Povodně ve Slovinsku 2023
Řeka Sáva ve městě Tacen, 4. srpna 2023
Druh události	Přírodní katastrofa
Stát	Slovinsko, Rakousko
Datum	3. - 4. srpen 2023
Příčina	Silné bouře
Zemřelých	6
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Povodně ve Slovinsku v srpnu 2023 byly povodně, které zasáhly území Slovinska a Rakouska. Mezi nejzasaženější oblasti patřilo slovinské Přímoří, Korutany a Horní Kraňsko. Kvůli velkému množství deště se vylily potoky ve městech Idrija, Cerkno a Škofja Loka. Kvůli události byl aktivován slovinský Národní protipovodňový plán a záchranný plán. Povodně byly podobné těm, ke kterým na území došlo v letech 1990, 1998 a 2004.

Podle slovinské agentury pro životní prostředí byla situace s povodněmi nejhorší v podhůří Julských Alp, od Idrije přes Lublaňskou pánev až po Korutany, kde spadlo v průměru 150 až 200 litrů srážek na metr čtvereční.^[1] Slovinská agentura pro životní prostředí ARSO vydala nejvyšší varování pro severovýchodní, severozápadní a střední Slovinsko kvůli dlouhotrvajícím lijákům, které začalo platit o půlnoci 4. srpna.

Oběti

Při povodních zahynulo celkem šest lidí. Šlo o dva starší Slovince, kteří se utopili v rozvodněných řekách a dva Nizozemce ve věku 20 a 52 let, kteří zahynuli při výstupu na horu Veliki Draški vrh. Policie uvedla, že je pravděpodobně zasáhl blesk.^[2] Další dvě oběti z Rakouska byly oznámeny 7. srpna. Jednou z nich je muž, jenž v Klagenfurtu spadl do řeky Glan.^[3]

Přehled

Podle údajů slovinské Správy ochrany a záchrany se do 1039 zásahů během 12 hodin při povodních zapojilo celkem 168 hasičských jednotek. Šlo především o odčerpávání vody ze zatopených budov, zasypávání spuštěných lavin a odstraňování trosek, či havarovaných vozidel. V Kamniku, Komendě, Mariboru, Ptuji, Kranji, Celji a v Lublani a v mnoha dalších slovinských občinách se rozezněly sirény, které varovaly před nebezpečím záplav a sesuvů půdy. V několika obcích byly vyhlášeny celoplošné zásahy^[4], zejména v již zmíněných obcích Kamnik a Komenda.^[5]

Záplavy výrazně zvedly hladiny řek Gradaščica a Sora, povodňová vlna se měla vyskytnout i na Savinji, Pšatě a Kamnické Bystřici.^[6]  V osadě Bistričica údajně odnesla a usmrtila přívalová voda staršího člověka, přesná příčina smrti však zatím není známa. Generální policejní ředitelství však údajně obdrželo několik dalších hlášení o úmrtích.

Kvůli zaplaveným silnicím a několika sesuvům půdy na místních silnicích směrem na města Idrija a Škofja Loka bylo zcela odříznuto města Žiri. Rozvodnily se zde řeky Sora a Račeva a bylo poškozeno na 100 budov. Dvě obytné budovy byly v noci evakuovány též v obci Baška Grapa. Evakuace probíhaly také v obci Sorška gaj v údolí říčky Lipnice. Vysídlení obyvatelé byli přesunuti do sportovní haly Medvode. Všechna tranzitní spojení do údolí Kanomlja byla přerušena a zásahy záchranné služby v širší oblasti Idrije komplikovaly neprůjezdné silnice.^[7]

V Tolminu, Cerknu a Idriji zaplavily vodní toky několik domů. Obytné a další budovy byly zaplaveny také v obcích Vodice a Škofja Loka. Nejhorší povodně probíhaly v údolích Poljanska a Selška, odkud bylo evaukována prakticky veškeré místní obyvatelstvo. V Lublani se na horním toku rozvodnily řeky Sáva a Gradaščica. V centru Celje byla nařízena evakuace.

6. srpna si Slovinsko prostřednictvím mechanismu NATO pro reakce na přírodní a jiné katastrofy (EADRCC) vyžádalo pomoc v podobě pěti těžkých vojenských vrtulníků s nosností minimálně pět tun pro přepravu, 200 vojáků pro plnění úkolů ochrany, záchrany a pomoci, a 20 prefabrikovaných mostů do 40 metrů.^[8]

Komplikace v dopravě

V důsledku povodní byla 4. srpna v 16:00 na dvou úsecích uzavřena dálnice Gorenje a tzv. štýrská magistrála. Uzavřeno bylo také železniční spojení mezi městy Kranj–Jesenice, Ruše–Pilberk, železniční tunel Bohinj a trať do Velenje. Uzavřeno bylo několik silnic, jak regionálních, tak místních, a to především z důvodu zřícení vozovky, sesuvů půdy, nánosů písku a bahna nebo velké vody na vozovce, což výrazně komplikovalo regionální dopravu. Poškozeny byly také desítky mostů. ^[9]

Ministerstvo obrany aktivovalo plán Vihra, který zahrnuje asistenci slovinské armády při zásazích. Do několika zaplavených oblastí byly vyslány vrtulníky, armáda vyslala i obrněnou techniku. Evropská unie vyjádřila připravenost svých složek k možné aktivaci mechanismu civilní pomoci.^[10] Ze Slovinska bylo evakuováno také několik desítek českých občanů, nejsou však žádné zprávy o případném zranění, či úmrtí žádného z nich.^[11]

V zaplavených oblastech přišlo o elektřinu asi 16 000 lidí. Jako preventivní opatření byly vydány příkazy a oznámení o vaření vody. Kvůli povodním v Begunje v Gorenjsku byl přerušen provoz nemocnic, přičemž se začala hledat vhodná místa pro přemístění pacientů.^[12]

Situace v Rakousku

Ke komplikacím docházelo zejména na jihu Rakouska, kde došlo k několika povodním a sesuvům půdy. Podle energetické společnosti Energie Steiermar bylo v této oblasti ráno 4. srpna 2023 asi 4000 domácností bez elektřiny. V Korutanech byl přerušen provoz na silnicích do několika vesnic, zejména těch v okrese Völkermarkt. V obci Sankt Paul im Lavanttal bylo preventivně evakuováno 70 domácností, kvůli obavám ze zatopení.

Z přehrady v obvodu Viktring, poblíž Klagenfurtu, byla preventivně odčerpána voda poté, co byly vzneseny obavy ohledně její stability a vyslovena možná rizika o jejím protrhnutí.^[13]

Meteorologie

S využitím meteorologických dat z Boloňské univerzity, ze systému ECWMS Reanalysis v5, bylo zjištěno, že s povodněmi souvisí náznaky tzv. sekundárního vrcholu cyklogeneze během léta, vyjma jara.^[14] Tato cyklonová dráha vede přes Ligurské moře, severní Itálii a severní část Jadranského moře a s nejvyšší pravděpodobností souvisí se vznikem povodní.^[15]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2023 Carinthia and Slovenia floods na anglické Wikipedii.

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Povodně ve Slovinsku 2023 na Wikimedia Commons