Revoluční
Revoluční ulice
Umístění
Stát	Česko Česko
Město	Praha
Městská část	Praha 1
Čtvrť	Staré Město, Nové Město
Poloha	50°5′27,35″ s. š., 14°25′39,8″ v. d.
Začíná na	Náměstí Republiky
Končí na	Štefánikův most
Další údaje
Délka	295 m
Šířka	24 m
PSČ	110 00
Kód ulice	467600
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Revoluční ulice v Praze 1 vede přibližně severojižním směrem a spojuje Náměstí Republiky a Štefánikův most. Tvoří hranici mezi dvěma městskými částmi, liché adresy na západní straně patří do Starého Města a sudé adresy na východní straně jsou součást Nového Města.

V roce 2017 pražský magistrát připravoval rekonstrukci ulice, při níž plánoval rozšířit chodníky a vysadit stromy.^[1] Ulice je obousměrná, pouze v úseku vjezd/výjezd z garáží náměstí Republiky jednosměrná pro automobily ve směru náměstí Republiky. Ulicí vede tramvajová trať v obou směrech. Ulice měří asi 295 m.^[2]

Historie a názvy

Revoluční ulice kopíruje půdorys středověkého opevnění za pásmem hradeb Starého Města. Podle zprávy komise z května 1617 to byla „blátivá strouha od Prašné brány až k Vltavě, všude jsou haldy odpadků, nános a bláto“.^[3]

Zásah do urbanismu představovalo zbourání Eliščiných lázní nebo nový řetězový most císaře Františka Josefa I., který byl vystavěn v letech 1865–1868 a inicioval další souvislou zástavbu široké ulice.

V první polovině 20. století se západní strana ulice výrazně změnila rozšířením vozovky stržením domů, ale i architektonickou proměnou jednotlivých objektů. Vybudování Švermova (dnes Štefánikova) mostu během roku 1950 s rozšířením vozovek jeho nájezdů zabránilo uzavření ulice nárožním objektem.^[4]

V okolí křižovatky s Dlouhou ulicí byly po druhé světové válce zbořeny další domy. Díky tomu zde vznikla řada modernistických budov, která začíná Palácem Merkur u břehu řeky Vltavy a končí Palácem Kotva u náměstí Republiky.

Revoluční ulice se stala v návaznosti na Štefánikův most vhodnou komunikací pro dopravní obsluhu historické části města.^[4]

Názvy ulice se měnily:

• 18. století – část u Vltavy – „Náplavní“ nebo „Náplavka“ část ulice od Prašné brány – „Trubní“ nebo „Rourová“ pro potrubí, které vedlo od Novomlýnské vodárenské věže
• 19. století – Alžbětinská třída / Elisabethstrasse, či „Eliščina“ podle lázní u Vltavy
• od roku 1918 – „Revoluční“.

Budovy, firmy a instituce

• restaurace Pizza Nuova – Revoluční 1^[5]
• Česká pojišťovna – Revoluční 2^[6]
• Palác Batex – Revoluční 3
• hotel City Centre – Revoluční 4^[7]
• Dům fotografie, Galerie hlavního města Prahy, dříve palác Pojišťovny Victoria – Revoluční 5^[8]
• ČSOB Poštovní spořitelna – Revoluční 11^[9]
• cukrárna Apetit – Revoluční 12^[10]
• fast food Himalaya – Revoluční 14^[11]
• Palác Merkur – Revoluční 25
• pobočka Student Agency – Revoluční 25^[12]

Odkazy

Reference

Literaturaeditovat | editovat zdroj

• EDERER, Antonín. Ulice a uličky Nového Města pražského a Vyšehradu. Praha: Milpo Media, 2007. 152 s. ISBN 978-80-87040-05-8. S. 89–91. 
• RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903–1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Eliščina tř., s. 178–182. 

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Revoluční na Wikimedia Commons