Smil z Kunštátu byl moravský šlechtic, který pocházel z rodu pánů z Kunštátu, pokračovatel kunštátské větve.

První písemná zmínka o Smilovi pochází z roku 1349. Byl jedním z pěti synů Gerharda z Kunštátu. Samotný Smil nebyl zajímavou postavou, spíše se neprojevoval. V historických pramenech se uvádí vlastně jen dvakrát. Naposledy vystupuje v roce 1353 a v roce 1360 se připomíná jako nebožtík.

Byl jednou ženatý a to s nejstarší dcerou Oldřicha II. z Hradce paní Eliškou I. z Hradce. Jediným jejich synem byl Erhart starší z Kunštátu, jedinou dcerou Kunka.

Rodokmen kunštátské větve

Smil z Kunštátu (1349–1360) – manželka Eliška I. z Hradce

• Kunka (1373–1391) – manžel Zdeněk ze Šternberka na Lukově
• Erhart starší z Kunštátu (1360–1406) – manželka Jitka z Meziříčí
  • Jan (Boček) (1398–1402)
  • Erhart mladší z Kunštátu (1398–1414)
  • Jiří (Jurg) (1404–1410)
  • Žofka (1404–1414) – manžel Albrecht ze Šternberka a Holešova
  • Eliška (1407–1447) – manžel Jan z Boskovic a Sebranic
  • Jitka (1407–1419) – 1. manžel Jan Ptáček z Pirkštejna, 2. manžel Jan ze Soutic
  • Markéta (1408–1419) – manžel Hynek z Ronova a Letovic

Reference

Literatura

• PLAČEK, Miroslav; FUTÁK, Peter. Páni z Kunštátu. Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. 705 s. ISBN 80-7106-683-4.