Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Parlamentní volby v Maďarsku proběhly 3. dubna 2022.^[1] Maďarští voliči zvolili celkem 199 poslanců. Byly to deváté parlamentní volby od změny režimu v roce 1990. Ve volbách opět vyhrála unie stran Fidesz-KDNP úřadujícího premiéra Viktora Orbána.

Před volbami

Do voleb šla vládnoucí strana Fidesz premiéra Viktora Orbána v koalici s Křesťanskodemokratickou lidovou stranou. Proti ní se postavila středolevicová koalice šesti stran s názvem Společně pro Maďarsko – Demokratická koalice, Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik), Politika může být jiná, Maďarská socialistická strana, Momentum Mozgalom a Dialog za Maďarsko pod vedením Pétera Márki-Zaye.^[2][3] Tato koalice měla společnou kandidátku i v komunálních volbách v říjnu roku 2019, kdy se její kandidát Gergely Karácsony stal primátorem Budapešti.^[4] Voleb se zúčastnily i další strany. Z parlamentních jsou to Maďarská liberální strana, Hnutí Naše vlast, ReforMerek, Polgári Válasz, Igen Szolidaritás Magyarországért Mozgalom a Volner Párt. Z neparlamentních jsou to Strana maďarského dvouocasého psa a Maďarská dělnická strana.

Druhé a poslední funkční období prezidenta Jánose Ádera pak skončilo 10. května 2022. Novou prezidentkou zvolil parlament 10. března 2022 kandidátku Fideszu a bývalou ministryni Katalin Novákovou.^[5]

Výsledky

Premiér Viktor Orbán večer 3. dubna oznámil své vítězství a vůdce opozice Peter Marki-Zay přiznal porážku. Po sečtení 100 % hlasů získal Fidesz v koalici s Křesťanskodemokratickou lidovou stranou 52,52 % hlasů a v novém parlamentu získal 135 poslaneckých křesel ze 199. Nadále tedy má ústavní většinu, oproti předchozímu volebnímu období Fidesz navíc posílil o 2 mandáty. Opoziční koalice Společně pro Maďarsko obdržela 36,9 % hlasů a 57 mandátů. Předvolební průzkumy naznačovaly těsnější výsledek a vítězství vládnoucí koalice. Volební účast byla kolem 69,59 %, téměř shodná s účastí u předešlých voleb.^[6] Současně s volbami proběhlo referendum o otázkách LGBT.^[7] Referendum ovšem nebylo kvůli vysokému množství špatně vyplněných hlasovacích lístků a nízké účasti platné.

Odkazy

Reference

Související články

• Maďarský parlament
• Parlamentní jednomandátové volební obvody v Maďarsku
• Politický systém Maďarska
• Třetí Maďarská republika

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Parlamentní volby v Maďarsku 2022 na Wikimedia Commons

Volby v Maďarsku
Parlamentní volby	1848 • 1861 • 1865 • 1869 • 1872 • 1875 • 1878 • 1881 • 1884 • 1887 • 1892 • 1896 • 1901 • 1905 • 1906 • 1910 • 1920 • 1922 • 1926 • 1931 • 1935 • 1939 • 1945 • 1947 • 1949 • 1953 • 1958 • 1963 • 1967 • 1971 • 1975 • 1980 • 1985 • 1990 • 1994 • 1998 • 2002 • 2006 • 2010 • 2014 • 2018 • 2022 • 2026
Prezidentské volby	1946 • 1948 • 1990 • 1995 • 2000 • 2005 • 2010 • 2012 • 2017 • 2022 • 2024
Komunální volby	1949 • 1953 • 1958 • 1963 • 1967 • 1971 • 1973 • 1975 • 1980 • 1985 • 1990 • 1994 • 1998 • 2002 • 2006 • 2010 • 2014 • 2019 • 2024 • 2029
Eurovolby	2004 • 2009 • 2014 • 2019 • 2024 • 2029
Referenda	1921 • 1989 • 1990 • 1997 • 2003 • 2004 • 2008 • 2016 • 2022

Politické strany v Maďarsku
Maďarský parlament (199 mandátů)1 9. parlamentní cyklus (2022–2026)	Fidesz – Maďarská občanská unie (117) • Křesťanskodemokratická lidová strana (18) • Demokratická koalice (15) • Momentum Mozgalom (10) • Maďarská socialistická strana (10) • Jobbik – Konzervativci (10) • Hnutí Naše vlast (6) • Dialog – Strana zelených (6) • LMP – Zelená strana Maďarska (5) • nestraníci (1, Ákos Hadházy) • Zemská samospráva Němců v Maďarsku (1, Imre Ritter)
Strany zastoupené v maďarském parlamentu v letech 1990 až 2022	E14 (2014–2018) • EKGP (1993–1994) • FKgP (1990–2002) • MDF (1990–2010) • MDNP (1996–1998) • MLP (2014–2022) • MIÉP (1993–1994, 1998–2002, 2013–2014) • Összefogás (2014) • SZDSZ (1990–2010) • ÚK (2018–2022)
Evropský parlament (21 mandátů)2 9. parlamentní cyklus (2019–2024)	Fidesz−KDNP (13) • DK (4) • Momentum (2) • MSZP (1) • Jobbik (1)
Strany zastoupené v Evropském parlamentu v letech 2004 až 2019	LMP (2014–2019) • MDF (2004–2014) • PM (2014–2019) • SZDSZ (2004–2009)
Ostatní politické subjekty	2RK • 4K! • Alternativa • CSP • CM • CP • FKgP • HP • HVIM • Iránytű • ISZOMM • JESZ • KÖSSZ • KTI • MCF • MCP • MEMO • MIÉP • MKKP • MMM • MMN • MMP • MMP 2006 • MoMa • MSZDP • NP • ÖP • PKP • PV • ReforMerek • S • SEM • SMS • SZEM • Szikra • SZAVA • SZDP • Szocdemek • SZU • TAM • TISZA • ÚK • ÚVNP • VP • ZB
Menšinové a etnické samosprávy	BOÖ • MGOÖ • MNOÖ • MROÖ • OHÖ • OLÖ • OÖÖ• ORÖ • ORÖ • OSZÖ • OSZÖ • SZOÖ • UOÖ
1 Parlamentní volby 2022 • 2 Volby do EP 2019