A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Osmihodinový pracovní den a další normy týkající se práce, jsou v poměru k práci jako takové poměrně moderní záležitostí. V minulosti pracovníci velmi běžně pracovali v nepřívětivých podmínkách, několik hodin denně a za velmi nízkou mzdu. S čím dál tím větším důrazem na svobodu a další novodobé myšlenky, které postupem času přicházely, přišla i touha změnit takto špatně nastavený pracovní režim.
První náznaky řádné osmihodinové pracovní doby sledujeme už v 16. století za vlády Filipa II. Španělského.[1] Pro novodobé dějiny je ale klíčová průmyslová revoluce, kdy docházelo k výrazným změnám, co se výroby a obchodu týče, dále pak Rooseveltova volební kampaň pro osmihodinový pracovní den.
Zavedení ve světě
Zavedení 8hodinového pracovního dne byl, spíše než jednorázová změna, dlouhotrvající proces. Prvním[zdroj? výrazným mužem, který celkové zlepšení pracovních podmínek, a především 8hodinový pracovní den, propagoval byl Robert Owen, jehož hlavním sloganem již v roce 1817 bylo “8 hodin práce, 8 hodin odpočinku a 8 hodin rekreace“.[2] I přesto, že tuto myšlenku neprosadil, byla začátkem dlouhotrvající pracovní evoluce.
Velmi výrazným milníkem byl začátek května roku 1886. V Chicagu a v dalších městech Spojených států se konaly demonstrace za požadavkem 8hodinové pracovní doby bez snížení platu. Významné je především datum 4. května 1886, kdy bylo zabito při demonstraci výbuchem bomby několik protestujících a policistů.[3] Tento historický okamžik je natolik významný, že již dva roky poté se začal celosvětově oslavovat jako svátek práce, který připadá na začátek zmiňovaného měsíce.
Ačkoliv by se zdály tyto okamžiky pro změnu pracovních podmínek dostačující, vedly v následujících letech pouze k menším změnám. Další poměrně významná změna přišla až roku 1914, kdy automobilová společnost Ford nejenom, že svým zaměstnancům snížila pracovní dobu právě na 8 hodin, zároveň jim také zdvojnásobila plat.[4] Velice překvapivě tyto změny vedly také ke zdvojnásobení zisku a k motivaci ostatních společností zlepšit podmínky svých zaměstnanců.
Konec tohoto dlouhého vývoje se datoval k roku 1938, kdy byla v USA uzákoněna maximální týdenní pracovní doba na 44 hodin, která byla během následujících dvou let snížena na hodin 40.[5] Během následujících let se podobné usnesení přenesli také do Evropy a ostatních států. Dnes již je 40hodinový pracovní týden u většiny nejenom vyspělých zemí normou, a dokonce se začíná uvažovat i o dalším snížení.[6]
Zavedení v Česku
Poválečné Československo zažilo velice rychlé vystřízlivění ze slavností po konci první světové války a osamostatnění. Vysoká nezaměstnanost, málo zakázek, růst cen a pokles mezd nakonec vedly k propuknutí demonstrací a protestů.[7] Vše vyústilo k přijmutí mnoha nařízení jedním, z nichž bylo i uzákonění osmihodinové pracovní doby. Stát tím dal výrazně najevo že mu záleží na pracujících, což se později ukázalo velice důležité. Stanovení nařizovalo maximální počet hodin strávených zaměstnáním na osm hodin denně a čtyřicet osm hodin týdně týkající se všech pracujících jak v soukromé, tak státní sféře, podnikání, živnostech nebo spolcích.
Po přijatém zákoně se ale změnilo mnohem více než, zkrácení pracovní doby na osm hodin denně. Vznikly povinné přestávky, noční chod podniků byl povolen pouze pokud byl nezbytný, děti se nesměly zaměstnávat vůbec dokud nedokončily základní vzdělání a nedovršily 14 let, ženy do 18 let a muži do 16 mohli vykonávat pouze lehké práce. Vše bylo kontrolováno a pokud došlo k porušení zaměstnavatel byl nucen zaplatit pokutu ve vážnějších případech docházelo i k odnětí svobody.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ PAGDEN, Anthony. World Without End: The Global Empire of Philip II by Hugh Thomas – review. the Guardian . 2014-08-01 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The end of the eight-hour day – employers must take decisive action. www.theneweconomy.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Haymarket Affair. Illinois Labor History Society . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ford’s Five-Dollar Day - Blog - The Henry Ford. www.thehenryford.org . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Living New Deal . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WELLER, Chris. Sweden tested out a 6-hour workday — and it mostly worked. Business Insider . . Dostupné online.
- ↑ Osmihodinovou pracovní dobu přijalo Československo před sto lety. Radio Prague International . 2018-12-18 . Dostupné online.
- ↑ http://ftp.aspi.cz/opispdf/1918/017-1918.pdf
Literatura
- ČESKOSLOVENSKO. Zákon č. 91 ze dne 19. prosince 1918 o 8hodinné době pracovní. In: Sbírka zákonů o nařízení státu československého. 1918, částka 17, s. 91. Dostupné online
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu osmihodinový pracovní den na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk