A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Otto Prutscher | |
---|---|
Narození | 7. dubna 1880 Vídeň |
Úmrtí | 15. února 1949 Vídeň |
Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
Bydliště | Vídeň |
Povolání | architekt, designér, sklářský výtvarník a designér šperků |
Ocenění | Rakouská státní cena za architekturu 1947 |
Choť | Helena Süssmandl, sňatek v roce 1911 |
Děti | 2 dcery |
Rodiče | otec: Johan Prutscher (1845–1912) matka: Marie rozená Tondl (1840–1909) |
Příbuzní | bratr: Hans (1873–1959) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Otto Prutscher (7. dubna 1880, Vídeň, Rakousko-Uhersko – 15. února 1949, tamtéž) byl rakouský designér a architekt, který působil také na území Čech, Moravy a Slezska. Navrhoval nábytek, látky, stříbrné a kovové předměty, šperky, sklo a keramiku. Byl důležitou osobností secesního hnutí ve Vídni, jeden ze spolupracovníků Wiener Werkstätte. Jeho dílo se vyznačuje citem pro ornament a dekor.[1]
Biografie
Byl synem vídeňského truhláře Johanna Prutschera a Marie roz. Tondl, jeho starší bratr Hans Prutscher byl také architekt. Vyučil se v dílně svého otce, pak nastoupil na vídeňskou Vyšší odbornou školu dřevařského průmyslu (1895-1897) a roku 1895 odjel na studijní[p. 1] cestu do Paříže a Londýna. V letech 1897-1901 studoval na vídeňské Uměleckoprůmyslové škole u Franze Matsche, Wilibalda Schulmeistera a Josefa Hoffmanna. Po ukončení školy v roce 1903 byl asistentem na Grafickém a výzkumném ústavu a od roku 1904 samostatně činný. Roku 1909 získal místo profesora na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni, kde působil do nuceného odchodu do penze roku 1939 a pak opět po ukončení druhé světové války v letech 1945-1946. V době první světové války sloužil jako dobrovolník v Klosterneuburgu, po jejím ukončení se stal inspektorem zvyšování kvalifikace na Průmyslové škole ve Vídni. Od roku 1926 byl civilním architektem. V roce 1912 se stal zakládajícím členem rakouského Werkbundu. Patřil k blízkým spolupracovníkům Josefa Hoffmanna a kmenovým designérům Wienera Werkstätte. V letech 1922-1941 byl členem vídeňského Domu umělců. Pracoval v časopise Interieur[2]. Připravil nebo se podílel na přípravě řady výstavních projektů, mezi nejvýznamnější patřil jeho podíl na přípravě umělecké přehlídky Kunstschau pořádané ve Vídni roku 1908. V roce 1947 získal rakouskou státní cenu za architekturu. Roku 1911 se oženil s židovkou Helenou Süssmandl. Díky kontaktům manželčiny rodiny získal řadu zámožných klientů. Roku 1938 byl postaven před rozhodnutí rozvést se a tím odsoudit manželku k deportaci do koncentračního tábora. Rozhodl se vzdát se veškerých společenských postů i pedagogické činnosti. Vzhledem k tomu, že ve Vídni patřil ke společensky významným osobám, podařilo se mu za cenu osobních obětí manželku a dvě dcery zachránit. Dcery po válce odešly do Itálie, kde jeho potomci žijí dodnes. Byl pohřben do čestného hrobu na Wiener Zentralfriedhof ve Vídni.
Realizace
Otto Prutscher patřil k významným představitelům vídeňské secese. Začal jako návrhář interiérového zařízení a nábytku, mimo to navrhoval stříbrné předměty (např. pro Wiener Werkstätte), šperky, porcelán, keramiku a lustry.[2] Nejdříve se věnoval zařizování interiérů. Jeho prvním architektonickým dílem byl nájemní dům na Salisstraße 3 ve Vídni. Inspiraci čerpal především v pracích J. Hofmanna. Dbal na vytvoření určité nálady,snažil se dát stavbě komplexní vzhled – od architektury až ke kompletnímu interierovému vybavení, tzv. Gesammtkumstwerk, v duchu pozdní secese a art déco.[2]
- Nájemní dům, Vídeň, Salisstraße 3, 1904
- Prodejna továrny na klobouky P. & C. Habig, Vídeň, Wiedner Hauptstraße, 1910
- Prodejna firmy na výrobu postelí Anton Böck, Vídeň, Kärntner Straße, kolem 1910
- Prodejna firmy Munk, Vídeň, Stephansplatz, koelm 1910
- Villa Rothberger, Baden bei Wien, 1912
- Villa Bienenfeld, Baden bei Wien, 1912–13
- Vila Theodora Flemmicha v Krnově (Jägerndorf), 1914–15[3]
- Dům Dr. Friedricha Benesche, Kaulbachstraße 8, 1914–15
- Interiéry Dianabadu, Vídeň, 1913–17 (1967 zbořeno, přestavěno) – spolu s Michaelem Powolnym
- Kostel sv. Marka (původně pravoslavný, dnes koptský kostel), Vídeň, Wagramer Strasse, 1917
- Dům Arnfelser, Gleisdorf, 1919
- Vila Knopf, Vídeň, Braungasse 44, 1919-22
- Prodejna a interiér výrobny továrny nábytku Knobloch, Vídeň, Karl-Schweighofergasse 10–12, 1921
- Vila Antona Hübla, Ústí nad Labem, Rooseveltova 2, 1923–24[4]
- Komplex sociálního bydlení Heinehof, Vídeň, 1925
- Komplex sociálního bydlení Lorenshof, Vídeň, Längenfeldgasse 14-18, 1927
- Komplex sociálního bydlení Hermann-Fischer-Hof, Vídeň, 1928
- Komplex sociálního bydlení Harkortstraße 4, Vídeň, 1928–29
- Komplex sociálního bydlení Eiflerhof, Vídeň, 1929
- Rozšíření klášterního kostela Matky Boží v Murlingengasse, Vídeň, 1931
- Dům Dr. Otto Wertheima, Mariazell, 1932
- Venkovský dům rodiny Kapsch, Mitterbach, 1932
- Venkovský dům rodiny Cerny, Erlaufsee, 1932
- Café Palace, 1933 (zničeno)
- Prodejna Piccini, Vídeň, Naschmarkt, 1934
Design
- 1905-1924 – návrhy nábytku pro firmu Gebrüder Thonet a Thonet a. s.
- Návrhy skla pro firmy Meyers Neffe v Adolfově u Vimperka, J. Loetz Witwe
- Textilní dezény (vzory) pro firmu Johann Backhausen & Söhne
- Návrhy pro Wiener Werkstätte
Odkazy
Poznámky
- ↑ Získal Rothschildovo stipendium na studijní cesty.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Otto Prutscher na německé Wikipedii.
- ↑ BEEONLINE.CZ. www.slavnestavby.cz . www.slavnestavby.cz . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-25.
- ↑ a b c STRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Krnova. Ostrava: NPÚ, 2013. ISBN 978-80-85034-75-2. S. 330–331, 146.
- ↑ BEEONLINE.CZ. www.slavnestavby.cz . www.slavnestavby.cz . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-25.
- ↑ BEEONLINE.CZ. www.slavnestavby.cz . www.slavnestavby.cz . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-24.
Literatura
- kolektiv autorů. Otto Prutscher 1880-1949 : Architektur, Interieur, Design. Vídeň: Hochschule für angewandte Kunst, 1997. 151 s. ISBN 3-85211-054-8. (německy)
- VYBÍRAL, Jindřich. Slavné vily Moravskoslezského kraje. : FOIBOS a.s., 2008. ISBN 978-80-87073-09-4.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Otto Prutscher na Wikimedia Commons
- Thonet-Mundus a ti další, Moravská galerie v Brně, 2010 Archivováno 12. 7. 2020 na Wayback Machine.
- Otto a Hans Prutscherovi Archivováno 12. 7. 2020 na Wayback Machine.
- Vila Theodora Flemmicha, Slavné vily Archivováno 25. 2. 2016 na Wayback Machine.
- Vila Antona Hübla, Slavné vily Archivováno 24. 2. 2016 na Wayback Machine.
- (německy) Otto Prutscher in: Architektenlexikon Wien 1880-1945
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk