A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Pago Senonago či Sennonago (příp. pagus Senonagus, Senonacus atp.), překládáno nejčastěji jako „kraj senonský“, je ve Fredegarově kronice označení oblasti, z níž měl pocházet kníže Sámo.
Města
Sens
Vzhledem k tomu, že Sámo je v kronice označen za „franského kupce“, nejčastěji bývá pago Senonago spojováno s francouzským, galskými Senony založeným městem Sens jako významným centrem Franské říše a hlavním městem Senonie. Napomáhá tomu i podobnost s pozdějším výrazem pagus Senonicus, který okolí města Sens (senskou arcidiecézi) vskutku označuje; stejně jako skutečnost, že kronika byla sepsána v Burgundsku, celkem nedaleko Sensu.
Soignies
Někdy je naopak uvažováno belgické město Soignies (Soniacus) v oblasti Sallande na řece Senne v Dolním Lotrinsku. I tato úvaha dává smysl: pokud byl Sámo Frank (nebo působil ve franských službách), pak jde nejspíše o Sálské Franky právě z této oblasti.[1] Tato úvaha, zastávaná především Belgičany, kteří variantu Sens důrazně rozporují,[2] na druhou stranu nahrává kacířské myšlence, že ve skutečnosti nejde ani o Sens, ani o Soignies,[3] ale o jiné, pravděpodobně jižněji umístěné sídlo.[4]
Schongau
František Pluskal Moravičanský v roce 1883 určil pago Senonago jako Schongau v jižním cípu Bavorska, ovládaném v Sámově době Franky.[5] Na poměry 19. století střízlivý a relevantní odhad. Zbývá jen praktická otázka – proč zrovna toto město?
Oblasti
Sála
Lze-li v kraji senonském vidět oblasti obývané Senony nebo Semnony, pak se tato poněkud vágní určení pokusila upřesnit domněnka Heinricha Kunstmanna, který v pago Senonago tušil oblast kolem řeky Sály.[6]. Logická etymologická úvaha má zřejmý nedostatek, který sama nemůže nijak ovlivnit: na území německých Franků se střetávají dvě prakticky stejnojmenná území, sálské (podle řeky Sály) a salické (podle Salického zákoníku (Lex Salica)), přičemž je však pravděpodobnější druze jmenované označení. Terra Salica tak označuje dominikál, zboží osvobozené od léna (Freilehngut); slovo „Sala“ označuje obecně panství, zemanství. V ještě vágnějším významu Saal = vysoký sál, salon, hala (i Halle).
Lučanské Žatecko
Josef Lacina v roce 1879 učinil z pago Senonago „kraj senový“, který spojil s žateckými Lučany. Jeho asociace (louka → žatva → seno) je z těch lacinějších; spíše než o seriózní myšlenku mu však šlo o vlastenecký námět.[7]
Další podobné názvy
Určitou relevanci ke galořímskému, slovanskému, nebo i židovskému živlu, jaké mají být v případě Sáma podstatné, chovají i následující sídla. Pokud snad pago Sennonago neznamená Sens ani Soignies, pak je pravděpodobné, že skutečná spojnice tkví v některém z nich.
- 1. Sologny (Selonacus, Selonacium) – obec v Burgundsku v departementu Saône-et-Loire, sídlo galských Senonů
- 2. Sonnay (vicus Solonacus)[8] – obec v regionu Auvergne-Rhône-Alpes v departementu Isère poblíž Lyonu; sídlo gal. Senonů. (Vicus a pagus jsou pravděpodobně různá označení keltských sídel.)[9]
- 3. Solin (Salona, Sulona) – město v Chorvatsku, velmi pravděpodobně obývané i gal. Senony; prastaré biskupské sídlo (po zničení Avary kolem roku 640 bylo přeneseno do blízkého Splitu)
- 4. Solothurn (Salodorum, Salingostadium) na Rýně – hlavní město stejnojmenného švýcarského kantonu
- 5. Maria Saal (Selo, Selno) – obec v Korutanech poblíž Karnburgu (Canburgu?). Selo znamená zkrátka sídlo či sedlo; podobného základu je např. i dolnoštýrská (slovinská) Celje
- 6. Senj (Senia) – kromě Sensu nebo Senigallie (Sena Gallica) ve střední Itálii založili galští Senoni i město Senj na severozápadě Chorvatska
- 7. Lublaň (Sennius, Semona) – konečně i slovinská metropole (která již se Senony nemá přímou souvislost) oplývá jistou podobností s pago Senonago, je-li v některých pramenech zmiňována jako Semona a v keltštině označována jako Sennius – podle řeky Sávy (řec. Saos/Σάος). V 7.–8. století se v oblasti kolem Senje i Lublaně střetávali, na pozadí bojů Slovanů s Avary, Langobardi s Bavory a Franky
- 8. Soluň (Salonico, Saloniki, Selânik) – zejména v případě Sámova židovského původu nelze zcela pominout tuto jinak spíše symbolickou variantu.[10]
Odkazy
Reference
- ↑ MARX, Karel; ENGELS, Bedřich. Spisy 39 (Dopisy 13). Praha: Nakladatelství Svoboda, 1975. Dostupné online. S. 488.
- ↑ COLLIN DE PLANCY, Jacques Albin Simon. Fastes militaires des belges ou Histoire des guerres, sièges, conquêtes, expéditions et faits d'armes; Svazek 1. : , 1835. Dostupné online. S. 203.
- ↑ WEISSGERBER, Klaus. Ungarns wirkliche Frühgeschichte – Árpád eroberte schon 600 das Karpatenbecken. : , 2003. Dostupné online. S. 195.
- ↑ PÍČ, Josef Ladislav. Starožitnosti země české, Svazek 2, Díl 3. : , 1906. Dostupné online. S. 38.
- ↑ PLUSKAL–MORAVIČANSKÝ, František. Nákres dějin starého Slezska – Kritickohistoricky dle starých pramenů. : , 1883. Dostupné online. S. 46.
- ↑ KUNSTMANN, Heinrich, Über die Herkunft Samos, Die Welt der Slaven 25, 1980, S. 293–313
- ↑ LACINA, Josef. Komenský – Týdenník vychovatelský, Svazek 7. : , 1879. Dostupné online. S. 490.
- ↑ Mémoires De La Société Archéologique De Touraine, Svazek 32. : , 1884. Dostupné online. S. 19.
- ↑ BRADLEY, Guy. Ancient Umbria – State, Culture, and Identity in Central Italy from the Iron Age to the Augustan Era. : , 2000. Dostupné online. S. 58.
- ↑ LEONTIS, Artemis. Culture and Customs of Greece. s.l.: s.n., 2009. Dostupné online. S. 4.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Tento článek čerpá z 11. vydání Encyclopædie Britannicy z roku 1911, nyní již volného díla (public domain), z hesla (anglicky) „Senones“.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk