A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Protisté (jsou-li považováni za taxon, nesou jméno Protista) jsou heterogenní skupina živých organismů zahrnující všechny eukaryotní organismy, které nejsou klasifikovány jako mnohobuněční živočichové (Metazoa), vyšší rostliny (Embryophyta) ani jako houby (Eumycota, tedy Fungi bez skupiny Opisthosporidia: mikrosporidie, Rozellida/Cryptomycota a afelidie do protistů zpravidla patří).[1] Protisté jsou tedy parafyletická skupina a vzhledem k současným fylogenetickým poznatkům má význam ji používat pouze jako termín morfologický či ekologický, nikoliv jako taxon – podobně jako protistům podřazené termíny prvoci (heterotrofní protista) a řasy (autotrofní protista).
Dříve byli definováni také jako eukaryota, která jsou jednobuněčná, nebo tvoří kolonie, nikoli však tkáně.[2] Tato definice však přestala vyhovovat kvůli některým jednobuněčným organismům fylogeneticky patřícím do skupin mnohobuněčných (např. kvasinky, „jednobuněčný pes“ CTVT) či naopak mnohobuněčným uvnitř jednobuněčných (např. chaluhy, hlenky, nálevník Sorogena stoianovitchae). Ještě dříve byla do protist řazena i prokaryota.[3]
Tradiční systém
Tradiční dělení protistů je založeno na podobnosti s některou z říší mnohobuněčných organismů, tradičně byli do těchto říší také řazeni. Hlavním kritériem je způsob výživy, na jehož základě se rozlišují prvoci („nižší živočichové“), řasy („nižší rostliny“) a případně i protisté tradičně považovaní za houby.
Řasy – protisté podobní rostlinám
Jednobuněčné řasy, tedy rostlinní protisté, mají chloroplasty a jsou schopné fotosyntézy. Avšak někteří protisté se mohou řadit mezi řasy i mezi prvoky, jako například krásnoočko (Euglena). Jiné řasy jsou nepohyblivé a koloniální a některé jsou opravdu mnohobuněčné.
Zelené a červené řasy se zdají být blízkými příbuznými jiných rostlin a bývají zahrnuty do říše Plantae. Hnědé řasy se vyvinuly odlišně, druhotnou endosymbiózou řasy, proto byly v mnoha systémech vyčleněny do samostatných chromistů.
Prvoci – protisté podobní živočichům
Prvoci (Protozoa) jsou protisté podobní živočichům. Jsou většinou jednobuněční, pohybliví a potravu přijímají fagocytózou, i když je mnoho výjimek. Obvykle mají délku jen 0,01 – 0,5 mm. Jsou všudypřítomní ve vodě a v půdě, nepříznivé podmínky přežívají ve formě cyst. Mezi prvoky nalezneme i několik významných parazitů.
Z prvoků však do skutečné příbuznosti živočichů spadá jen velmi omezená skupina protistů (Choanozoa), někteří spadají do blízkosti hub (hmyzomorky), ostatní mají odlišný původ (měňavkovci, exkaváti), někdy dokonce vznikli z původně fotosyntetizujících předků (nálevníci, výtrusovci, Rhizaria).
Protisté klasifikovaní tradičně jako houby
Mezi protisty podobné houbám se řadí hlenky, řasovky, akrasie a labyrintovky.
Dnešní pojetí
Klasifikace protistů prochází značnými změnami. Bylo opuštěno od pokusů klasifikovat protisty na základě vnějších morfologických charakteristik a namísto toho se využívá studia ultrastruktury (struktury pozorovatelné elektronovým mikroskopem) a molekulární biologie. Tak jsou popisovány nové, monofyletické taxony a nový systém se jen málo podobá tradičnímu dělení. Stále je však mnoho skupin, jejichž zařazení je nejisté.
Nejnovější systémy zcela opouštějí řazení protistních skupin k rostlinám, živočichům či houbám i jejich klasifikování svébytnou říši Protista (či dvojici říší Protista a Chromista) a místo toho zavádějí nové fylogeneticky přirozenější skupiny eukaryot, někdy označované jako superskupiny, do kterých přirozeně spadají vedle jednobuněčných i organismy mnohobuněčné. Za neustálým vývojem systému stojí snaha o nahrazení polyfyletických a parafyletických skupin nejpřirozenějšími skupinami monofyletickými (holofytetickými).
Tabulka ukazuje pohled na fylogenezi eukaryot po roce 2020 a popisuje, do kterých monofyletických skupin řadíme jednotlivé řasy a prvoky, kromě nich uvádí i zbylé organismy, tedy živočichy, rostliny a houby.
Reference
- ↑ ČEPIČKA, Ivan. Diverzita protist. S. 220–223. Živa . Academia, Středisko společných činností AV ČR, 17. říjen 2019. Roč. 2019, čís. 5, s. 220–223. Dostupné online. ISSN 0044-4812.
- ↑ WHITTAKER, R. H. New Concepts of Kingdoms or Organisms. Evolutionary Relations Are Better Represented by New Classifications Than by the Traditional Two Kingdoms. S. 150–160. Science . 10. leden 1969. Roč. 163, čís. 3863, s. 150–160. Dostupné online. Dostupné také na: . ISSN 1095-9203. DOI 10.1126/science.163.3863.150. PMID 5762760. (anglicky)
- ↑ WHITTAKER, R. H. On the Broad Classification of Organisms. S. 210–226. The Quarterly Review of Biology . Září 1959. Svazek 34, čís. 3, s. 210–226. Dostupné online. Dostupné také na: . ISSN 1539-7718. (anglicky)
Literatura
- MACHÁČEK, Tomáš; MIKEŠOVÁ, Kateřina; TURJANICOVÁ, Libuše; HAMPL, Vladimír. Proměny vyšší systematiky eukaryot a její odraz ve středoškolské biologii. Živa. Čís. 1/2016, s. 27–30. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu protisté na Wikimedia Commons
- Taxon Protista ve Wikidruzích
- BBC - Nově objevení protisté
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk