Sedm radostí Panny Marie je pobožnost k událostem ze života Panny Marie^[1], vycházející z tropu středověké devoční literatury a umění.

Sedm radostí je často zobrazováno ve středověké zbožné literatuře a umění v tomto pořadí:

1. Zvěstování
2. Narození Ježíše
3. Klanění tří králů
4. Zmrtvýchvstání
5. Nanebevstoupení Krista
6. Letnice neboli Seslání Ducha svatého na apoštoly a Marii
7. Korunovace Panny Marie v nebi

^{[1] [2]}

Alternativně bývají zahrnuty Navštívení či Nalezení v chrámu:

1. Zvěstování Panně Marii
2. Ježíšovo narození
3. Klanění svatých Tří Králů
4. Nalezení dvanáctiletého Ježíše v chrámě
5. Zmrtvýchvstání Páně
6. Nanebevstoupení Páně
7. Nanebevzetí Panny Marie

^[3]

Zobrazení Nanebevzetí Marie v umění bývá nahrazeno nebo spojeno s korunovací; od 17. století už je to norma.   Původně bylo radostí pět, ^[1] později se toto číslo ve středověké literatuře zvýšilo na sedm, devět a dokonce patnáct, ^[4] ačkoli sedm zůstalo nejběžnějším číslem a jiné se v umění vyskytují jen zřídka. Pět radostí Marie je zmíněno v básni Sir Gawain a zelený rytíř ze 14. století jako zdroj Gawainovy síly.

Sedmiradostné stezky

Na počet sedmi radostí bývají zřizovány poutnické stezky se sedmi zastaveními k jednotlivým radostem^[5].

Související

• Sedm bolestí Marie

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Seven Joys of the Virgin na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu sedm radostí panny Marie na Wikimedia Commons