A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Pierre Agostini | |
---|---|
Narození | 23. července 1941 (82 let) Tunis, Tunisko |
Alma mater | Aix-Marseille Université (BEd, MAS, Ph.D.) |
Pracoviště | CEA Paris-Saclay Ohijská státní univerzita |
Obor | Attosekundová fyzika |
Známý díky | Nadprahová ionizace Rekonstrukce attosekundového výboje interferencí dvoufotonových přechodů |
Ocenění | Gay-Lussac-Humboldt-Prize (2003) Cena Williama F. Meggerse za spektroskopii (2007) Nobelova cena za fyziku (2023) |
Web | https://physics.osu.edu/people/agostini.4 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pierre Agostini (* 23. července 1941, Tunis) je francouzský experimentální fyzik a emeritní profesor na Ohijské státní univerzitě, známý pro svou průkopnickou práci v laserové fyzice a attosekundové vědě.[1] Je známý zejména pozorováním nadprahové ionizace a vynálezem rekonstrukce attosekundového výboje technikou interference dvoufotonových přechodů[2] pro charakterizaci attosekundových světelných pulzů. V roce 2023 mu byla společně s Ferencem Krauszem a Anne L'Huillierovou udělena Nobelova cena za fyziku.[3]
Vzdělání
Pierre Agostini se narodil v Tunisu ve Francouzském protektorátu Tunisko v roce 1941.[4] Bakalářský titul získal na národní vojenské škole Prytanée v La Flèche ve Francii v roce 1959.[5]
Studoval fyziku na Aix-Marseille Université, kde následně v roce 1961 získal titul B.Ed. (licence d'enseignement) ve fyzice a v roce 1962 titul M.A.S. (diplôme d'études approfondies). V roce 1968 zde dokončil doktorát s prací na téma vícevrstvých dielektrických filtrů pro ultrafialové záření s názvem Appareillage permettant la réalisation de filtres multidiélectriques UV: Étude des couches Sb2O3.[6][7]
Po získání doktorátu se v roce 1969 stal výzkumným pracovníkem na CEA Saclay a zůstal tam až do roku 2002.[6][7] Během této doby pracoval v laboratoři Gérarda Mainfraye a Clauda Manuse, kde zkoumal multifotonovou ionizaci pomocí tamních výkonných laserů. Jako první v roce 1979 pozorovali nadprahovou ionizaci v xenonovém plynu.[8][9][10]
V roce 2001 se Agostinimu a jeho týmu v CEA Saclay spolu s Harmem Geertem Mullerem z Nizozemské nadace pro základní výzkum hmoty (FOM) podařilo pomocí pokročilého laseru v Laboratoire d'Optique Appliquée vytvořit sled pulzů, které trvaly 250 attosekund. Rekombinací ultrakrátkých ultrafialových pulzů s původním infračerveným světlem vytvořili interferenční efekt, který mu umožnil charakterizovat délku a rychlost opakování pulzů.[11][12]
Agostini byl v letech 2002 až 2004 hostujícím vědcem v Brookhaven National Laboratory v americkém státě New York, kde pracoval ve skupině Louise F. DiMaura.[13] V roce 2005 se stal profesorem fyziky na Ohijské státní univerzitě (OSU) a vedl laboratoř společně s Louisem F. DiMaurem, který na OSU přišel o rok dříve.[14] Agostini z OSU odešel v roce 2018.[15]
Vyznamenání a ocenění
Agostini v roce 1995 obdržel cenu Gustava Ribauda od Francouzské akademie věd. V roce 2003 obdržel cenu Gay-Lussac–Humboldt Prize a stipendium Joopa Lose od Nizozemské nadace pro základní výzkum hmoty (FOM).[6] Také v roce 2007 obdržel cenu Williama F. Meggerse za spektroskopii od Optical Society of America (OSA). V roce 2008 byl zvolen členem OSA „za vedoucí postavení ve vývoji inovativních experimentů poskytujících zásadní pohled na dynamiku nelineární odezvy atomů a molekul vystavených silným infračerveným laserovým pulzům“.[6]
V roce 2023 obdržel spolu s Anne L'Huillierovou a Ferencem Krauszem Nobelovu cenu za fyziku za „experimentální metody, které generují attosekundové pulsy světla pro studium dynamiky elektronů ve hmotě“.[3]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pierre Agostini na anglické Wikipedii.
- ↑ AGOSTINI, Pierre; DIMAURO, Louis F. The physics of attosecond light pulses. Reports on Progress in Physics. 2004-05, roč. 67, čís. 6, s. 813. Dostupné online . ISSN 0034-4885. DOI 10.1088/0034-4885/67/6/R01. (anglicky)
- ↑ GARISTO, Daniel. This Year's Physics Nobel Awards Scientists for Slicing Reality into Attoseconds. Scientific American . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b UPRIGHT, Christian Edwards,Katie Hunt,Ed. Nobel Prize in physics won by trio who created rapid flashes of light to 'capture the shortest of moments'. CNN . 2023-10-03 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ieeexplore.ieee.org . . Dostupné online.
- ↑ Prix Nobel de physique 2023 : l'un des lauréats, Pierre Agostini, a obtenu son baccalauréat au Prytanée de La Flèche. France 3 Pays de la Loire . 2023-10-03 . Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ a b c d Pierre Agostini | Optica. www.optica.org . . Dostupné online.
- ↑ a b (PDF) P. Agostini Biography - Department of Physics · P. Agostini Biography PIERRE AGOSTINI. Professor of Physics . Department of Physics . Ohio State University . 191 W Woodruff Avenue. dokumen.tips . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MAINFRAY, G; MANUS, G. Multiphoton ionization of atoms. Reports on Progress in Physics. 1991-10-01, roč. 54, čís. 10, s. 1333–1372. Dostupné online . ISSN 0034-4885. DOI 10.1088/0034-4885/54/10/002.
- ↑ AGOSTINI, P.; FABRE, F.; MAINFRAY, G. Free-Free Transitions Following Six-Photon Ionization of Xenon Atoms. Physical Review Letters. 1979-04-23, roč. 42, čís. 17, s. 1127–1130. Dostupné online . DOI 10.1103/PhysRevLett.42.1127.
- ↑ Les lasers à l'IRAMIS. IRAMIS . . Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Pierre Agostini, Ferenc Krausz and Anne L'Huillier win 2023 Nobel Prize for Physics. Physics World . 2023-10-03 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PAUL, P. M.; TOMA, E. S.; BREGER, P. Observation of a Train of Attosecond Pulses from High Harmonic Generation. Science. 2001-06, roč. 292, čís. 5522, s. 1689–1692. Dostupné online . ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.1059413. (anglicky)
- ↑ Palm International School of Attosecond. IRAMIS online. cit. 2023-10-14. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Pierre Agostini - Emeritus Professor, Ohio, USA | eMedEvents. www.emedevents.com online. cit. 2023-10-14. Dostupné online.
- ↑ JEREMY PELZER, cleveland com. Ohio State University retired professor wins 2023 Nobel Prize in Physics. cleveland online. 2023-10-03 cit. 2023-10-14. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pierre Agostini na Wikimedia Commons
- Pierre Agostini na webu Ohijské státní univerzity
- Pierre Agostini na Nobelprize.org
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk