A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Nicola Vaccai | |
---|---|
Nicola Vaccai | |
Narození | 15. března 1790 Tolentino, Itálie |
Úmrtí | 5. srpna 1848 Pesaro, Itálie |
Povolání | hudební skladatel, hudební pedagog a učitel |
Zaměstnavatel | Milánská konzervatoř |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nicola Vaccai, starším pravopisem Vaccaj (15. března 1790, Tolentino – 5. (nebo 6.)srpna 1848, Pesaro), byl italský operní skladatel a hudební pedagog.
Život
Nicola Vaccai vyrůstal v Pesaru a zde také získal základní hudební vzdělání. Rodiče však příliš nesouhlasili s kariérou hudebníka a vyslali jej na studia práv do Říma. Nicola však netoužil stát se právníkem a více než právům se věnoval zpěvu a studiu kontrapunktu u předního římského skladatele Giuseppe Jannaconiho.
Ve věku 21 let odešel do Neapole a stal se žákem Giovanni Paisiella, jehož „Lazebník sevillský“ byl považován za mistrovské dílo komické opery, a to až do chvíle, kdy měla premiéru Rossiniho opera na stejné libreto a se stejným názvem.
Svou kariéru operního skladatele zahájil Vaccai v Benátkách. Nejprve se živil jako učitel zpěvu a skladatel baletů, které se tehdy vkládaly i do operních představení. Jeho prvním operním úspěchem byla opera I solitari di Scozia uvedená v roce 1815 v Neapoli. Parma si u něj objednala operu Pietro il grande a v této opeře se také představil jako představitel jedné z hlavních rolí.
Největšího úspěchu se dočkal operou Romeo a Julie (Giulietta e Romeo), která měla premiéru v roce 1825 v Miláně. Tato opera mu také vynesla pozvání do Londýna, kde byla uvedena v roce 1832 v Královském divadle (dnes Her Majesty's Theatre). Za svého pobytu v Londýně se stal vyhledávaným učitelem zpěvu.
Po svém návratu do Itálie se v roce 1838 stal ředitelem a profesorem skladby na Milánské konzervatoři. Po šesti letech se s ohledem na chatrné zdraví funkce zřekl, vrátil se do rodného Pesara a zkomponoval zde svou poslední - šestnáctou operu Virginia.
Hudební pedagogika
Pokud se týče operní tvorby byl Vaccai v pozdějších letech v očích publika zastíněn svým rivalem Vincenzo Bellinim. Dnes je připomínám hlavně jako vynikající hudební pedagog a skladatel instrukční literatury. Jeho dílo Metodo pratico de canto bylo transponováno pro všechny hlasové rejstříky a dodnes je stále vydáváno a stalo se jednou ze základních učebnic bel canta. K úspěchu přispěly i vynikající texty Pietra Metastasia plně respektující požadavky operního zpěvu a lidského hlasu. V úvodu Vaccai poznamenal, že pouze hlas mistra demonstrujícího jeho hlasová cvičení může doopravdy naučit žáka správné technice skutečného legata. Kniha je rovněž důležitým zdrojem informací o operní interpretaci na počátku 19. století.
Opery
- I solitari di Scozia (Neapol, Teatro Nuovo, 18. února 1815)
- Malvina (Benátky, Teatro San Benedetto, 8. června 1816)
- Il lupo di Ostenda, ossia L'innocenza salvata dalla colpa (Benátky, Teatro San Benedetto, 17. června 1818)
- Pietro il grande, ossia Un geloso alla tortura (Parma, Teatro Ducale, 17. ledna 1824)
- La pastorella feudataria (Turín, Teatro Carignano, 18. září 1824)
- Zadig ed Astartea (Neapol, Teatro San Carlo, 21. února 1825)
- Giulietta e Romeo (Milán, Teatro della Canobbiana, 31. října 1825)
- Bianca di Messina (Turín, Teatro Regio, 20. ledna 1826)
- Il precipizio, o Le fucine di Norvegia (Milán, Teatro alla Scala, 16. srpna 1826)
- Giovanna d'Arco (Benátky, Teatro La Fenice, 17. února 1827)
- Saladino e Clotilde (Milán, Teatro alla Scala, 4. února 1828)
- Alexi (Neapol, Teatro San Carlo, 6. června 1828)
- Saul (Neapol, Teatro San Carlo 11. března 1829 – zkomponováno v letech 1825 - 1826)
- Giovanna Grey (Milán, Teatro alla Scala, 23. února 1836)
- Marco Visconti (Turín, Teatro Regio, 27. ledna 1838)
- La sposa di Messina (Benátky, Teatro La Fenice, 2. března 1839)
- Virginia (Řím, Teatro Apollo, 14. ledna 1845)
Literatura
- Warrack, John and West, Ewan (1992), The Oxford Dictionary of Opera, 782 pages, ISBN 0-19-869164-5
- Vaccai, Nicola: Praktická škola italského bel canta, (Metodo Pratico di Canto Italiano per camera : Praktische Schule des italienischen Gesangs), C. F. Peters Musikverlag, 1976
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nicola Vaccai na Wikimedia Commons
- Ukázka výuky zpěvu dle Metodo Practico, lekce 1.
- Recitativ a árii z opery Zadig e Astartea zpívá Cecilia Gasdia
- Volně přístupné partitury děl od Nicola Vaccai v projektu IMSLP
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk