A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Panský stav (německy Herrenstand) byla do poloviny 17. století byla součást stavovského uspořádání v Českých zemích a současně jediným stavem vyšší šlechty. Z důvodu svého státoprávnímu postavení se rozlišovalo mezi zbylými zástupci titulované šlechty ve Svaté říši římské.
Panský stav (panstvo, Domini, barones, magnates) byl v českých zemích, Polsku a Uhersku stav vyšší šlechty, tvořený pány, příslušníky panských rodin. Oproti němu existoval stav nižší šlechty rytířstva, sestávající z rytířů a vladyků. V Čechách se počátky panského stavu kladou do 12. století, kdy se rozlišovali podle velikosti majetku a starožitnosti rodu viri nobiles majores, tedy držitelé velkých panství, potomci bývalých kmenových vládců, župané a nejvyšší zemští úředníci. Nicméně nic nebránilo tomu, aby vladyka nenabyl velkého panství či úřadu a nestal se pánem. Páni se při vojenských taženích obklopovali svou družinou a táhli do války pod svou korouhví, takže byli zváni korouhevními pány. Ve 14. století docházelo k uzavírání panského stavu a roku 1501 bylo přijato, že s povýšením šlechtice na pána musí ostatní panstvo souhlasit. Obvykle bylo takové postavení dědičné, feudální pánové skládali přísahu věrnosti panovníkovi – monarchovi.
Dějiny
Vyvinul se jako systém vyšší šlechty (tzv. páni druhé hotovosti), tj. nejvýznamnějších rodů. V nejstarším stavovském uspořádání českého panstva z 18. března 1500 bylo stanoveno, že do panského stavu nesmí být povýšen nikdo, kdo není schopen doložit příslušnost svého rodu k rytířstvu nazpět nejméně po čtyři generace. Kromě toho musel navíc nejen král, nýbrž následně také zástupci ostatní staré šlechty, odsouhlasit možné přijetí do svých řad. V té době existovalo pouze 30 takových starých panských rodů v Čechách. V průběhu času se panské rody snažily omezit příliv dalších rodů, což se jim roku 1501 povedlo, když si vymohli, že: „…nechce žádného za pána přijíti leč by stav svůj vladyčí do čtvrtého kolena provedl“. V roce 1502 pak potvrdil král Vladislav Jagelonský panským rodům právo přijímat do panského stavu. Bylo rozlišováno mezi pány novoštítnými a pány starožitnými (po 3 generacích v panském stavu).
Po Bílé hoře
Teprve politické změny následkem bitvy na Bílé Hoře umožnily českému králi oslabit přílišný vliv staré šlechty.
S Obnoveným zřízením zemským z 10. května 1627 byla zároveň vytvořena nová posloupnost českých stavů. Na vrcholu stál nejvyšší klérus (arcibiskup pražský, ostatní biskupové atd.), následoval panský stav, který nyní vedle svobodných pánů a hrabat zahrnoval také vévody a knížata, následovaný rytířstvem s pozemky, a nakonec královská města. K přijetí do panského stavu však od té doby postačovalo udělení titulu svobodných pánů, hraběcího nebo knížecího titulu českým králem, případně udělení inkolátu zahraničnímu rodu s odpovídajícím titulem (v Čechách ovšem byly po roce 1627 automaticky uznávány jen tituly říšské šlechty, nikoli tituly z jiných zemí). Spolurozhodovací právo dosavadních panských rodů odpadlo. Byl-li někdo pouze příslušníkem rytířstva, obdržel nejprve přijetí do českého panského stavu. Teprve o tři generace později mohlo proběhnout přijetí mezi starou šlechtu nebo byl udělen titul starý český pán. Od této lhůty byly osvobozeny byly ty rody, kde tento titul již dříve získala alespoň jedna z panských nebo hraběcích linií rodu.
Konec zvláštního postavení
Zvláštní postavení českého panského stavu bylo ukončeno vydáním stavovské ústavy roku 1849. I přesto se někteří členové považovali za ochránce a strážce práv českých zemí až do roku 1918.
Význam
Devět ze třinácti nejvyšších státních úřadů smělo být vykonáváno výhradně členy panského stavu. Mezi ně patřily úřady nejvyššího purkrabího pražského, nejvyšší hofmistr nebo nejvyšší maršálek Českého království. Kromě toho zasedaly zmíněné osoby v zemském sněmu, požívaly privilegovaných pravomocí, osvobození od placení daní a další. Tato elita v Českém království získala státoprávní postavení, které daleko přesahovalo možnosti srovnatelné šlechty v jiných zemích.[zdroj?
Literatura
- PROCHÁZKA, Roman, Freiherr von, Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien, München, 1973, s. 15-19
- STARÝ, Marek, Rozšíření českého panského stavu v roce 1607, Právněhistorické studie 38, 2007, s. 69-87, dostupné online Archivováno 8. 8. 2017 na Wayback Machine.
- TÝŽ, Rytíři, přijatí do panského stavu v době předbělohorské, Sborník archivních prací, 2010, s. 240-278, dostupné online
- TÝŽ, Majestáty na panský stav a jejich význam z pohledu české stavovské společnosti doby předbělohorské, Historica, Revue pro historii a příbuzné vědy, 2/2018, s. 121-134, dostupné online
- TÝŽ, Knížata jako členové českého panského stavu v době předbělohorské, Acta Historico-Iuridica Pilsnensia, 2006, s. 99-124, dostupné online Archivováno 8. 8. 2017 na Wayback Machine.
Externí odkazy
- Slovníkové heslo panstvo ve Wikislovníku
- Encyklopedické heslo Panský stav v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk