A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Pudlovna (přes něm. puddeln z angl. puddle pův. míchat maltu, mícháním tekuté litiny odnímat uhlík)[1] je metalurgický provoz, kde se provádí pudlování, [2] tj. historický výrobní postup zkujňování surového železa v pudlovacích pecích plamenného typu.[3]
V Čechách byl Fürstenberky v Roztokách vybudován železářský komplex se šesti pudlovacími pecemi, válcovnou plechu a drátu, který pracoval až do roku 1903.
Princip pudlování
Surové železo z vysokých pecí má vysoký obsah uhlíku asi 3,0 – 4,3 % a je možno ho zpracovat pouze odléváním, protože je křehké. Požadovaný produkt zkujňování – ocel má obsah uhlíku méně než 2,14 %. Je tedy nutné přebytečný uhlík odstranit. To se dělalo ve výhních nebo v ležatých pecích tzv. dýmačkách, což bylo zdlouhavé a nevýnosné. V druhé polovině 18. století byla zvýšena produkce surového železa využitím koksu ve vysokých pecích a došlo také k pokroku při zkujňování, tedy výrobě oceli. Angličané P. Onion (1783) a H. Cort (1784) vynalezli nezávisle způsob zkujňování v plamenné peci – v pudlovně. Cortův způsob se v praxi všeobecně ujal a byl vylepšen r. 1835 Tunnerem.[4] Surové železo se zahřálo v pudlovací peci. Ta byla vytápěna uhlím, později koksem, a byla opatřena vyzdívkou obsahující oxidy železa, které reagovaly s uhlíkem v železe a oxidovaly ho. Oxidy železa se také přidávaly jako struskotvorné přísady. Plamen s přebytkem vzduchu šlehal nad otevřenou hladinou taveniny v mělké jímce ( nístěji ). Tím se přebytečný uhlík obsažený v železe za vysokého žáru spaloval. Aby se uhlíku zbavila celá lázeň, muselo se železo ručně dlouhými tyčemi promíchávat ( odtud název pudlování ). Tím jak ubývalo uhlíku v roztaveném kovu, docházelo ke změně bodu jeho tuhnutí (litina má nižší bod tuhnutí než ocel). Tavenina začala houstnout a objevovaly se v ní tuhé kusy, nazývané vlky. Ty obsahují kujné železo s nízkým obsahem uhlíku. Taviči je pomocí háků vytahovali a tyto vlky se potom zpracovávaly na hamrech nebo ve válcovnách na pruty, tyče, profily nebo plechy. Případně se polotovary kovářsky svářely, tj. překládaly přes sebe, paketovaly a válcováním za červeného žáru, nebo zpracováním na hamru se spojily. Kovářským zpracováním se odstranily zbytky strusky a zjemnila se struktura oceli. Zároveň se krystaly železa zorientovaly a došlo ke zvýšení pevnosti. Pevnost ovšem byla rozdílná v různých směrech. Vznikala tak tzv. svářková ocel, která má vrstevnatou strukturu a různou pevnost v různých směrech, což je způsobeno mechanickým způsobem zpracování ( přeplátování, paketování) a především tím, že při zkujňování nedojde k úplnému roztavení oceli – srovnej plávková ocel.[5][6]
Produkce
Svářková ocel byla až do konce 19. století nejpoužívanějším typem oceli, zejména ve stavebnictví. Byla vyráběna tyčová a profilová ocel, plechy a dráty, ale i nástroje. Bylo z ní postaveno nespočetně mostů, mezi jinými bývalý Dombrücke v Kolíně, viadukt Garabit nebo Ponte Maria Pia a Ponte Dom Luís I v Portu. Také ve své době nejvyšší stavba světa, Eiffelova věž, byla postavena z dílů vyrobených ze svářkové oceli.
Od konce 19. století začíná převládat výroba plávkové oceli v konvertorech, Siemens-Martinských pecích, a jinými modernějšími metodami.
V kultuře
Ohromná pudlovna s padesáti pecemi v řadě je dějištěm jedné epizody románu Ocelové město Julese Verna. Autor uvádí i poměrně podrobný popis způsobu práce.
Odkazy
Reference
- ↑ HOLUB, J., LYER, S. Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím. Praha : SPN 1992, str. 373
- ↑ Příruční slovník jazyka českého
- ↑ Encyklopedie Diderot, heslo „pudlování“, přes databázi DEBdict 1.7.12
- ↑ Železo :: Přinášíme vám informace, které dávají smysl. www.casopisczechindustry.cz . . Dostupné online.
- ↑ Pudlovna. mve.energetika.cz . . Dostupné online.
- ↑ KOLEKTIV. Technický naučný slovník, V. díl, P – R. 2. vyd. Praha: SNTL – Nakladatelství technické literatury, 1983. 568 s. S. 400.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pudlovací pece na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Pudlování v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk