A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Pangermanismus (lat.), též všeněmectví, je v širším smyslu ideologie solidarity všech národů, mluvících germánskými jazyky, v užším smyslu politické úsilí o spojení německých zemí (velkoněmecká koncepce 1848), další rozšíření německého vlivu, germanizaci, podrobení jiných národů a rozšíření území zejména na východ a na Balkán. V této podobě byl od konce 19. století ideovou a politickou složkou německého imperialismu a expanze po vzniku Německé říše (1871).
Hlavním šiřitelem pangermanismu byl Všeněmecký svaz, založený 1891. Prvním vyvrcholením byly německé expanzivní cíle v době první světové války. Po porážce Německa v roce 1918 se k ideologii přihlásily nacionalistické proudy a nacionální socialisté, zejm. NSDAP. Pangermanismus po roce 1933 byl součástí oficiální ideologie Třetí říše a od roku 1943 Velkoněmecké říše.[1]
Historie
Myšlenky o národním a jazykovém příbuzenství všech Germánů se objevovaly už v předchozích staletích, nesledovaly však přímo politické cíle. Výrazně se aktualizovaly v napoleonských válkách, kdy v důsledku politické rozdrobenosti Německa bojovali například 1806 Bavoři a Sasové proti Prusům a Rakušanům. Pangermánské myšlenky se pak na jedné straně omezily na německy mluvící etnika, případně Holanďany a Skandinávce, na druhé straně začaly politicky působit. Heinrich Heine, G. W. F. Hegel a další podporovali německé národní uvědomění. Německá celní unie (1819), rychlá industrializace a celkový vzestup německých zemí vedly k požadavku jednotného národního státu, který ovšem narazil zejména na rakouský odpor. Němečtí revolucionáři roku 1848, například Richard Wagner nebo bratři Grimmové, zastávali myšlenku národního státu. Podle autora pozdější hymny "Deutschland, Deutschland" H. von Fallersleben měl sahat od řeky Meuse po litevskou Klaipédu (Memel) a od italské Adiže po Dánsko.
Po porážce Rakouska 1866 prosadil kancléř Otto von Bismarck "Maloněmeckou koncepci" bez Rakouska, aby posílil pruskou hegemonii. Po porážce Francie 1871 vznikla Německá říše a její úspěchy oživily nový, vyloženě imperiální pangermanismus. Vlivní autoři jako Friedrich List nebo Paul de Lagarde propagovali expanzivní politiku germanizace a kolonizace, zejména na východ a na Balkán, případně na Blízký Východ. Dosavadní "méněcenné" obyvatelstvo, zejména židovské a slovanské, je podle nich třeba nahradit Němci, kteří potřebují "životní prostor" (Lebensraum). V Rakousku podobné myšlenky propagoval Georg von Schönerer, který inspiroval Hitlera, velký ohlas měly také v Norsku (Bjørnstjerne Bjørnson, Knut Hamsun, Henrik Ibsen). Přirozenou reakcí na pangermanismus byl panslavismus, který prošel obdobným vývojem.
Do první světové války šlo Německo s územními nároky na západě i na východě, ale po porážce 1918 naopak mnoho ztratilo. Poválečné krize v Německu a zhoršení podmínek německých menšin v bývalém Rakousko-Uhersku podporovaly pangermánské nálady, kterých pak využili nacisté a program začali uskutečňovat. Po katastrofální porážce Německa 1945 a jeho rozdělení si většina Němců uvědomila zhoubné důsledky pangermanismu a jeho myšlenky v současnosti žijí jen mezi extrémními skupinami v Rakousku i Německu.
Odkazy
Reference
- ↑ K. Žaloudek (red.), Encyklopedie politiky. str. 335.
- ↑ Utopia: The 'Greater Germanic Reich of the German Nation'. Institut für Zeitgeschichte, München – Berlin 1999. www.obersalzberg.de . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-14.
Literatura
- K. Hoch, Pangermanismus. Praha: Orbis 1946
- Ottův slovník naučný nové doby, heslo Pangermanismus. Sv. 8, str. 866
- K. Žaloudek (red.), Encyklopedie politiky. Praha: Libri 2004. Heslo Pangermanismus.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pangermanismus na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Pangermanismus v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk