Ve filosofii se předmětem (objektem) rozumí to, co je předmětem myšlení subjektu, na co je zaměřena jeho pozornost. Objekt je tím, co je od subjektu různé, v užším pojetí se jako předmět označuje jen jsoucno věcné, nepersonální.^[1] Problému mezi subjektem a objektem, který se také označuje jako subjekt-objektová figura^[2][3][4], se ve filosofii věnovala řada autorů. Tuto dichotomii poprvé popisuje Descartes.^[5] Problémem subjektu a objektu se od jeho dob zabývala řada filosofů, zejména Immanuel Kant a fenomenologové (Edmund Husserl; v Česku nyní např. A. Hogenová^[2][3][4]).

Ve filosofii a filosofických aspektech dalších oborů (psychologie, lingvistika) je vnímání objektu v protikladu ve vnímání subjektu (subjekt-objektový problém a subjekt-objektový model myšlení^[6]) jednou z podstatných otázek, kterou se zabýval například Immanuel Kant. Jeho tvrzení, že objektivní poznání není možné, je označováno jako agnosticismus, transcendentální idealismus nebo kritika čistého rozumu. Vztah subjektu a objektu je v centru zájmu navazujícího filosofického směru, fenomenologie.

Filosofické vnímání subjektivity a objektivity v určité kultuře se pak projevuje i v konstrukci jazyka a struktuře vědy a poznávání.

Odkazy

Reference

Literatura

• TRETERA, Ivo, 2002. Nástin dějin evropského myšlení: Od Thaléta k Rousseauovi. Praha, Litomyšl: Ladislav Horáček - Paseka. ISBN 80-7185-171-X. Kapitola XIII. 

Související články

• Objektivita (filosofie)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu předmět na Wikimedia Commons
• Téma Objekt ve Wikicitátech
• Slovníkové heslo předmět ve Wikislovníku