Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. | Zásady ochrany osobných údajov. | OK, súhlasím
Electronic.sk | Základné pojmy: Elektrotechnika | Elektronika






...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Pravoslavná církev Ukrajiny
 
Tento článek je o sjednocené ukrajinské církvi vzniklé roku 2018. Další významy jsou uvedeny na stránce Ukrajinská pravoslavná církev.
Pravoslavná církev Ukrajiny
Православна церква України (PCU)
Chrám svatého Michala
Vznik
Datum15. prosince 2018
MístoKyjev
Registrace v ČR
(dosud neregistrováno)
Statutární orgán
NázevMetropolita kyjevský a vší Ukrajiny
SídloKlášter svatého Michala v Kyjevě
ČlenEpifanij (metropolita kyjevský a vší Ukrajiny, od 15. prosince 2018)
Odkazy
Webhttps://www.pomisna.info/uk/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Portál Ukrajina
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pravoslavná církev Ukrajiny (ukrajinsky Православна церква України) je ukrajinská pravoslavná církev. Vznikla na sjednocujícím sněmu ukrajinských pravoslavných církví 15. prosince 2018 sjednocením Ukrajinské pravoslavné církve Kyjevského patriarchátu a Ukrajinské autokefální pravoslavné církve, které byly zároveň rozpuštěny,[1] a části Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu.[zdroj? Do čela nové církve byl zvolen 39letý Epifanij (Dumenko) jakožto metropolita kyjevský a vší Ukrajiny.[2][3] Na bohoslužbě dne 5. ledna 2019 konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. udělil Pravoslavné církvi Ukrajiny status autokefální církve.[4]

Dne 24. května 2023 se Biskupská rada rozhodla zcela přejít na Revidovaný juliánský kalendář a že tento přechod proběhne 1. září 2023.[5][6] Bylo také rozhodnuto svolat místní radu na 27. července 2023, která nakonec schválí přechod na revidovaný juliánský kalendář.[7] To se pak skutečně stalo dne 14. července.[8]

Autokefalii ukrajinské pravoslavné církve nyní uznává Ekumenický patriarchát v Konstantinopoli, Patriarchát v Alexandrii, Kyperská církev a Řecká církev (až na Moskevského patriarchu tedy všichni ostatní).

Historie

Metropolitní Kyjev

Podrobnější informace naleznete v článku Metropolitní Kyjev.

V roce 988, v důsledku christianizace Kyjevské Rusi svatým Vladimírem Svjatoslavyčem, byla vytvořena první ukrajinská křesťanská církev s centrem ve městě Kyjev pod názvem Metropolitní Kyjev ekumenického patriarchátu Konstantinopole.[9] Po uzavření Brestské unie v roce 1596 došlo k rozkolu ukrajinského křesťanství, které bylo rozděleno na pravoslavné a katolíky.

V roce 1685 zahájil moskevský patriarchát anexi Kyjevského metropolity k ekumenickému patriarchátu, vysvěcením kyjevského metropolity Gedeona v Moscovech. V roce 1686 vydal ekumenický patriarcha Dionysius IV. (Později anathema) prostřednictvím simony synodální dopis, který uděluje právo vysvěcení metropolity Kyjeva moskevskému patriarchovi způsobem úsporných opatření zvoleným radou duchovenstva a věřícími jeho diecéze. Bylo povinné, aby kyjevský metropolita zmínil ekumenického patriarchu Konstantinopole jako svého prvního hierarcha v jakékoli službě, hlásal a potvrzoval svou kanonickou závislost na konstantinopolské Matce církvi, ale žádná z těchto podmínek nebyla splněna. Kyjevský metropolita se vlastně stala jednou z běžných diecézí moskevského patriarchátu, když Petr Veliký v roce 1722 zvolil Barlaama (Voniatovycha) v hodnosti arcibiskupa, nikoli metropolity. Svatý synod ekumenického patriarchátu v procesu udělení autokefalie ukrajinské církvi na svém zasedání 11. října 2018 zrušil synodální dopis z roku 1686 kvůli simonii a jejímu hrubému porušení.[10]

Udělení autokefality

Dne 16. června 2016, v předvečer Všepravoslavného sněmu, Nejvyšší rada Ukrajiny schválila žádost patriarchovi Bartolomějovi o udělení autokefalie pravoslavné církvi na Ukrajině, k překonání důsledků rozdělení církve svoláním sjednocující rady a anulací přistoupení Kyjevského patriarchátu k Moskvě.[11]

Proces udělení autokefality v Konstantinopoli začal na jaře roku 2018. Po setkání s patriarchou Bartolomějem mu prezident Ukrajiny Petro Porošenko poslal žádost o Tomos. Podporovala ho Nejvyšší rada (parlament Ukrajiny) a hierarchové UPC-KP a UAPC. Synoda Ekumenického patriarchátu v prohlášení po dubnovém zasedání oznámila, že přijala stížnost ukrajinské církve a sekulárních úřadů.[12][13]

Podpis[nedostupný zdroj dohody „O spolupráci a interakci mezi Ukrajinou a ekumenickým patriarchátem Konstantinopole“

Na zasedání konaném od 9. do 11. října 2018 synoda konstantinopolského patriarchátu potvrdila své rozhodnutí udělit autokefalii pravoslavné církvi na Ukrajině. Synoda se také rozhodla obnovit stavropagii ekumenického patriarchy v Kyjevě, obnovenou „ve své biskupské nebo kněžské hodnosti“ Filareta (Denysenko), Makarije (Maletič) (nešlo však o jejich obnovu v hodnosti kyjevského patriarchy a metropolity)[14] a „jejich následovníci, kteří se ocitli v rozkolu ne z dogmatických důvodů,“ zrušili ”povinnost synodálního dopisu z roku 1686, který dal moskevskému patriarchovi právo vysvěcení kyjevského metropolity zvoleného Radou kněží a věřících jeho diecéze "(synoda), že i za těchto podmínek kyjevský metropolita" musel při jakékoli službě zmínit ekumenického patriarchu jako svého prvního arcibiskupa, hlásat a potvrzovat svou kanonickou závislost na konstantinopolské matce církvi “).[15][16]

Během[nedostupný zdroj shromáždění

PCU vznikla 15. prosince 2018 na sjednocovacím sjezdu uznaného ekumenickým patriarchátem spojením ukrajinských pravoslavných jurisdikcí na základě úplné kanonické nezávislosti. Sjezdu předsedal zástupce ekumenického patriarchátu metropolita Emmanuel z Galie (Adamakis). Pátý prezident Ukrajiny Petro Porošenko se zúčastnil sjednocovacího sněmu jako host.

Večer téhož dne ekumenický patriarcha oficiálně uznal výsledky sněmu pro sjednocení, poblahopřál kyjevskému metropolitovi a celé Ukrajině k volbám a pozval ho na liturgii s předáním Tomosu.[17][18] A 16. prosince 2018 diákon ekumenického patriarchátu poprvé v historii vzpomněl na hlavu pravoslavné církve Ukrajiny spolu s hlavami dalších církví, které jsou součástí diptychu (seznam místních autokefálních pravoslavných církví).[19][20]

Dne 5. ledna 2019 patriarcha Bartoloměj po společné liturgii s metropolitou Epifanijem podepsal Tomos o autokefalitě PCU v chrámu svatého Jiří ve Fanaru.[21][22] Tento pergamen vyrobil mnich Lucas, kaligraf a umělec z xenofonského kláštera na Svaté Hoře.[23][24]

Ekumenický[nedostupný zdroj patriarcha Bartoloměj I. podepsal Tomos o autokefalitě pravoslavné církve na Ukrajině

Proces udělení autokefalie pravoslavné církvi na Ukrajině skončil 6. ledna 2019. Při společné bohoslužbě v den svátku Zjevení Páně předal ekumenický patriarcha Bartoloměj Epifanijovi, zvolenému metropolitovi PCU, klobouk metropolity a svitek s textem Tomosu.[25][26][27]

Dne 14. února 2019 se v Kyjevské katedrále Hagia Sofie (Svaté Moudrosti) konalo uvedení do úřadu metropolity kyjevského a celé Ukrajiny, Epifanije. Ceremonii vedl metropolita Galie Emanuel (Adamakis), bývalý patriarcha Ukrajinské autokefální pravoslavné církve /UAPC/ Makarije (Maletič) a metropolita Vinnycja-Bar Simeon (Šostacky). Oba jsou biskupy PCU.

Odkazy

Reference

  1. Киевский патриархат и УАПЦ самораспустились перед Собором. РБК-Украина . . Dostupné online. (rusky) 
  2. ČTK; GRIČOVÁ, Andrea. Historický okamžik. Ukrajina má novou národní církev, nezávislou na Moskvě. Deník.cz. 2018-12-15. Dostupné online . 
  3. Ukrajina má novou národní církev v čele s metropolitou. Novinky.cz . Borgis . Dostupné online. 
  4. Ukrajinská pravoslavná církev není podřízena Moskvě. Patriarcha Bartoloměj potvrdil její samostatnost. iROZHLAS . Český rozhlas, 2019-01-05 . Dostupné online. 
  5. Orthodox Church of Ukraine to switch to Revised Julian calendar, celebrate Christmas on Dec. 25. Kyiv Independent . 2023-05-24 . Dostupné online. (anglicky) 
  6. OCU switches to a new calendar. Istorychna Pravda. 24 May 2023. Dostupné online . (Ukrainian) 
  7. СВОБОДА, Радіо. ПЦУ схвалила перехід на новий календар: Різдво – 25 грудня. Радіо Свобода. 2023-05-24. Dostupné online . 
  8. Přesun církevních svátků na Ukrajině : Náboženský infoservis - Dingir, 17. 7. 2023
  9. The subordination of the Metropolitanate of Kyiv to the Moscow church was carried out by Patriarch Dionysius without the consent and approval of the Holy and Holy Synod of the Great Church of Christ.
  10. DECISION OF THE SYNOD: THE UKRAINIAN CHURCH WILL RECEIVE A THOMOS. Full text . . Dostupné online. (ukrajinsky) 
  11. Рада просить Вселенського патріарха Варфоломія надати автокефалію православній церкві в Україні . . Dostupné online. 
  12. Communique of the Holy and Sacred Synod (22.04.2018) . . Dostupné online. 
  13. Вселенський Патріархат прийняв до розгляду питання надання автокефалії УПЦ - 22.04.2018 23:00 — Новини Укрінформ . . Dostupné online. 
  14. Вселенський патріарх: Присутність Московського патріархату шкодить інтересам української нації
  15. Announcement (11/10/2018). - Announcements - The Ecumenical Patriarchate online. cit. 2018-12-13. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Томос для України: повний текст історичного рішення Константинополя online. cit. 2018-12-13. Dostupné online. 
  17. Communiqué (25/12/2018). - Announcements - The Ecumenical Patriarchate online. cit. 2018-12-16. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Варфоломій запросив Епіфанія на вручення томосу online. cit. 2018-12-15. Dostupné online. 
  19. Епіфанія пом'янули у Константинополі, а він проігнорував Кирила. BBC News Україна. 2018-12-16. Dostupné online cit. 2018-12-16. (anglicky) 
  20. New Ukrainian primate's name commemorated in Constantinople
  21. Вселенський Патріарх Варфоломій підписав Томос для Української Православної Церкви online. cit. 2019-01-05. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-05. 
  22. Варфоломій підписав томос про автокефалію ПЦУ online. cit. 2019-01-05. Dostupné online. 
  23. Hieromonk Lucas athonite gave the Patriarch the calligraphed parchment with the Tomos for Ukraine online. 2019-01-04 cit. 2019-01-05. Dostupné online. (anglicky) 
  24. Томос для Православної церкви України написав каліграф з Афону online. cit. 2019-01-05. Dostupné online. 
  25. Україна урочисто отримала томос про автокефалію ПЦУ – трансляція online. cit. 2019-01-06. Dostupné online. 
  26. Варфоломій вручив Епіфанію томос про автокефалію online. cit. 2019-01-06. Dostupné online. 
  27. ЧЕРВОНЕНКО, Віталій. Вручення томосу про автокефалію: почалось співслужіння Варфоломія та Епіфанія. BBC News Україна. 2019-01-06. Dostupné online cit. 2019-01-08. (anglicky) 

Související článkyeditovat | editovat zdroj

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Pravoslavná_církev_Ukrajiny
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Podporte znalostnú spoločnosť na Slovensku
čítajte viac na tomto odkaze: Počítačové hry

Úřad pro ochranu osobních údajů
Úmrtí v roce 2023
Ústava České republiky
Ústava Československé republiky
Ústavní soud České republiky
Ústavní zákon
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé
Útok na americká velvyslanectví v Nairobi a Dar-es-Salaamu
Úzkorozchodná dráha
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Česká národní rada
Česká pirátská strana
Česká republika (1990–1992)
Česká socialistická republika
Česká Wikipedie
České země
Český zemský sněm
Česko
Československo
Čtyřkoalice
Říšská rada (Rakousko)
Řeholnice
Špitál
1. srpen
1323
1923
1943
1953
1983
1998
2. srpen
2008
25. prosinec
28. červenec
30. červenec
4. srpen
5. srpen
7. srpen
Akutní stav
Al-Káida
Andrej Babiš
ANO 2011
Anton Blažej
Antropocén
Aun Schan Su Ťij
Babylon 5: I’ve Found Her
Bikameralismus
Carl Davis
Cchinvali
Chronické onemocnění
Commons:Featured pictures/cs
Dalibor Hanes
Daniela Kovářová
David Albahari
Donald Trump
Doplňovací volby
Doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky (květen 2018)
Doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky 2020
Druhá světová válka
Druhá vláda Mirka Topolánka
Druhá vláda Václava Klause
Dvoukolový volební systém
Encyklopedie
Evropská komise
Evropská rada
Evropská unie
Evropský parlament
Federální shromáždění
Federální shromáždění (budova)
Federalizace Československa
Ferdinand Peroutka
Francie
František Čuba
František Palacký
František Valošek
FreeSpace
Gregoriánský kalendář
Gruzie
Henri Konan Bédié
Hervaeus Natalis
Hlavní strana
Horní komora
Hospodářské společenství západoafrických států
Hradecký demokratický klub
Hynek Hanza
International Standard Book Number
Ivo Valenta
Ján Janík (KSČ)
Jana Šulcová (herečka)
Jana Zwyrtek Hamplová
Jan Holásek
Jan Horník
Jan Paparega
Jan Sobotka (senátor)
Jaroslav Chalupský
Jaroslav Klápště
Jaroslav Kubera
Jaroslav Zeman (senátor)
Jiří Drahoš
Jiří Hlavatý (podnikatel)
Jiří Oberfalzer
Jiří Růžička (pedagog)
Jižní Osetie
Jitka Chalánková
Jitka Seitlová
Josef Baxa
Joseph Süß Oppenheimer
Jozef Stank
Jungheinrich
Kateřina Ronovská
KDU-ČSL
Klingon Academy
Kolovratský palác (Praha, Valdštejnská)
Komunistická strana Čech a Moravy
Konrad Klapheck
Kooptace do Federálního shromáždění 1989–1990
Kvalifikovaná většina
Leopold Sulovský
Libuše Benešová
Lumír Aschenbrenner
Malá Strana
Malý Fürstenberský palác
Marek Hilšer
Marek Hilšer do Senátu
Marek Slabý
Martin Walser
Mike Pompeo
Milan Šútovec
Milan Štěch
Miloš Vystrčil
Miloš Zeman
Milost (právo)
Mirek Topolánek
Mistrovství světa ve fotbale žen 2023
Mistrovství světa v atletice 1983
Mohamed Bazoum
Moravský zemský sněm
Mura (přítok Drávy)
Myanmar
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní shromáždění Československé socialistické republiky
Národní shromáždění republiky Československé (1920–1939)
Národní shromáždění republiky Československé (1948–1960)
Nadace Wikimedia
Nejvyšší správní soud České republiky
Nermin Crnkić
Nezávislí
Nezávislost#Nezávislí kandidáti
Nezařazení (Senát)
Niger
Normalizace
OBČANÉ SPOLU – NEZÁVISLÍ
Občanská demokratická aliance
Občanská demokratická strana
Oddělení (geologie)
Operace Suvorov
Opoziční smlouva
Ostravak (politické hnutí)
Předseda Senátu Parlamentu České republiky
Přemysl Sobotka
Paliativní péče
Panská sněmovna
Parlament České republiky
Parní lokomotiva
Paul Reubens
Pavel Fischer
Petr Šilar
Petr Pavel
Petr Pithart
Petr Vícha
Plénum (soud)
Plutonium
Podbílek šupinatý
Porodní asistentka
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Poslanecká sněmovna Národního shromáždění ČSR
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Povodně ve Slovinsku 2023
Praha
Praktická sestra
Pravoslavná církev Ukrajiny
Prezident České republiky
Prezident Spojených států amerických
Protektorát Čechy a Morava
Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé
Prozatímní Senát
První republika
Rügensche Kleinbahn
Rada Evropské unie
Rakouské císařství
Rakousko-Uhersko
Revoluční národní shromáždění
Robert Fremr
Roman Zelenay (politik)
Rudá armáda
Rujána
Ruská invaze na Ukrajinu
Sametová revoluce
Senát
Senátní obvod č. 11 – Domažlice
Senátní obvod č. 14 – České Budějovice
Senátní obvod č. 17 – Praha 12
Senátní obvod č. 20 – Praha 4
Senátní obvod č. 23 – Praha 8
Senátní obvod č. 26 – Praha 2
Senátní obvod č. 29 – Litoměřice
Senátní obvod č. 2 – Sokolov
Senátní obvod č. 32 – Teplice
Senátní obvod č. 35 – Jablonec nad Nisou
Senátní obvod č. 38 – Mladá Boleslav
Senátní obvod č. 39 – Trutnov
Senátní obvod č. 41 – Benešov
Senátní obvod č. 44 – Chrudim
Senátní obvod č. 47 – Náchod
Senátní obvod č. 4 – Most
Senátní obvod č. 50 – Svitavy
Senátní obvod č. 53 – Třebíč
Senátní obvod č. 56 – Břeclav
Senátní obvod č. 59 – Brno-město
Senátní obvod č. 5 – Chomutov
Senátní obvod č. 62 – Prostějov
Senátní obvod č. 65 – Šumperk
Senátní obvod č. 68 – Opava
Senátní obvod č. 71 – Ostrava-město
Senátní obvod č. 74 – Karviná
Senátní obvod č. 77 – Vsetín
Senátní obvod č. 78 – Zlín
Senátní obvod č. 8 – Rokycany
Senátorský klub ANO a SOCDEM
Senátorský klub KDU-ČSL a nezávislí
Senátorský klub Občanské demokratické strany
Senátorský klub ODS a TOP 09
Senátorský klub SEN 21 a Piráti
Senátorský klub Starostové a nezávislí
Senát Národního shromáždění ČSR
Senát Parlamentu České republiky
SEN 21
Severočeši.cz
Seznam členů Senátu Parlamentu České republiky (2022–2024)
Seznam členů vedení Senátu Parlamentu České republiky
Seznam předsedů Ústavního soudu České republiky
Seznam senátních obvodů v Česku
Seznam sněmů českých zemí
Slezský zemský sněm
Slovenská národní rada
Slovenská socialistická republika
Slovensko
Slovinsko
Smolensk
Sněmovna lidu Federálního shromáždění
Sněmovna národů Federálního shromáždění
Sociální demokracie (Česko)
Soubor:Hlasovací lístky, senátní volby 2010, obvod 22 - Praha 10.jpg
Soubor:JaroslavKubera.jpg
Soubor:Lathraea squamaria kz24.jpg
Soubor:Map of the Senate of the Czech Republic electoral districts (current).svg
Soubor:Miloš Vystrčil 2021.jpg
Soubor:M Štěch 2015.JPG
Soubor:Národní muzeum - FS.JPG
Soubor:Nursing students.jpg
Soubor:Pithart Petr 6168.JPG
Soubor:Rügen asv2022-08 img27 Lauterbach Mole Bahnhof.jpg
Soubor:Senátní volební obvody.svg
Soubor:Senate of the Czech Republic 2022-2024.svg
Soubor:Senate of the Czech Republic 2022.svg
Soubor:Senate of the Czech Republic Logo.svg
Soubor:Senat 2833.jpg
Soubor:Sobotka1.jpg
Soubor:The U.S. Embassy in Dar es Salaam, Tanzania, in the aftermath of the August 7, 1998, al-Qaida suicide bombing.jpg
Soubor:Wiki letter w.svg
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/978-80-7106-906-5
Spiknutí
Spojené státy americké
Stanislav Gross
Starostové a nezávislí
Starostové pro Liberecký kraj
Strana soukromníků České republiky
Strana zelených
Stykový zákon
Svjatlana Cichanouská
Svobodní
Tábor 2020
Tchaj-wan
Tomáš Czernin
Tomáš Goláň
TOP 09
Ujgurové
Ukrajina
Václav Hampl
Václav Klaus
Václav Krumbholz
Václav Láska (politik)
Václav Libenský
Válka v Jižní Osetii (2008)
Vánoce na Ukrajině
Většina
Většinový volební systém
Všeobecná sestra
Valdštejnská jízdárna
Valdštejnská zahrada
Valdštejnský palác
Veřejný ochránce práv (Česko)
Velezrada
Veronika Křesťanová
Vláda České republiky
Vláda Bohuslava Sobotky
Vláda Josefa Tošovského
Vláda Vladimíra Špidly
Vojenský převrat v Myanmaru 2021
Vojenský převrat v Nigeru (2023)
Vojtech Mihálik
Volby
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 1998
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017
Volby do Senátu Parlamentu České republiky
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 1996
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2000
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2002
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2004
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2006
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2008
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2010
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2012
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2014
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2016
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2018
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2020
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2022
Volby do zastupitelstev obcí v Česku
Volby prezidenta USA 2020
Volební obvod
Volební systém
Volební zákon
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
William Friedkin
Win Myin
Zákonné opatření Senátu
Zákonodárný proces
Zánik Československa#Zánik (rozdělení) v roce 1992
Zdeňka Hledíková
Zdeněk Hřib
Zdravotník
Zdravotnictví
Zuzana Čaputová




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk