A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Oldřich Pelčák | |
---|---|
Oldřich Pelčák | |
Kosmonaut Československa – kandidát | |
Státní příslušnost | ČSSR |
Datum narození | 2. listopadu 1943 |
Místo narození | Zlín Protektorát Čechy a Morava |
Datum úmrtí | 7. října 2023 (ve věku 79 let) |
Místo úmrtí | Praha Česko |
Předchozí zaměstnání | vojenský pilot |
Hodnost | plukovník |
Čas ve vesmíru | – |
Kosmonaut od | 1. prosince 1976 |
Kosmonaut do | březen 1978 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oldřich Pelčák (2. listopadu 1943 Zlín – 7. října 2023 Praha[1]) byl český kosmonaut a vojenský letec. Byl tzv. „kosmonautem-kandidátem“, společně s Vladimírem Remkem to byli jediní dva Čechoslováci, kteří absolvovali výcvik pro let do vesmíru. Ve dvojici s Nikolajem Rukavišnikovem tvořili záložní posádku k dvojici Remek–Gubarev pro let Sojuz 28.
Životopis
Narodil se ve Zlíně do rodiny Oldřicha a Jarmily Pelčákových, byl nejstarší ze čtyř sourozenců.[2] Od roku 1950 navštěvoval základní osmiletou školu v Kyjově. V roce 1958 začal studovat na střední průmyslové škole v Uherském Hradišti, kde v roce 1962 maturoval. Již v době středoškolských studií létal na větroních a v roce 1962 dokončil výcvik na motorových letounech. Po maturitě studoval Letecké učiliště v Košicích, kde absolvoval s výborným prospěchem v roce 1965.[3]
V roce 1965 byl povýšen do hodnosti poručíka a začal sloužit u stíhacích útvarů. Roku 1969 byl povýšen do hodnosti nadporučíka a stal se velitelem roje. V roce 1971 získal kvalifikaci pilota 1. třídy. Jako jeden z prvních v Československu létal na stíhacím letounu MIG-21.[4] Od 1. září 1972 začal Oldřich Pelčák studovat v ruském Moninu na vojenské letecké akademii J. A. Gagarina společně s Vladimírem Remkem. V roce 1975 obdržel medaili Za službu vlasti.
Do předběžného výběru kosmonautů programu Interkosmos byla v roce 1976 jmenována čtveřice letců, z nichž byli ještě v ČSSR vyřazeni Michal Vondroušek a Ladislav Klíma. Výběrovým řízením byla čtveřice zredukována na dvojici Remek – Pelčák. Tito dva v prosinci téhož roku odjeli do Hvězdného městečka, kde spolu s ostatními kandidáty z Polska a NDR absolvovali výcvik ve Středisku přípravy kosmonautů J. A. Gagarina. Společně s ním se zde ubytovala i jeho rodina, žena Hana a synové Oldřich a Miloš.[5] Až po ukončení náročného výcviku na počátku roku 1978 bylo v Praze příslušnou komisí určeno, že (v té době již major[6]) Pelčák bude členem záložní posádky a do kosmu poletí Vladimír Remek.[2][7] (Jiné zdroje však uvádí, že o složení posádky rozhodovala výhradně sovětská strana, přičemž armáda si prosadila vojenského letce Alexeje Gubareva a Remek byl náhodou ve dvojici s ním; tudíž letěl do kosmu jen náhodou on a nikoli Pelčák.)
Po návratu do vlasti působil v letech 1978–1981 jako velitel 11. stíhacího pluku v Žatci, v letech 1981–1985 byl zástupcem velitele 3. divize PVOS[4] a poté byl zkušebním pilotem Leteckého zkušebního odboru Vzdušných sil AČR v Praze-Kbelích. Od roku 1999 byl v důchodu a ochotně se zúčastňoval různých setkání popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2017 vykonával funkci předsedy Českého svazu letectví.[8]
Více než 30 let jezdil na chalupu do obce Cidlina, tamtéž jezdila i jeho matka. V roce 2011 mu bylo uděleno čestné občanství obce Cidlina.[9]
Zemřel v ranních hodinách dne 7. října 2023 v Ústřední vojenské nemocnici v Praze po dlouhé těžké nemoci.[8]
Další ocenění
Po Oldřichu Pelčákovi byla pojmenována planetka (6149) Pelčák[10] objevená českými hvězdáři na Kleti. V roce 2011 mu bylo uděleno čestné občanství obce Cidlina[9] a v roce 2014 čestné občanství městské části Praha 21 [11].
Rodina
Jeho otec pracoval ve Výzkumném ústavu gumárenském ve Zlíně[2] a jeho matka byla redaktorka lokálních časopisů a později produkční v brněnské redakci televize Jarmila Jurečková.[9] Z prvního manželství pochází děti Oldřich, Miloš a Hana. Z druhého manželství dcera Lucie. K roku 2023 měl pět vnoučat. Manželka Hana a synové Oldřich a Miloš bydleli s Oldřichem Pelčákem ve Hvězdném městečku v době jeho kosmického výcviku.
Politická angažovanost
Ve volbách do Senátu PČR v roce 2014 kandidoval jako nestraník za ČSSD v obvodu č. 24 – Praha 9.[12] Se ziskem 10,66 % hlasů skončil na 4. místě a nepostoupil tak ani do druhého kola.[13]
Odkazy
Reference
- ↑ VLACHOS, Rémy; ČTK. Zemřel kosmonaut-kandidát Pelčák. S Remkem absolvoval výcvik pro let do vesmíru. iDNES.cz . 2023-10-07 . Dostupné online.
- ↑ a b c Oldřich Pelčák (1943). www.pametnaroda.cz . . Dostupné online.
- ↑ Oldřich Pelčák. www.karlin.mff.cuni.cz . . Dostupné online.
- ↑ a b Ty, očúvaj, co budeme dělat?! Aneb Oldřich Pelčák podruhé | Všechny články | Zprávy | Flying Revue. www.flying-revue.cz . . Dostupné online.
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Vladimír Remek, s. 414.
- ↑ CODR, Milan. O kosmických dnech a nocích. Praha: Práce, 1987. Kapitola První mezinárodní, s. 80.
- ↑ Muž, který neletěl. Sověti tvrdili, že Remka místo mě poslali do vesmíru Češi, říká kosmonaut Oldřich Pelčák. Reflex.cz . . Dostupné online.
- ↑ a b KOMENTÁŘ: Loučení s Oldou Pelčákem - Aeroweb.cz. www.aeroweb.cz . . Dostupné online.
- ↑ a b c Archivovaná kopie. www.obec-cidlina.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-02.
- ↑ (6149) Pelčák . astro.cz, 2000-11-14 . Dostupné online.[nedostupný zdroj
- ↑ Čestný občan | Informace. web.archive.org . 2022-05-25 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-25.
- ↑ O Senát za ČSSD bude usilovat kosmonaut Pelčák, o primátora Ludvík online. Novinky.cz, 2014-06-12 cit. 2014-06-13. Dostupné online.
- ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 10.10. – 11.10.2014, Výsledky hlasování, Obvod: 24 – Praha 9 online. Český statistický úřad, 2014 cit. 2014-10-12. Dostupné online.
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- PELČÁK, Oldřich. Klukovské sny : Cesta do Hvězdného městečka. Předml.: Boris Valníček. 1. vyd. Praha: Albatros, 1979. 192 s.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Oldřich Pelčák na Wikimedia Commons
- Osoba Oldřich Pelčák ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Oldřich Pelčák
- jaa; PELČÁK, Oldřich. Raketa se neřídí, sedíte jako puk a čekáte. Aktuálně.cz online. Economia, 2008-3-5 cit. 2013-3-11. Online rozhovor s Oldřichem Pelčákem. Dostupné online.
- MEK, Kosmonauti-kandidáti ostatních zemí http://mek.kosmo.cz/…
- Blahopřání k narozeninám
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk