A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Projekt 205 / Třída Osa | |
---|---|
Raketový člun projektu 205 | |
Obecné informace | |
Uživatelé | Sovětské námořnictvo Ruské námořnictvo |
Typ | raketový člun |
Lodě | ~394 |
Osud | aktivní (2012) |
Předchůdce | Projekt 183R / třída Komar |
Nástupce | Projekt 206MR / třída Matka |
Technické údaje | |
Výtlak | 165 t (standardní) 226 t (plný) |
Délka | 38,6 m |
Šířka | 7,6 m |
Ponor | 1,9 m |
Pohon | 3 diesely |
Rychlost | 35 uzlů |
Posádka | 30 |
Výzbroj | 4× 30mm kanón AK-230 (2×II) 4× P-15 Termit (4×I) |
Projekt 205 „Moskit“ (Москит; v kódu NATO třída Osa) byla třída raketových člunů sovětského námořnictva z doby studené války. Byly to první plavidla od počátku projektovaná jako raketové čluny.[1] Jejich hlavním úkolem bylo ničení hladinových lodí protivníka. V Sovětském svazu a ČLR jich bylo postaveno cca 400 kusů, přičemž 175 jich bylo exportováno do dalších zemí.[1] U některých zahraničních uživatelů jsou stále v aktivní službě.
Stejný trup, jako čluny Projektu 205, používaly rovněž hlídkové čluny Projektu 205P (v kódu NATO třída Stenka), další evolucí typu vznikly také útočné čluny Projektu 206 (v kódu NATO třída Shershen), Projektu 206M (v kódu NATO třída Turya) a Projektu 206MR (v kódu NATO třída Matka).
Pozadí vzniku
Tento typ vyvinula Ústřední námořní konstrukční kancelář (CMKB) Almaz. Loděnice sovětského námořnictva v Leningradu, Vladivostoku a Rybinsku postavily v letech 1960–1975 celkem 177 těchto raketových člunů několika modelů, z nichž základní verze představovaly Projekt 205 (třída Osa I) a Projekt 205U (třída Osa II).[1] V letech 1973–1984 bylo navíc v Rybinsku postaveno dalších 87 jednotek exportního modelu Projekt 205ER. Tím dosáhla sovětská produkce této třídy celkových 264 jednotek.[2] Dalších 120 člunů bylo, na základě licence, postaveno v ČLR jako typ 021.[3]
Konstrukce
Hlavní údernou výzbroj člunů tvoří čtyři vypouštěcí kontejnery protilodních střel P-15 Termit (v kódu NATO SS-N-2A Styx) umístěných po dvou na bocích trupu. Čluny třídy Osa II nesou kompaktnější vypouštěcí kontejnery, ve kterých jsou střely P-15 s prodlouženým doletem. Sekundární výzbrojí jsou dva 30mm dvojkanóny AK-230. Pohonný systém tvoří dva diesely. Nejvyšší rychlost dosahuje 35 uzlů.[1]
Operační služba
Egypt a Sýrie
Během války Jom Kippur utrpěly raketové čluny arabských států porážku od izraelských protějšků typové řady Sa'ar. V bitvě u Latakie potopily izraelské čluny Syřanům kromě dalších plavidel i po jednom raketovém člunu projektu 205 a 183R. Jednalo se o první bitvu raketových člunů. V následující bitvě u Baltimu přišli Egypťané o tři ze čtyř zúčastněných člunů projektu 205. Izraelci se díky rušení vyhnuli zásahu raketami P-15 a naopak zasadili svým protivníkům zničující úder raketami Gabriel Mk.I a dělostřelbou: proti 76mm kanonům namontovaných na izraelských člunech se čluny projektu 205 mohly bránit pouze dvěma 30mm dvojkanóny AK-230. Těmito úspěchy si izraelské raketové čluny vydobyly námořní převahu nad syrským a egyptským námořnictvem.[4]
Indie
Indie před indicko-pákistánskou válkou z roku 1971 koupila ze Sovětského svazu osm člunů projektu 205 (v Indii označovaných jako třída Vidyut). Čtyři z nich pak jen pár hodin po vypuknutí války v noci ze 4. na 5. prosince 1971 podnikly operaci Trident: útok na pákistánský přístav Karáčí. Během útoku byly raketami P-15 potopeny minolovka PNS Muhafiz a torpédoborec PNS Khyber.[5][6][7] [8] Jen o čtyři noci později (8.-9. prosince) uskutečnili Indové operaci Python: další útok na Karáčí, na kterém se podílel rovněž jeden raketový člun projektu 205.[6][7]
Irák
Irák nasadil své raketové čluny sovětského projektu 205 a 205U během irácko-íránské války.[9]
Před začátkem války v Zálivu mělo irácké námořnictvo dva nebo tři raketové čluny projektu 205 a šest modernějších člunů projetu 205U. Navíc Irák po obsazení Kuvajtu získal raketové hlídkové čluny TNC-45 a FPB-57. Většina iráckých člunů byla během války zničena koaličními letadly a vrtulníky, což znovu potvrdilo jejich zranitelnost ze vzduchu.[10]
Uživatelé
- Alžírské námořnictvo – Dodány byly tři čluny verze Osa I a devět verze Osa II. Zůstávají ve službě.
- Egyptské námořnictvo
- Finské námořnictvo – V letech 1974–1975 Finsko ze Sovětského svazu odebralo čtyři raketové čluny třídy Osa II, tvořící třídu Tuima. Od poloviny 90. let sloužily jako minonosky a již jsou vyřazeny.
- Irácké námořnictvo
- Polské námořnictvo – Od 60. let získalo celkem 13 člunů verze Osa I. Již byly vyřazeny.
- Rumunské námořnictvo – V letech 1961–1965 odebralo celkem šest člunů verze Osa I.
- Ruské námořnictvo – Čluny zděděné po sovětském námořnictvu byly vyřazeny v 90. letech.[5]
- Sovětské námořnictvo
- Syrské arabské námořnictvo
- a další...
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d
- ↑ ANDREJSEK, Tomáš. Katastrofy hladinových plavidel VMF SSSR – R–82. ATM. 2011, roč. 43, čís. 3, s. 85. ISSN 1802-4823.
- ↑ Naval Vessels . Sinodefence.com . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-01. (anglicky)
- ↑ Missile Boat Flotilla . jewishvirtuallibrary.org . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-07-06. (anglicky)
- ↑ a b PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 108.
- ↑ a b Bangladeshi War of Independence, Indo-Pakistani War of 1971 . globalsecurity.org . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Trident, Grandslam and Python: Attacks on Karachi . bharat-rakshak.com, 2004-07-07 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-26. (anglicky)
- ↑ Operations in the Arabian Sea . Pakistam Military Consortium . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-02. (anglicky)
- ↑ ARABIAN PENINSULA & PERSIAN GULF DATABASE: Tanker War, 1980-1988 . acig.org, 2003-09-13 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Lessons of Modern War - Volume IV - The Gulf War (Chapter Ten) . csis.org cit. 2009-12-10. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-07. Dostupné také na: 1. (anglicky)
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- ANDREJSEK, Tomáš. Raketový člun typu OSA II – projekt 205. Praha: Poseidon, 1993.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Projekt 205 na Wikimedia Commons
- Missile boats - Project 205 online. russianships.info cit. 2015-05-09. Dostupné online. (anglicky)
- Weapon Detective: Project 205 (Osa) class | The milestone of the missile boat na YouTube (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk