A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Proláklina (nebo též deprese) je místo na pevnině, které leží pod úrovní hladiny světového oceánu (tj. má zápornou nadmořskou výšku). Nejníže položeným místem zemského povrchu je hladina Mrtvého moře (–430 m n.m.). V barevné hypsometrii se prolákliny zpravidla označují tmavozeleně, resp. tmavší/sytější zelenou než nížiny.
V širším smyslu (jinak také sníženina) se tak někdy označují všechny uzavřené kotliny na zemském povrchu, včetně těch, jejichž dno je výše než hladina oceánu. Takový případ je např. bezodtoká kotlina Bodélé nebo krasová údolí polje (odvodňovaná podzemními toky).
Výskyt
Prolákliny jsou typické pro oblasti se suchým klimatem, z povahy věci se jedná o bezodtoké oblasti. V oblastech s dostatečným přísunem vody jsou nízko položené uzavřené kotliny zpravidla zatopené (jako jezera) až do úrovně, odkud voda může stékat do oceánu (nebo kde již výpar převažuje nad přítokem).
Dále se mohou vyskytnout na plochém mořském pobřeží, často vzniklé antropogenně vyvolaným poklesem terénu jako důsledek meliorace nebo těžby rašeliny, případně ohrázováním a cíleným vysušením mělkého mořského dna. Takové jsou např. všechny prolákliny v Evropě kromě Kaspické nížiny.
Nejhlubší prolákliny na Zemi
pořadí | název | stát | světadíl | hloubka (m n. m.) | poznámka |
---|---|---|---|---|---|
kaňon pod Denmanovým ledovcem | – | Antarktida | –3500 | nejníže položené místo pevniny | |
kaňon pod Byrdovým ledovcem | – | Antarktida | –2780 | ||
dno jezera Bajkal | Rusko | Asie | –1187 | nejníže položené zatopené místo pevniny – nejhlubší kryptodeprese | |
1. | proláklina Mrtvého moře | Izrael Jordánsko Palestina |
Asie | –430 | nejníže položené místo zemského povrchu |
2. | Turfanská proláklina (jezero Ajdingköl) | Čína | Asie | –154 | |
3. | Assalská proláklina | Džibutsko | Afrika | –153 | nejníže položené místo Afriky |
4. | Karagije | Kazachstán | Asie | –138 | nejníže položená suchá proláklina |
5. | Kattara | Egypt | Afrika | –133 | |
6. | Danakil | Etiopie | Afrika | –125 | |
7. | Laguna del Carbón | Argentina | Jižní Amerika | –105 | nejníže položené místo povrchu západní polokoule a jižní polokoule |
8. | Údolí Smrti | USA | Severní Amerika | –85 | nejníže položené místo Severní Ameriky |
9. | Gran Bajo del Gualicho | Argentina | Jižní Amerika | –72 | |
10. | Saltonský prolom | USA | Severní Amerika | –69 | |
11. | Sebcha Tah | Maroko | Afrika | –55 | |
12. | Deep Lake | – | Antarktida | –50 | |
13. | Sabchat Ghuzajjil | Libye | Afrika | –47 | |
14. | Lago Enriquillo | Dominikánská republika | Severní Amerika | –46 | nejníže položené místo na povrchu ostrova |
15. | Meridové jezero | Egypt | Afrika | –43 | |
16. | Valdés (jezero Salina Grande) | Argentina | Jižní Amerika | –42 | |
17. | Šot Melrhir | Alžírsko | Afrika | –40 | |
18. | Sechura | Peru | Jižní Amerika | –34 | |
19. | Kara-Bogaz-Gol | Turkmenistán | Asie | –33 | záliv Kaspického moře |
20. | Kaspické moře | Ázerbájdžán Írán Kazachstán Rusko Turkmenistán |
Asie | –28 | nejníže položené místo Evropy
nejrozsáhlejší proláklina světa (Kaspická nížina) nejhlubší místo dna leží v hloubce –1023 m |
21. | Šot al-Gharsa | Tunisko | Afrika | –17 | |
22. | Eyreovo jezero | Austrálie | Oceánie | –16 | nejníže položené místo Oceánie |
Laguna Salada | Mexiko | Severní Amerika | –10 | ||
Lammefjord | Dánsko | Evropa | –7 | nejníže položené místo Evropské unie | |
Zuidplaspolder | Nizozemsko | Evropa | –6,8 | ||
Neuendorf-Sachsenbande | Německo | Evropa | –3,5 | ||
Holme Fen (oblast Fens) | Spojené království | Evropa | –3 |
V Česku
Povrch v Česku nikde neklesá pod úroveň moře. Změřená hloubka zatopeného dna Hranické propasti se nachází ve výšce –158 m n. m. (odhaduje se ještě o stovky metrů hlouběji), nejedná se ale ani o svislou vzdálenost vedoucí volně na povrch.
Přirozené deprese (včetně položených nad úrovní moře) se zde také prakticky nevyskytují. Malou nevýraznou „proláklinou“ tohoto typu je např. kotlina bývalého Čejčského jezera na jihu Moravy, která musí být uměle odvodňována. Mikrodepresemi jsou také krasové útvary jako propasti a závrty.
Uměle vytvořenými depresemi jsou zejména jámové lomy, z nichž největší a nejhlubší se nacházejí v Mostecké pánvi. Na dně lomu Bílina leží absolutně nejnižší bod na povrchu Česka, v nadmořské výšce 20 m.[1] Předpokládá se, že postupem další těžby se povrch dostane pod úroveň moře, čímž vznikne umělá proláklina v pravém smyslu slova.
Reference
- ↑ iUHLI.cz . 2014-10-13 . Dostupné online.
Související články
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk