A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Půta Švihovský z Rýzmberka | |
---|---|
Nejvyšší zemský sudí Českého království | |
Ve funkci: 1479 – 24. červenec 1504 | |
Panovník | Vladislav II. |
Předchůdce | Jan Tovačovský z Cimburka |
Nástupce | Zdeněk Lev z Rožmitálu |
Narození | 1450–1452 |
Úmrtí | 24. července 1504 Rabí |
Místo pohřbení | klášter v Horažďovicích |
Choť | Bohunka Meziříčská z Lomnice |
Rodiče | Vilém III. Švihovský z Rýzmberka Scholastika ze Žerotína |
Děti | Břetislav Švihovský Jindřich Švihovský Vilém Švihovský Václav Švihovský |
Profese | soudce |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Půta Švihovský z Rýzmberka (1450–1452 – 24. července 1504) byl český šlechtic z rodu Švihovských z Rýzmberka. Za vlády krále Vladislava Jagellonského zastával úřad nejvyššího zemského sudího, podnikal diplomatické cesty a podílel se na přípravě Vladislavského zřízení zemského. Významně rozšířil rodový majetek a zařadil se mezi nejbohatší šlechtice v zemi.
Život
Narodil se v někdy mezi lety 1450 a 1452. Jeho rodiči byli Vilém III. Švihovský z Rýzmberka s manželkou Scholastikou ze Žerotína.[1] Vilém býval známým válečníkem, který v době husitských válek významně podporoval Zikmunda Lucemburského, ale v době Půtova dětství mu přestaly sloužit oči, a proto se stáhl na panství, kde chtěl v klidu strávit zbytek života. Roku 1461 sepsal závěť a o dva roky později byl již mrtvý.[2]
Kariéra
Poručníkem nezletilého Půty se stal jeho bezdětný bratranec Vilém mladší z Rýzmberka, syn otcova bratra Jana z Rýzmberka. Král Vladislav Jagellonský Vilémovi roku 1474 povolil převést všechna jeho privilegia na Půtu.[2] Půta předtím na konci šedesátých let patnáctého století studoval v Lipsku a podnikl poznávací cestu po Evropě.[1] Již roku 1479 se stal nejvyšším zemským sudím.[3] V královských službách absolvoval cestu do Říma, kde spolu s dalšími šlechtici za krále složil slib poslušnosti papežské kurii. Podílel se také na přípravě Vladislavského zřízení zemského, které král vydal v roce 1500.[1]
Půta Švihovský zemřel dne 24. července 1504 na Rabí.[3] Pohřben byl v horažďovickém minoritském klášteře, který nechal roku 1501 založit.[4]
Majetek a stavební činnost
K hlavním Půtovým panstvím patřily hrady a města Švihov, Rabí, Horažďovice, Přeštice, Roudnice nad Labem, Střela, Bezděkov, Nový Herštejn. Vlastnil také knížectví kozelské a postupně koupil nebo jako královskou odúmrť získal Osvračín, Zavlekov, Frymburk, Pušperk nebo Černíkov a množství dalších tvrzí a vesnic. Od krále Vladislava obdržel svolení postavit nebo přestavět čtyři zámky, na základě kterého vybudoval nové opevnění Švihova a Rabí, kde kromě samotného hradu nechal opevnit i městečko.[3] Obě přestavby pravděpodobně realizoval stavitel Benedikt Ried (Rejt). Švihov i Rabí byly vybaveny systémem dělostřeleckých bašt, aby vyhovovaly obranným nárokům konce patnáctého století, souvisejícím s vývojem palných zbraní. V přestavbě hradu Rabí pokračovali také Půtovi synové Břetislav a Vilém, nicméně z důvodu velkých finančních výdajů a značného zadlužení byli nuceni stavební dílo provizorně ukončit s tím, že později se bude ve stavebních úpravách pokračovat.[5] Obranný systém však již nikdy nebyl dokončen. Aby mohl Půta Švihovský tak nákladné stavební aktivity financovat, byl nucen zvyšovat daňové zatížení a robotní povinnosti svých poddaných. Z tohoto důvodu nebyl mezi poddanými oblíben a kolem jeho osoby vznikla řada pověstí.[zdroj?
