A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Senátorský klub KDU-ČSL a nezávislí patří mezi nejstarší kluby v českém Senátu.
Současné složení klubu
| Volební strana | Mandáty | Politická příslušnost | osoba |
|---|---|---|---|
| KDU-ČSL | 8 | KDU-ČSL | J. Vítková, J. Seitlová, B. Procházka, J. Čunek, P. Kunčar, J. Bazala, E. Rajchmanová, I. Váňová |
| KDU-ČSL | 3 | bezpp. | L. Kantor, J. Klement, M. Horská |
| KDU-ČSL+SproK | 1 | SproK | P. Fiala |
Historie KDU-ČSL v Senátu
Senátorský klub vznikl hned po prvních senátních volbách v roce 1996. Díky dohodě o povolební spolupráci s ODA (a také vyjednávání) se podařilo získat pro klub pozici předsedy Senátu, kterým se stal Petr Pithart.[1] Vzhledem k dohodě dvou nejsilnějších sněmovních stran ODS a ČSSD, známé jako tzv. opoziční smlouva, byl po volbách v roce 1998 zvolen do čela Senátu zástupce klubu ODS, který byl také nejpočetnějším klubem. Předsedkyní Senátu se stala Libuše Benešová.
Volby v roce 2000 znamenaly úspěch pro KDU-ČSL a další strany, které kandidovaly společně jako tzv. Čtyřkoalice. KDU-ČSL si tak zajistila křeslo předsedy Senátu na další 4 roky.[2]
V roce 2009 došlo k odchodu tří senátorů od lidovců k nově vzniklé TOP 09, čímž klub zanikl, protože neměl dostatek členů vyžadovaný jednacím řádem Senátu.[3] Po volbách v roce 2010 došlo k jeho obnově.
Předsedové klubu
| Č. | Osoba | Začátek | Konec |
|---|---|---|---|
| 1. | Jiří Šenkýř | 19. prosince 1996 | 23. listopadu 2002 |
| 2. | Josef Kaňa | 26. listopadu 2002 | 21. listopadu 2004 |
| 3. | Adolf Jílek | 30. listopadu 2004 | 3. listopadu 2008 |
| 4. | Rostislav Slavotínek | 3. listopadu 2008 | 8. října 2009 |
| klub zanikl | |||
| 5. | Václav Koukal | 2. listopadu 2010 | 28. října 2012 |
| 6. | Petr Šilar | 1. listopadu 2012 | 15. října 2020 |
| 7. | Šárka Jelínková | 15. října 2020 | 11. října 2022 |
| 8. | Josef Klement | 11. října 2022 | úřadující |
Členové klubu ve vedení Senátu Parlamentu České republiky
Předseda Senátu
- Petr Pithart (18. prosince 1996 – 16. prosince 1998; podruhé: 19. prosince 2000 – 15. prosince 2004)
1. Místopředseda Senátu
- Petr Pithart (15. prosince 2004 – 16. listopadu 2008)
- Miluše Horská (16. listopadu 2016 – 14. listopadu 2018)
Místopředsedové Senátu
- Petr Pithart (16. prosince 1998 – 19. prosince 2000; podruhé: 26. listopadu 2008 – 28. října 2012)
- Miluše Horská (5. prosince 2012 – 23. října 2016; podruhé: 14. listopadu 2018 – 11. listopadu 2020)
- Jitka Seitlová (11. listopadu 2020 – dosud)
Počet členů klubu
| Funkční období Senátu | 1. | 2. | 3. | 4. | *d | *d | 5. | 6. | 7. | 8. | 9. | 10. | 11. | 12. | 13. | 14. |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet členů klubu | 14 | 17 | 19 | 15 | 16 | 17 | 14 | 11 | 7 | 6 | 9 | 11 | 16 | 15 | 12 | 12 |
Vysvětlivka: *d = doplňovací volby (KDU-ČSL ztratila/získala mandát v doplňovacích volbách)
Přehledy v jednotlivých funkčních obdobích
1. funkční období (1996–1998)
Vedení klubu:[4]
- předseda: Jiří Šenkýř
- místopředsedové: Jan Benda, Bohumil Čada
| Senátní obvod | Osoba | Politická příslušnost | Délka mandátu |
|---|---|---|---|
| 44 – Chrudim | Petr Pithart | BEZPP | 4 |
| 46 – Ústí nad Orlicí | Bohumil Čada | KDU-ČSL | 2 |
| 48 – Rychnov nad Kněžnou | František Bartoš | KDU-ČSL | 6 |
| 50 – Svitavy | Jiří Brýdl | BEZPP | 4 |
| 51 – Žďár nad Sázavou | Jiří Šenkýř | KDU-ČSL | 6 |
| 53 – Třebíč | Pavel Heřman | BEZPP (za DEU) | 4 |
| 54 – Znojmo | Milan Špaček | KDU-ČSL | 6 |
| 57 – Vyškov | Oldřich Dočekal | KDU-ČSL | 6 |
| 60 – Brno-město | Jan Zahradníček | KDU-ČSL | 6 |
| 73 – Frýdek-Místek | Emil Škrabiš | KDU-ČSL | 2 |
| 76 – Kroměříž | Eva Nováková | KDU-ČSL | 2 |
| 79 – Hodonín | Jan Benda | KDU-ČSL | 2 |
| 80 – Zlín | Jiří Stodůlka | KDU-ČSL | 4 |
| 81 – Uherské hradiště | Jaroslav Petřík | KDU-ČSL | 6 |
Seznam všech senátorů v tomto funkčním období
2. funkční období (1998–2000)
Vedení klubu:[5]
- předseda: Jiří Šenkýř
- místopředsedové: Josef Kaňa, Jaroslav Šula
| Senátní obvod | Osoba | Politická příslušnost | Rok zvolení |
|---|---|---|---|
| 22 – Praha 10 | Zuzana Roithová | BEZPP | 1998 |
| 44 – Chrudim | Petr Pithart | KDU-ČSL | 1996 |
| 46 – Ústí nad Orlicí | Bohumil Čada | KDU-ČSL | 1996, 1998 |
| 48 – Rychnov nad Kněžnou | František Bartoš | KDU-ČSL | 1996 |
| 49 – Blansko | Stanislav Bělehrádek | KDU-ČSL | 1998 |
| 50 – Svitavy | Jiří Brýdl | BEZPP | 1996 |
| 51 – Žďár nad Sázavou | Jiří Šenkýř | KDU-ČSL | 1996 |
| 53 – Třebíč | Pavel Heřman | BEZPP (za DEU) | 1996 |
| 54 – Znojmo | Milan Špaček | KDU-ČSL | 1996 |
| 57 – Vyškov | Oldřich Dočekal | KDU-ČSL | 1996 |
| 60 – Brno-město | Jan Zahradníček | KDU-ČSL | 1996 |
| 67 – Nový Jičín | Jaroslav Šula | KDU-ČSL | 1998 |
| 73 – Frýdek-Místek | Emil Škrabiš | KDU-ČSL | 1996, 1998 |
| 76 – Kroměříž | František Kroupa | BEZPP | 1998 |
| 79 – Hodonín | Josef Kaňa | KDU-ČSL | 1998 |
| 80 – Zlín | Jiří Stodůlka | KDU-ČSL | 1996 |
| 81 – Uherské hradiště | Jaroslav Petřík | KDU-ČSL | 1996 |
Seznam všech senátorů v tomto funkčním období
3. funkční období (2000–2002)
Vedení klubu:[6]
- předseda klubu: Jiří Šenkýř
- 1. místopředseda: Josef Kaňa
- místopředsedové: Jiří Stodůlka, Milan Šimonovský
.svg&veda=554){kind=link}
