Seznam poděbradských soch, pomníků a památníků obsahuje existující i zaniklé poděbradské sochy, plastiky, symboly, kenotafy, křížky a pamětní desky (PD), které připomínají významné události, osobnosti, lokality nebo epochy.

Seznam

Seznam není kompletní. Datum odpovídá datu odhalení (pokud je známo), případně datu umístění. Adresa pak nejbližšímu domu v ulici, ve které (nebo u které) je objekt umístěn.

Dochované

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Seznam_poděbradských_soch,_pomníků_a_památníků
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

---



---

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk

---

Objekt	Obrázek	Umístění	Datum	Galerie	Popis
Busta Antonína Dvořáka		Lázeňský park (50°8′41″ s. š., 15°7′6″ v. d.)	1961		Bronzová busta Antonína Dvořáka od akademického sochaře Jana Pichla (*1935). Materiál: žula, bronz.
Busta Bedřicha Smetany		Lázeňský park (50°8′38″ s. š., 15°7′14″ v. d.)	1937		Busta Bedřicha Smetany od sochaře Josefa Wagnera (1901–1957).
Busta Franze Kafky		Jiřího náměstí (50°8′33″ s. š., 15°7′2″ v. d.)	2010		Busta od akademického sochaře Jana Pichla je umístěna na domu, kde žila matka Franze Kafky Julie Kafková (roz. Löwy). Franz Kafka v domě často pobýval.
Busta Ludvíka Kuby					Busta na hrobu Ludvíka Kuby na poděbradském hřbitově.
Busta S. K. Neumanna		Na Skupici (50°8′21″ s. š., 15°7′58″ v. d.)			Busta na domě v ulici Na Skupici, kde Stanislav Kostka Neumann pobýval.
Čtyři roční období		Lázeňský park (50°8′39″ s. š., 15°7′15″ v. d.)			Keramická figurální kašna od sochaře Zdeňka Lindovského (*1943).
Fontána		Lázeňský park (50°8′42″ s. š., 15°7′17″ v. d.)			Fontána tvořící součást vodního prvku. Parčík za Hotelem Libenský.
Fontána		Lázeňský park (50°8′55″ s. š., 15°7′24″ v. d.)			Fontána zhotovená vedle budovy tzv. Pentagonu.
Kašna		Lázeňská 363/5 (50°8′40″ s. š., 15°7′13″ v. d.)			Keramická kašna.
Křížek (Kluk)		Na Hrázce (50°7′55″ s. š., 15°6′46″ v. d.)
Křížek (Polabec)		Jabloňová (50°8′38″ s. š., 15°6′12″ v. d.)	1941
Křížek (Přední Lhota)		Průběžná (50°8′8″ s. š., 15°5′34″ v. d.)	1885
Křížek (Velké Zboží)		Poděbradská (50°9′39″ s. š., 15°6′ v. d.)	1882
Křížek (Žižkov)		Roh ulic Kunštátské a Hraniční (50°9′16″ s. š., 15°7′57″ v. d.)	1885		Litinový křížek na kamenném podstavci z roku 1885. Na hranici církevních pozemků jej nechal poděbradský děkan Leopold Kotrbelec.
Křížek na břeu Labe		Skupice (50°8′20″ s. š., 15°7′33″ v. d.)	Cca 2019
Lustry z taveného skla		Lázeňská 363/5 (50°8′40″ s. š., 15°7′13″ v. d.)			Lustry z taveného skla od Stanislava Libenského (1921–2002) a Jaroslavy Brychtové (1924–2020). Nacházejí se v interiéru dnešní kavárny Viola.
Mariánský sloup		Jiřího náměstí (50°8′34″ s. š., 15°7′3″ v. d.)	1765		Připomínka morové epidemie, která město postihla roku 1714. Pravděpodobně dílo místního sochaře Josefa Bergmana. Kulturní památka.
Misionářský kříž (Jiráskova ulice)		Jiráskova (50°8′37″ s. š., 15°7′27″ v. d.)	1859		Železný kříž z roku 1886 nahradil původní dřevěný kříž od roku 1859 připomínající misií redemptoristů.
Misionářský kříž (Zámostí)		Pražská (50°8′26″ s. š., 15°6′55″ v. d.)			Plechový kříž je památkou na působení jezuitské misie z roku 1775, vedené Antonínem Koniášem.
Montreálské sloupy		Lázeňská (50°8′39″ s. š., 15°7′16″ v. d.)			Skleněná plastika od Reného Roubíčka (1922–2018). Nachází se v budově Letních a centrálních lázní (od roku 2021 Hotel Chariclea).
Památník 100. výročí založení čs. republiky		Školní (50°8′47″ s. š., 15°7′0″ v. d.)	2018		Dílo sochaře Davida Exnera (*1970). Památník byl odhalen 24. října 2018.[1]
Památník čs. letcům		V Boru (50°6′38″ s. š., 15°7′18″ v. d.)	2011		Připomíná letce, který zahynuli v prosinci 1945 při leteckém neštěstí. Dne 14. prosince 1945 se ve sněhové vánici zřítil letoun Siebel Si-204D. Osm osob na palubě zahynulo.[2]
Památník Ludvíka Kuby		Kubovy sady (50°8′25″ s. š., 15°7′26″ v. d.)	2013		Památník Ludvíka Kuby od sochařky Zuzany Čížkové (*1982).
Památník obětem fašistické zločinnosti		Zámecké nádvoří (50°8′31″ s. š., 15°7′8″ v. d.)	22. srpna 1948[3]		Památník od akademického sochaře Karla Lidického.
Památník obětem války v Kluku		Roh ulic Kolínská a Sokolečská (50°7′49″ s. š., 15°6′41″ v. d.)			Památník věnovaný obětem první a druhé světové války.
Památník obětem války v Polabci		Jabloňová (50°8′36″ s. š., 15°6′10″ v. d.)			Památník věnovaný obětem první a druhé světové války.
Památník obětem války v Přední Lhotě		Průběžná (50°8′8″ s. š., 15°5′36″ v. d.)			Památník věnovaný obětem první a druhé světové války. Roku 2018 byla na památník vrácena busta T. G. Masaryka.
Památník obětem války ve Velkém Zboží		Poděbradská (50°9′38″ s. š., 15°6′3″ v. d.)			Památník věnovaný obětem první světové války.
Památník Ondřeje Chebďovského		Na Zámostí (50°8′23″ s. š., 15°6′48″ v. d.)			Památník připomíná osudy exulanta Ondřeje Chebďovského.
Památník poděbradským Židům		Husova (50°8′40″ s. š., 15°6′51″ v. d.)	10. září 2011[4]		Deska připomíná 216 obětí holocaustu z řad poděbradských Židů, které ve své knize Židé v Poděbradech a okolí identifikovala Blanka Rozkošná. Grafickou podobu zpracovala Radka Folprechtová.[5] Odhalení se účastnili předseda pražské židovské obce František Bányai a vrchní zemský a pražský rabín Karol Sidon.[6]
PD básnířky Oleny Telihy		Poděbrady, nám. T.G.Masaryka 437/1 (50°8′43″ s. š., 15°7′16″ v. d.)	2003		Pamětní deska připomínající ukrajinskou básnířku Olenu Telihu. Nachází se u zadního vchodu dnešního Hotelu Libenský.[7]
PD československým legionářům		Poděbrady, Školní 556 (50°8′48″ s. š., 15°7′ v. d.)	1998		Umístěna v budově ZŠ T. G. Masaryka.[8]
PD československým legionářům		Druhé zámecké nádvoří (50°8′30″ s. š., 15°7′10″ v. d.)	1. srpna 1937 2018		Pamětní deska vznikla přičiněním Nezávislé jednoty legionářů v roce 1937. Umístěna byla na druhém zámeckém nádvoří. Později byla desítky let uložena v depozitáři Polabského muzea. Obnovená deska byla odhalena dne 25. října 2018.[9]
PD Františka Turinského		Jiřího náměstí 41/12 (50°8′33″ s. š., 15°7′9″ v. d.)			Pamětní deska Františka Turinského. Autorem je sochař Bohuslav Schnirch.
PD gen. Františka Bláhy		Riegrovo nám. 4/27 (50°8′36″ s. š., 15°7′18″ v. d.)	2015		Pamětní deska velitele Obrany národa gen. Františka Bláhy.[10]
PD Jana Hellicha		Palackého 68 (50°8′31″ s. š., 15°7′22″ v. d.)			Pamětní deska připomíná lékárníka a zakladatele poděbradského muzea Jana Hellicha.
PD Jana Husa		Jiřího náměstí 41/12 (50°8′33″ s. š., 15°7′9″ v. d.)			Pamětní deska na fasádě městské knihovny připomíná Jana Husa.
PD Josefa Mašína a Zdeny Mašínové		Zámecké nádvoří (50°8′31″ s. š., 15°7′8″ v. d.)	28. června 2003		Připomíná nacisty popraveného Josefa Mašína a jeho komunisty umučenou manželku Zdenu Mašínovou. Vznik desky inicioval Milan Paumer.[10][11]
PD knížete Arnošta Filipa Hohenlohe		Lázeňská ulice (50°8′41″ s. š., 15°7′15″ v. d.)			Pamětní deska připomíná majitele poděbradského panství Arnošta Filipa Hohenlohe, který se zasloužil o vznik místních lázní.
PD Ludvíka Kuby		Palackého (50°8′33″ s. š., 15°7′18″ v. d.)	1963		Bronzová pamětní deska Ludvíka Kuby v místě jeho rodného domu. Autor Jan Lauda.
PD Milady Horákové		Dr. Horákové 561/44 (50°8′56″ s. š., 15°7′4″ v. d.)	1990		Pamětní deska věnovaná památce komunisty popravené političky Milady Horákové.[10] Desku v roce 1990 odhalil Václav Havel. Deska vznikla z iniciativy místního sboru Církce československé husitské a převším faráře Josefa Šamánka.[12]
PD Milana Paumera		První nádvoří zámku (50°8′31″ s. š., 15°7′10″ v. d.)	6. října 2012[10]		Pamětní deska připomíná Milana Paumera, člena skupiny bratří Mašínů.[13]
PD na chudinské opatrovně		Proftova 309/19 (50°8′43″ s. š., 15°7′31″ v. d.)	1906		Připomínka daru domu chudinské opatrovně manželi Františkem a Johannou Proftovými.
PD obětem druhé světové války		Alešova (50°8′57″ s. š., 15°7′25″ v. d.)			Připomíná zabité železničáře Františka Bohuslavického a Josefa Hubáčka.[2]
PD obětem fašismu		Jiráskova (50°8′42″ s. š., 15°7′40″ v. d.)			Pamětní deska věnovaná obětem fašismu z řad sklářů je umístěna u vchodu do skláren.[10]
PD obětem první světové války		Jiřího náměstí (50°8′33″ s. š., 15°7′6″ v. d.)	1938		Součást pomníku Jiřího z Poděbrad.
PD obětem první světové války		Jiřího náměstí 41/12 (50°8′33″ s. š., 15°7′9″ v. d.)	28. října 1928		Pamětní desky obětem první světové války jsou umístěny na fasádě městské knihovny.
PD osobností gymnázia		Studentská 166/9 (50°8′44″ s. š., 15°7′1″ v. d.)	2018		Pamětní deska osobnostem poděbradského gymnázia.[14]
PD Otakara Vondrovice		Riegrovo nám. (50°8′38″ s. š., 15°7′20″ v. d.)	2005		Pamětní deska připomínající lékaře a pianistu Otakara Vondrovice.[15]
PD před domem Luxor		Tyršova 678/21 (50°8′47″ s. š., 15°7′21″ v. d.)	18. června 2022		Pamětní deska připomíná transport poděbradských Židů do koncentračního tábora dne 9. června 1942. Desku odhalili starosta Poděbrad Jaroslav Červinka, místostarosta Miroslav Holas a ředitel domova Jaromír Novák.[16]
PD s bustou P. Matěje Rösslera		Palackého (50°8′32″ s. š., 15°7′23″ v. d.)	1969		Pamětní deska z roku 1969 je umístěna na průčelí katolické fary. Připomíná zakladatele českého ovocnářství Matěje Rösslera. Hlavní autor Milan Havlíček. Materiál: žula, slitiny hliníku.
PD padlým Sokolům		Tyršova (50°8′45″ s. š., 15°7′30″ v. d.)	24. července 1927		Pamětní deska na budově sokolovny připomíná členy Sokola padlé za první světové války.
PD padlým Sokolům		Tyršova (50°8′45″ s. š., 15°7′30″ v. d.)	1928		Pamětní deska na budově sokolovny připomíná členy Sokola padlé za první světové války.
PD Prvního pramene Poděbradky		Jiřího náměstí 1/8, druhé nádvoří zámku (50°8′30″ s. š., 15°7′9″ v. d.)			Pamětní deska v místě prvního pramene minerálky Poděbradka (Pramen Bülow).
PD Rudolfa Vaňka		Jiráskova 740/6 (50°8′36″ s. š., 15°7′23″ v. d.)			Pamětní deska připomíná poštovního zřízence popraveného roku 1944 v Mnichově. Je umístěna ve vchodu do pošty.[10]
PD Ukrajinská hospodářská akademie v Poděbradech		Jiřího náměstí 1/8, druhé nádvoří (50°8′29″ s. š., 15°7′9″ v. d.)			Pamětní deska připomíná ukrajinskou školu sídlící v Poděbradech v meziválečných letech.
PD Václava Dostala		Husova 131/123 (50°9′6″ s. š., 15°6′32″ v. d.)			Pamětní deska připomíná legionáře Václava Dostala padlého v první světové válce.
PD v místě synagogy		Husova (50°8′40″ s. š., 15°6′51″ v. d.)			Připomíná poděbradskou synagogu zbořenou na přelomu 50. a 60. let kvůli rozšíření silnice.
Plaketa 1 – Gymnázium		Studentská 166/9/44 (50°8′44″ s. š., 15°7′1″ v. d.)			Kovová plaketa umístěná na budově poděbradského gymnázia.
Plaketa 2 – Základní škola T. G. Masaryka		Školní 556/1 (50°8′48″ s. š., 15°7′ v. d.)			Kovová plaketa umístěná na budově Základní školy T. G. Masaryka.
Plaketa 3 – Vila Katuše		Palachova 221/7 (50°8′47″ s. š., 15°7′6″ v. d.)			Kovová plaketa umístěná na penzionu Vila A. Málka (dříve Vila Katuše). Stavbu roku 1910 navrhli architekti František Janda a Jan Mayer.
Plaketa 4 – Kostel Církve československé husitské		Dr. Horákové 561/44 (50°8′56″ s. š., 15°7′4″ v. d.)			Kovová plaketa umístěná na budově husitského kostela.
Plaketa 7 – Školní statek		Husova 1/178 (50°9′23″ s. š., 15°6′26″ v. d.)			Kovová plaketa umístěná na budově školního statku v Malém Zboží. Připomíná jeho zakladatele, kterým byl renesanční stavitel Giovanni Battista Aostalli de Sala.
Plaketa 9 – Sokolovna		Tyršova 26/9 (50°8′44″ s. š., 15°7′30″ v. d.)			Kovová plaketa umístěná na budově Sokolovny.
Plaketa 11 – Rádiovka		Na Zálesí 530 (50°8′17″ s. š., 15°8′40″ v. d.)			Kovová plaketa umístěná u vchodu do Radiotelegrafní vysílací stanice.
Plaketa 12 – Generálmajor Ing. Rudolf Severin Krzák		Na Skupici 602/3 (50°8′24″ s. š., 15°7′35″ v. d.)			Kovová plaketa umístěná na domě, kde v letech 1952–2004 žil generálmajor Rudolf Krzák.
Plaketa 13 – Generál Václav Korda		Dr. horákové 268/16 (50°8′47″ s. š., 15°6′57″ v. d.)			Plaketa umístěná na domě, kde v letech 1923–1939 žil pozdější generál Václav Korda.
Plaketa 14 – Spisovatel Jan Zábrana		Dr. Boučkova 337/18 (50°9′ s. š., 15°6′50″ v. d.)			Kovová plaketa umístěná na vile postavené prarodiči spisovatele Jana Zábrany.
Plaketa 15 – Básník všech zamilovaných		Jiřího náměstí 1/8, druhé nádvoří (50°8′29″ s. š., 15°7′9″ v. d.)			Kovová plaketa připomíná obyvatele zámku Hynka z Poděbrad.
Plaketa 16 – Spoluzakladatel státu		Palackého 130/55 (50°8′29″ s. š., 15°7′45″ v. d.)			Kovová plaketa připomíná Josefa Martínka, novináře a jednoho ze signatářů Pittsburské dohody.
Plaketa 17 – Poděbradský poklad		Poděbrady 1278 (50°7′56″ s. š., 15°8′20″ v. d.)			Plaketa připomíná nález pokladu denárů z 10. století, ke kterému došlo roku 1936 při stavbě dostihového závodiště.
Plaketa 18 – Prof. Jan Vladimír Hráský		Náměstí 5. května 3 (50°8′36″ s. š., 15°7′16″ v. d.)			Kovová plaketa v místě kde stával dům prof. Jana V. Hráského.
Plaketa 19 – Rodinná vila Dostálka		Husova 131/123 (50°9′6″ s. š., 15°6′34″ v. d.)			Kovová plaketa na rodném domě legionáře Václava Dostala.
Plaketa 20 – Rodina Kerhartova		Jiráskova 275/22 (50°8′44″ s. š., 15°7′44″ v. d.)			Plaketa na domě, kde v minulosti žila rodina Kerhartova. Zejména Oldřich Kerhart, Vojtěch Kerhart a Jaromír Kerhart.
Plaketa 21 – Vznešená dvojčata		Jiřího náměstí 1/8, druhé nádvoří (50°8′30″ s. š., 15°7′11″ v. d.)			Kovová plaketa připomíná smrt manželky králě Jiřího Kunhuty ze Šternberka při porodu dvojčat Kateřiny a Zdeňka.
Plaketa 22 – Fričův dům		Palachova 425/22 (50°8′51″ s. š., 15°7′ v. d.)			Kovová plaketa připomíná stavitele domu lesního radu Jana Friče. Později v něm žila první poděbradská dětská lékařka a regionální historička Jarmila Hellichová.
Plaketa 23 – Dudák z Polabí		Palackého 76/31 (50°8′31″ s. š., 15°7′27″ v. d.)			Kovová plaketa na rodném domě folkloristy Alberta Peka.
Plaketa 24 – Vězni poděbradské věže		Jiřího náměstí 1/8, druhé nádvoří (50°8′30″ s. š., 15°7′9″ v. d.)			Kovová plaketa připomíná vězně držené ve věži poděbradského zámku.
Plaketa 25 – Probošt a spisovatel		Palackého 73/25 (50°8′32″ s. š., 15°7′23″ v. d.)			Kovová plaketa připomíná Františka Lukeše.
Plaketa 26 – Poděbradská básnířka		Pionýrů 214/6 (50°8′44″ s. š., 15°7′7″ v. d.)			Kovová plaketa připomíná spisovatelku Helenu Kohoutovou.
Plastika Do nového díla		Palackého 79 (50°8′31″ s. š., 15°7′26″ v. d.)			Plastika od sochaře Antonína Štrunce.
Plastika nad vchodem spořitelny		Riegrovo náměstí (50°8′36″ s. š., 15°7′18″ v. d.)	1938		Keramická reliéfní plastika. Zhotovena podle návrhu Oldřicha Kerharta sochařem Josefem Matějů.
Plastika Tři srdce		Lázeňský park (50°8′43″ s. š., 15°7′13″ v. d.)	2006		Keramická plastika od sochaře Milana Exnera.[7]
Plastika		Lázeňská 363/5 (50°8′39″ s. š., 15°7′13″ v. d.)			Keramická plastika ve vstupní místnosti Galerie Ludvíka Kuby.
Poděbradský trpaslík		Lázeňský park (50°8′43″ s. š., 15°7′12″ v. d.)	30. léta		Od roku 1937 stál v lázeňském parku vedle květinových hodin. V roce 1960 byl odstraněn jako buržoazní kýč a do parku vrácen po roce 1989.
Pomník Cíl memoriálu Pepy Černýho		Lázeňský park (50°8′39″ s. š., 15°7′11″ v. d.)	1929		V parku v sousedství lázeňského domu Libuše na veřejném prostranství se nachází pomníček Pepy Černého – zakladatele mezinárodního chodeckého závodu Praha - Poděbrady z roku 1929.
Pomník Jana Evangelisty Purkyně		Purkyňovy sady (50°8′37″ s. š., 15°7′28″ v. d.)	1960		Pískovsocá socha J. E. Purkyně od Oskara Kozáka a Vladimíra Štrunce. Roku 1960 v městském parku nahradila sochu T. G. Masaryka.
Pomník Jiřího z Poděbrad		Jiřího náměstí (50°8′33″ s. š., 15°7′6″ v. d.)	1896		Měděná jezdecká socha Jiřího z Poděbrad zhotovená ve dvojnásobku životní velikosti. Poprvé vystavena na Národopisné výstavě v Praze roku 1895. Autor Bohuslav Schnirch. Kulturní památka.
Pomník Karla Hampla		Nám. 5. května (50°8′36″ s. š., 15°7′13″ v. d.)			Pomník připomíná studenta Karla Hampla zastřeleného německými vojáky 9. května 1945.[10]
Pomník MUDr. Františka Boučka		Purkyňovy sady (50°8′37″ s. š., 15°7′32″ v. d.)			Pískovcový pomník je náhrobkem lékaře Františka Boučka, který byl zakladatelem první poděbradské nemocnice. Obsahuje bronzovou plaketu od sochaře Bohuslava Schnircha. Je to pozůstatek zrušeného starého hřbitova.
Pomník S. K. Neumanna		Sady S. K. Neumanna (50°8′24″ s. š., 15°7′42″ v. d.)	1960		Pomník je umístěn na Skupici v sadech S. K. Neumanna. Autoři: sochař Karel Lidický a architekt Vojtěch Kerhart. Slavnostního odhalení pomníku se mimo jiné účastnili Zdeněk Nejedlý, Lída Špačková, Stanislav Neumann, nebo Ludmila Pelikánová.[17]
Pomník vojákům Rudé armády		(50°7′57″ s. š., 15°6′11″ v. d.)			Pomník vojákům Rudé armády padlým v květnových bojích roku 1945.[2]
Reliéf nad vstupem do hotelového domu		Jana Opletala 77/9 (50°8′35″ s. š., 15°7′35″ v. d.)	1954–1958		Pískovcový reliéf od Luboše Moravce.
Reliéf nad vstupem do kolejí		Jana Opletala 1065/11 (50°8′38″ s. š., 15°7′37″ v. d.)	1954–1958		Pískovcový reliéf od Luboše Moravce.
Rudé srdce		Na Valech (50°8′40″ s. š., 15°6′52″ v. d.)	cca 1960 2016 (obnova)		Rudé laminátové srdce bylo přibližně roku 1960 umístěno do lázeňského parku na místo, kde předtím stál oblíbený trpaslík.[18] Do veřejného prostoru před ZŠ Václava Havla jej roku 2016 vrátil umělec Lukáš Kladívko.
Sloup se sochou P. Marie Svatohorské		Na Zámostí (50°8′24″ s. š., 15°6′51″ v. d.)			Postavena na připomínku nebezpečí, které městu hrozilo roku 1757, kdy po porážce v bitvě u Kolíně kolem města procházela poražená pruská armáda. Byla několikrát povalena a znovu obnovena. Kulturní památka.
Socha Alegorie Země		Lázeňský park (50°8′42″ s. š., 15°7′6″ v. d.)	1960 (umístění)		Plastika od akademického sochaře Ladislava Beneše. Materiál: žula.
Socha Mládí - zdraví - krása		Husova (50°8′44″ s. š., 15°6′44″ v. d.)	1963–1964		Vápencová socha od Ladislava Nováka a J. Svojanského umístěná před vchodem do Hotelu Zámeček.
Socha Elektrifikace železnic		Hala nádražní budovy (50°8′58″ s. š., 15°7′24″ v. d.)			Socha od akademického sochaře Jana Kodeta.
Socha Klečící dívka		Lázeňský park (50°8′49″ s. š., 15°7′17″ v. d.)			Socha od sochaře Otto Sukupa.
Socha Na vlnách		Lázeňský park (50°8′48″ s. š., 15°7′14″ v. d.)	1982		Bronzová socha od sochaře Jiřího Bímy. Jinde uváděn též název Koupání. Do rekonstrukce parku byl podstavec více do výšky.
Socha Žena s labutí (Léda s labutí)		Lázeňský park (50°8′56″ s. š., 15°7′21″ v. d.)	1961		Bronzová socha od akademického sochaře Břetislava Bendy.
Socha Malá tanečnice		Lázeňský park (50°8′44″ s. š., 15°7′10″ v. d.)	1958