A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Palec nebo také coul (z něm. Zoll) je jednotka pro měření délky, která se v mnoha zemích již přestala používat. Její hodnota různě kolísala mezi 23 a 27 mm, v českých zemích obvykle 26,3 mm, anglický palec měřil 25,39954 mm. Dodnes se běžně užívá v USA a zčásti i ve Spojeném království a v Kanadě, i když tam je zavedena metrická soustava; palec (inch) je od roku 1959 definován přesně jako 25,4 milimetru. Není to jednotka SI. Palec se také používá při měření úhlopříčky obrazovek.
Původ
Jak název v mnoha jazycích napovídá, byla jednotka původně odvozena od šířky (mužského) palce: francouzské pouce, španělské pulgada, švédské tum, holandské duim stejně jako názvy ve slovanských jazycích znamenají jak část těla, tak jednotku délky. V antice byla užívána jednotka digitus („prst“), stanovená jako šestnáctina stopy, to jest asi 18,52 mm. Naproti tomu anglický název inch nemá s palcem nic společného a je odvozen z latinského uncia („dvanáctina“), jež byla v antickém Římě definována jako dvanáctina stopy (latinsky pes) a tento poměr platí v palcových systémech dodnes. V Anglii byl palec už v raném středověku definován jako délka tří zrn ječmene, jeho název inch však už tehdy odkazoval k římskému původu a dvanáctině stopy. Není tedy jasné, zda prvotní jednotkou byla stopa, lidský palec nebo obilné zrno.
Hodnota délkového palce byla v různých zemích, oblastech a často i jednotlivých městech různá. V Rakousku byl palec normalizován a sjednocen patentem Marie Terezie z roku 1756 a měřil 26,34 mm, v Praze se však dále používal „římský“ palec, měřící 24,69 mm.
Historický palec v mm | |
---|---|
Bavorsko | 24,32 |
Francie | 27,07 |
Portugalsko | 27,5 |
Prusko | 26,15 |
Rakousko | 26,34 |
Sasko | 23,60 |
Španělsko | 23,22 |
Švédsko | 24,74 |
Palec v Českých zemích
Historický palec v mm[1] | |
---|---|
moravský | 24,75 |
slezský | 24,05 |
staročeský | 24,641 |
Palcový systém
Jak už bylo řečeno, zakládají se palcové systémy na poměru 12 palců = 1 stopa. Palce se dělí na poloviny, čtvrtiny, osminy atd. až po 1/128 palce, případně jejich násobky (například 3/8 palce). V 19. století se objevují i „desetinné“ palce, které se dělí na desetiny a setiny. Tak je tomu i v americkém palcovém systému.
Palec se standardně označuje v anglosaských zemích zkratkou in, u nás značkou ″. Jedná se o speciální typografický znak zvaný dvojitá prima (HTML entita ″ U+2033). Tentýž znak se užívá i pro úhlové vteřiny. Nejedná se o české zavírací uvozovky “ (U+201C, Alt 0147), ani o anglické zavírací uvozovky ” (U+201D, Alt 0148), ani o dvojitý apostrof ’’ (dvakrát U+201B / Alt 0146). V náročnějších typech sazby a kvalitnějších textech se uvedenými znaky dvojitá prima nikdy nenahrazuje. Jednoduchou primou ′ (U+2032, ′) se značí stopy a úhlové minuty, příp. kultivary. V tomto značení 6′ 5″ vyjadřují znaky 6 stop a 5 palců.
Použití
V USA je palec běžnou délkovou jednotkou, i když ve vědách se dnes užívají převážně metrické jednotky. Také ve Spojeném království se běžně měří na palce. Vzhledem k přednímu postavení anglického a amerického průmyslu se od 19. století staly palcové míry průmyslovým standardem v celé řadě odvětví. Rozměry instalačních trubek, pneumatik, elektronických součástek nebo displejů se běžně udávají v palcích všude po světě. Také hustota obrazu se měří body na palec (dpi), resp. pixely na palec (ppi) a v různých odvětvích se užívají palcové Whitworthovy závity. V dalších odvětvích se palcové standardy sice užívají, ale vyjadřují v metrických jednotkách. Tak železniční rozchod 1435 mm je vlastně 4′ 8½″, ráže 6,35 mm je 1/4″ (což se obvykle značí jako .25 palce) a podobně.
Ostatní anglosaské míry
- Stopa je 12 (tucet) palců.
- Yard je 36 palců (3 stopy, 0,9144 m).
- Míle je 63 360 palců (1760 yardů, tj. 1 609,344 m).
Odkazy
Reference
- ↑ NOŽIČKA, Josef. Přehled vývoje našich lesů. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1957. 459 s. Dostupné online. Kapitola Míry váhy a peníze, s. 20–22. Historické jednotky, přepočty.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu palec na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Palec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Slovníkové heslo palec ve Wikislovníku
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk