J. B. Santiniho se sochařskou výzdobou M. B. Brauna.
- Kostel P. Marie Matky ustavičné pomoci a sv. Kajetána, také kajetánský nebo theatinský, z roku 1691, snad podle plánů J. B. Matheye
- 25/244: U Osla v kolébce, přestavěný 1706
- 28/217: U Zlatého kola, renesanční s fasádou kolem 1790
- 29/242: U Bonapartů
- 31/241: U Sedmi švábů, přestavěn 1723
- 32/219: U Zlatého lva, s lékárnou a pamětní deskou Václava Viléma Štecha
- 33/240: Bretfeldovský palác, také U Léta a Zimy (podle barokních alegorických soch), před 1769. Název podle advokáta Josefa Bretfelda, rektora pražské univerzity a proslulého bonvivána, který zde pořádal plesy
- 34/220: U Zlaté podkovy, patrně podle plánu U. Aostalliho z doby před 1579 s pozdně barokní fasádou
- 36/221: U P. Marie Pomocné, renesanční s fasádou před 1728
- 41/236: U Červeného lva, přestavěn 1726
- 43/235: U Zeleného raka, gotický, přestavěn 1734
- 45/234: U Hlubokého sklepa
- 47/233: U Dvou slunců, renesanční, přestavěný před 1690, s pamětní deskou o pobytu spisovatele Jana Nerudy
- 49/232: U Bílé labutě, barokní
- 51/231: U Zeleného jelínka, středověký, přestavěn 1819[3]
Autobusová linka
Od 3. března 1908 do 17. listopadu 1909 jezdila Nerudovou ulicí první pražská autobusová linka (a pravděpodobně vůbec první autobusová linka v českých zemích[4]), tehdy ještě pod značkou „Omnibusy král. hlav. města Prahy“. Pro opakované havárie a nespolehlivost tehdejší techniky byla zrušena, další autobusové linky byly pak v Praze zaváděny až od června 1925 a zpočátku převážně mimo centrum Prahy.
Odkazy
Reference
- ↑ Marek Lašťovka a kolektiv: Pražský uličník, Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, I. díl, A_N. Libri Praha 1997, s. 590
- ↑ P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Malá strana. Str. 25 nn.
- ↑ P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Malá strana.
- ↑ Pavel Fojtík, Stanislav Linert, František Prošek: Historie městské hromadné dopravy v Praze, aktualizované vydání, Dopravní podnik hl. m. Prahy, 3. vydání, 2005, ISBN 80-239-5013-4, str. 97
Literatura
- LAŠŤOVKA, Marek a kolektiv: Pražský uličník, Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, I. díl, A-N. Libri Praha 1997, s. 590
- VLČEK, Pavel a kolektiv: Umělecké památky Prahy. Malá strana. Praha : Academia, 1999
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Nerudova, s. 778–790.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nerudova na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Nerudova ulice
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk