A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Oldřich Pelc | |
---|---|
Narození | 14. listopadu 1908 Choceň Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 1. srpna 1994 (ve věku 85 let) Choceň Česko |
Národnost | Češi |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oldřich Pelc (14. listopadu 1908[1] Choceň – 1. srpna 1994[2] Choceň) byl československý voják a příslušník výsadku Potash.
Mládí
Narodil se 14. listopadu 1908 v Chocni. Otec Antonín byl vlakvedoucí, matka Arnoštka, rozená Petružálková, byla v domácnosti. Měl tři vlastní a dva nevlastní sourozence.
Po matčině smrti ho i se sourozenci vychovávala babička. Absolvoval obecnou a měšťanskou školu a tři třídy stavební školy. Po praxi pracoval jako stavební asistent a v letech 1928–1930 jako stavbyvedoucí v Praze. Těsně před nástupem na základní vojenskou službu pracoval jako číšník v Chocni. Službu nastoupil 1. října 1930 do Milovic k instruktážnímu praporu. V roce 1932 mu byl vysloven souhlas s konáním další činné služby. V hodnosti desátníka byl převelen k 2. rotě 3. hraničářského praporu do Žamberka.[3] V září 1932 byl povýšen na četaře, v dubnu 1933 mu byla činná služba prodloužena o jeden rok. 11. července 1933 byl vojenským soudem v Hradci Králové odsouzen k degradaci na vojína za zběhnutí (nedovoleně opustil útvar a týden se nacházel u své milenky) a z armády byl propuštěn.
V letech 1933 až 1935 pracoval jako garážmistr v Praze, od června 1935 do září 1938 potom jako učitel tenisu v LTC Smíchov (byl soukromým instruktorem tenisu Vlasty Buriana). Při mobilizaci v září 1938 sloužil u hraničářského praporu. Po demobilizaci byl nezaměstnaný (příležitostně statoval ve filmech), 31. května 1939 byl českou protektorátní policií zatčen za příživnictví a předán do pracovního tábora.
V exilu
Z pracovního tábora v Linci uprchl 23. září 1939 a přes Jugoslávii, Řecko a Sýrii se dostal do Francie. Po prezentaci u československého zahraničního vojska v Agde byl zařazen u 1. pěšího pluku, se kterým se zúčastnil bojů o Francii. Po pádu Francie byl, již v hodnosti četaře evakuován do Anglie.
Po příjezdu do Anglie 13. července 1940 byl zařazen k 1. pěšímu praporu. V září 1940 se svévolně vzdálil na 14 dnů od své jednotky, za což byl znovu potrestán degradací na vojína. V letech 1940 až 1942 sloužil jako zbrojíř a postupně se vypracoval až na praporního zbrojíře. 14. července 1942 bylo odnětí hodnosti zrušeno a byla mu vrácena hodnost četaře. Od 8. ledna 1943 do 23. února 1944 absolvoval v rámci výcviku pro zvláštní operace základní sabotážní kurz, parakurz, dále potom tělovýchovný kurz, opakovací parakurz, kurzy konspirační a spojovací a kurz mikrofotografie. Po zařazení do skupiny Potash prodělal konspirační a spojovací kurz pod patronátem SIS. Výcvik zakončil tělovýchovným kurzem a spojovacím cvičením. 16. dubna 1944 byl přesunut do Itálie na vyčkávací stanici.
Nasazení
Spolu s ostatními byl vysazen 5. května po půlnoci poblíž obce Ostrata. Skupina byla rozprášena. Úkryt nalezl v Rakově, kde se léčil. Poté se přidal k menší partyzánské jednotce na Českomoravské vysočině. V listopadu 1944 byl kontaktován příslušníky Carbonu, sešel se se svým velitelem a pokračoval v plnění úkolů.
Po válce
Po přihlášení se na Ministerstvu národní obrany byl přidělen k další činné službě. 23. července 1945 byl povýšen na poručíka pěchoty. Koncem července 1945 opustil armádu a nastoupil k policii jako styčný důstojník mezi armádou a policií. Dne 29. ledna 1946 byl povýšen na nadporučíka pěchoty. V roce 1947 se oženil, manželství zůstalo bezdětné. V březnu 1948 přešel se skupinou uprchlíků hranice do Německa, odkud po krátkém pobytu odcestoval do Austrálie. Dne 21. dubna 1949 byl degradován na vojína.
V roce 1951 mu bylo uděleno australské občanství. Postupně pracoval jako dělník v továrně, lovec králíků a manažer na ovčí farmě. V důchodu se odstěhoval do Sydney. Po smrti manželky v roce 1991 se přestěhoval zpět do Česka, do Chocně, kde 1. dubna 1994 zemřel.
V Austrálii napsal knihu Parašutisté v akci, která vyšla v roce 1987 v Mnichově.[4] Dne 6. května 1991 mu bylo uděleno čestné občanství města Chocně. 20. prosince 1991 byl povýšen na podplukovníka pěchoty v záloze.
Vyznamenání
- 1944 – Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velká Británie
- 1945 – Československý válečný kříž 1939
- 1945 – Československá medaile za zásluhy I. stupně
- 1945 – Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
Odkazy
Reference
- ↑ Matrika N 1896-1912. S. 484. aron.vychodoceskearchivy.cz . Farní úřad římskokatolické církve Choceň . S. 484. Dostupné online.
- ↑ smuteční oznámení
- ↑ PARASUTISTE. www.lib.cas.cz . . Dostupné online.
- ↑ PELC, Oldřich. Parašutisté v akci : vzpomínky a úvahy. aleph.nkp.cz . . Dostupné online.
Literatura
- REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1.
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk