A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Seznam rakouských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí markrabata, vévody, arcivévody a císaře.
Markrabata
Babenberkové | |||||
Portrét | Jméno | Narození – úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
Leopold I. | 940–994 | 976–994 | zakladatel rodu Babenberků | ||
Jindřich I. | † 1018 | 994–1018 | Leopold I. Babenberský Agnes z Waiblingenu |
Po něm vládl nějakou dobu Vojtěch Babenberský tedy do roku 1036 | |
Adalbert Babenberský | 985–1055 | 1036-1055 | Jindřich I. Richardis ze Sualafeldgau |
||
Arnošt Babenberský | 1027–1075 | 1055–1075 | Adalbert Babenberský Glismod |
||
Leopold II. | 1051–1095 | 1075–1095 | Arnošt Babenberský Adelaida Wettinská |
||
Leopold III. | 1073–1136 | 1096–1136 | Leopold II. Babenberský Ida z Formbachu |
||
Leopold IV. | 1108–1141 | 1136–1141 | Leopold III. Babenberský Agnes z Waiblingenu |
také bavorský vévoda | |
Jindřich II. | 1107–1177 | 1141–1156 | Leopold III. Babenberský Agnes z Waiblingenu |
poslední markrabě a první vévoda rakouský |
Vévodové
Privilegium minus byl dokument, vydaný 19. září 1156 císařem Fridrichem Barbarossou pro Jindřicha Jassomirgota z rodu Babenberků. Tento dokument povyšoval Rakousko z dosavadního markrabství na vévodství. Vláda v zemi byla zaručena Babenberkům a to dědičně bez ohledu na pohlaví.
Babenberkové | |||||
Portrét | Jméno | Narození – úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
Jindřich II. | 1107–1177 | 1156–1177 | Leopold III. Babenberský Agnes z Waiblingenu |
také vévoda bavorský, první vévoda rakouský | |
Leopold V. | 1175–1194 | 1177–1194 | Jindřich II. Jasomirgott Theodora Komnenovna (1184) |
také vévoda štýrský (od roku 1192) | |
Fridrich I. | 1175–1198 | 1194–1198 | Leopold V. Babenberský Helena Uherská |
||
Leopold VI. | 1176–1230 | 1198–1230 | Leopold V. Babenberský Helena Uherská |
také vévoda štýrský | |
Fridrich II. | 1210–1246 | 1230–1246 | Leopold VI. Babenberský Theodora Angelovna |
Interregnum
Babenberkové Fridrichovou smrtí v Rakousku i Štýrsku vymřeli po meči. Dědičné nároky uplatnila vedle Fridrichovy neteře Gertrudy také jeho sestra Markéta jako nejstarší příslušnice rodu. Na základě tzv. Privilegia minus z roku 1156.
Zähringenové | |||||
Portrét | Jméno | Narození – úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
Heřman I. (VI.) Bádenský | 1225–1250 | 1248–1249 | Heřman V. Bádenský Irmengarda Brunšvická |
||
Fridrich III. | 1249–1268 | 1249–1251 | Heřman VI. Bádenský |
Přemyslovci | |||||
Portrét | Jméno | Narození – úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
Přemysl Otakar II. | 1233–1278 | 1251–1276 | Václav I. Kunhuta Štaufská |
také král český, vévoda štýrský, korutanský a kraňský |
Roku 1281 se Albrecht Habsburský stal říšským správcem Rakouska a Štýrské marky a roku 1282 mu otec, římský král Rudolf I. dal dědičně v léno Rakousko, Štýrskou marku, Korutany, Kraňsko a Slovinskou marku
Habsburkové | |||||
Portrét | Jméno | Narození – úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
Albrecht I. | 1255–1308 | 1282–1308 | Rudolf I. Habsburský Gertruda z Hohenbergu |
Vévoda rakouský, štýrský | |
Fridrich I. | 1289–1330 | 1308–1330 | Albrecht I. Habsburský Alžběta Goricko-Tyrolská |
Vévoda rakouský, štýrský | |
Leopold VII. | 1293–1326 | 1308–1326 | Albrecht I. Habsburský Alžběta Goricko-Tyrolská |
Vévoda rakouský, štýrský | |
Albrecht II. | 1298–1358 | 1330–1358 | Albrecht I. Habsburský Alžběta Goricko-Tyrolská |
Vévoda rakouský, štýrský, korutanský | |
Ota | 1301–1339 | 1330–1339 | Albrecht I. Habsburský Alžběta Goricko-Tyrolská |
Vévoda rakouský, korutanský | |
Rudolf IV. | 1339–1463 | 1358–1365 | Albrecht II. Johana z Pfirtu |
Vévoda rakouský, štýrský, korutanský, hrabě z tyrolský; nechal zhotovit falešné Privilegium maius, které ho mělo povýšit na arcivévodu |
Albrecht II. nařídil, aby jeho synové vládli společně, to ale selhalo kvůli jejich rivalitě. Po smrti Rudolfa IV. došlo v roce 1379 k dělení (Neuberská smlouva, Hollenburská smlouva). Došlo i k dalším dělením a složitostem, dokud Fridrich V. (jako Fridrich III. římskoněmecký císař) od roku 1463 rakouské země opět nesjednotil pod vládou jednoho panovníka.
Albrechtská linie (vládnoucí v českých zemích) získala arcivévodství rakouské. Po smrti Ladislava Pohrobka připadlo území Leopoldinské linii.
Albrechtská linie | |||||
Portrét | Jméno | Narození – úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
Albrecht III. | 1350–1395 | 1365–1395 | Albrecht II. Johana z Pfirtu |
||
Albrecht IV. | 1377–1404 | 1395–1404 | Albrecht III. Habsburský Beatrix Norimberská |
||
Albrecht V. | 1397–1439 | 1439–1439 | Albrecht IV. Rakouský Johana Bavorská |
také římský císař (II., 1438), český a uherský král (I., 1438) | |
Ladislav Pohrobek | 1440–1457 | 1440–1457 | Albrecht II. Habsburský Alžběta Lucemburská |
také český a uherský král |
Leopoldinská linie získala Štýrsko, Korutansko, Kraňsko (Vnitřní Rakousy), Tyrolské hrabství a Přední Rakousy.
Leopoldinská linie | |||||
Portrét | Jméno | Narození – úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
Leopold III. | 1351–1386 | 1365–1386 | Albrecht II. Johana z Pfirtu |
Vévoda rakouský, štýrský, korutanský | |
Vilém Habsburský | 1370–1406 | 1386–1406 | Leopold III. Habsburský Viridis Visconti |
Vévoda rakouský | |
Leopold IV. | 1371–1411 | 1386–1411 | Leopold III. Habsburský Viridis Visconti |
Vévoda rakouský, hrabě tyrolský | |
Arnošt Železný | 1377–1424 | 1406–1424 | Leopold III. Habsburský Viridis Visconti |
Vévoda rakouský, korutanský | |
Vilém Habsburský | 1382–1439 | 1406–1424 | Leopold III. Habsburský Viridis Visconti |
Hrabě tyrolský (1406–1439) | |
Fridrich V. | 1415–1493 | 1439–1493 | Arnošt Habsburský (1377–1424) Cimburgis Mazovská |
také římský císař | |
Albrecht VI. | 1418–1463 | 1446–1457 | Arnošt Habsburský (1377–1424) Cimburgis Mazovská |
Arcivévodové
Privilegium maius byl zfalšovaný středověký dokument, vytvořený na popud rakouského vévody Rudolfa IV. Habsburského v letech 1358–1359. Jednalo se o pozměněnou verzi tzv. Privilegia minus, vydaného císařem Fridrichem I. Barbarossou, která udělovala Rudolfovi hodnost arcivévody rakouského. Avšak Fridrich III., který byl jako první Habsburk korunován v roce 1452 císařem, byl schopen sám sobě a svým potomkům udělit povolení užívat titul arcivévody, což později potvrdili i jeho následovníci Rudolf II. a Karel VI.