Velikostí majetku patřil k nejbohatším šlechticům v zemi. Patřil mezi schopné hospodáře, ale v lidových pověstech je líčen jako pyšný a k poddaným krutý pán.[3]
Rodina
Půta se oženil s Bohunkou Meziříčskou z Lomnice. Narodili se jim dvě dcery a čtyři synové:[1] [6]
- Kateřina († 1540) ∞ Zdeněk Lev z Rožmitálu
- Johanna († 1529) ∞ Jan II. ze Šternberka
- Břetislav († 10. června 1566) ∞ N. ze Šelmberka
- Jindřich († červen 1551) ∞ Voršila Minsterberská
- Vilém († 1551) ∞ 1. manželka Anna z Gutštejna, ∞ 2. manželka Anna z Klenového
- Václav († 1505) ∞ Anna Bezdružická z Kolovrat
Pověst o opičí dani
Duch Půty Švihovského má dle lidových pověstí strašit na hradech Prácheň, Švihov i na Rabí, kde měla zůstat i díra ve stropě po čertovi, který Půtu odnesl do pekel. K hradu Rabí se váže i pověst o tzv. opičí dani. Půta za své služby na dvoře Vladislava Jagellonského měl získat cenné zvíře – opici – kterou choval v zajetí na hradě. Jednou však opice utekla a obyvatelé nedaleké vesnice Hejná v přesvědčení, že se jedná o čerta, zvíře lapili, nabodli na vidle a očekávajíc pochvalu či odměnu, že zneškodnili pekelného tvora, donesli mrtvou opici na hrad. Půta se rozlítil a na poddané vesnice měl uvalit tuto speciální daň. Jádro pověsti bude zřejmě odvozeno od tzv. opicné daně, čili daně z píce.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Půta Švihovský z Rýzmberka . Národní památkový ústav . Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-31.
- ↑ a b NOVOBILSKÝ, Milan; ROŽMBERSKÝ, Petr. Hrad Skála u Přeštic. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2005. 48 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 33). ISBN 80-86596-64-8. S. 30–31. Dále jen Novobilský, Rožmberský (2005).
- ↑ a b c d Novobilský, Rožmberský (2005), s. 32.
- ↑ Kostel Panny Marie s klášterem . Národní památkový ústav . Dostupné online.
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Encyklopedie českých hradů. 5.. vyd. Praha: Libri, 2001. 365 s. ISBN 80-7277-035-7. S. 242.
- ↑ Novobilský, Rožmberský (2005), s. 33.
- ↑ POUZA, Ludvík. Jak to bylo tenkrát s opičí daní v Hejné. klatovsky.denik.cz. 2011-10-18. Dostupné online .
Literatura
- BOLDAN, Kamil. Epitaf Půty Švihovského z Rýzmberka a Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Epigrafica et sepulcralia. 2011, roč. III, s. 17.
- BOLDAN, Kamil. K otázce písaře rukopisu křivoklátské fürstenberské knihovny sign. I d 17. Miscellanea oddělení rukopisů a starých tisků. 1994, roč. 11, s. 21.
- Obrazy krásy a spásy. Gotika v jihozápadních Čechách. Příprava vydání Petr Jindra, Michaela Ottová. Plzeň: Arbor vitae a Západočeská galerie v Plzni, 2019. 496 s. ISBN 978-80-7467-059-6.
- JÁNSKÝ, Jiří. Páni z Rýzmberka, Skály a Švihova. Díl 1. Domažlice: Zdeněk Procházka, Nakladatelství Českého lesa ve spolupráci s Jindřichem Šlechtou, 2020. 655 s. ISBN 978-80-7660-003-4.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk