Snímání z kříže
Autor	Peter Paul Rubens
Rok vzniku	asi 1611–14
Technika	olej na dřevě
Rozměry	střední tab. 421 x 311 cm, postranní tab. po 421 x 153 cm
Umístění	katedrála Panny Marie Antverpy

Snímání z kříže je obraz vlámského malíře Petera Paula Rubense, pocházející pravděpodobně z let 1611–1614.

Historie triptychu

Obraz dnes tvoří protipól triptychu Vztyčení kříže v antverpské katedrále Panny Marie. Malíř Peter Paul Rubens zde měl podle přání zadavatele, bratrstva arkebuzírů, vytvořit triptych k poctě sv. Kryštofa. Podle církevních dogmat té doby však musel být centrální osobou triptychu Kristus, v tomto případě byla vybrána scéna snímání z kříže. Svatý Kryštof s Ježíškem jsou pak vyobrazeni na vnějších křídlech obrazu. Na vnitřních křídlech obrazu jsou výjevy Navštívení Panny Marie a Představení Krista v chrámu. Tato do značné míry obsahově i výtvarně nesoudržná témata jsou propojena latinským jménem Christophoros, tj. ten, kdo nese Krista. Centrální obraz Snímání z kříže tak výtvarně zcela nekoresponduje s otevřenými bočními křídly na rozdíl od triptychu Vztyčení kříže. Přestože se jedná o barokní dílo, jsou v něm silné reminiscence na benátské malířství, použití světla připomíná římské Caravaggiovy obrazy. Velká duchovní i malířská síla díla byla inspirací pro další generace malířů.

Obraz byl po svém dokončení instalován v antverpské katedrále Panny Marie, kde je vystaven dodnes. Naopak triptych Vztyčení kříže byl původně umístěn v antverpském kostele sv Valburgy. Po jeho zboření byl přemísten do katedrály a oba obrazy tak vytvořily protějšek.

Popis obrazu, kompozice

Obraz má diagonální kompozici, obdobně jako Vztyčení kříže, směr diagonály je však obrácen a pohyb směřuje směrem dolů.

V souladu s textem Bible, Evangeliem sv. Jana, jde o výjev komorní, kterého se účastnili pouze Kristovi nejbližší. Ze Vztyčení kříže jsou na obrazu ve spodní části důstojná Panna Marie a apoštol Jan, který zachytává sunoucí se tělo. Ve tvářích dvou mladistvě působících Marií se zračí hluboké pohnutí. Vousatí muži v horní části obrazu (Josef z Arimatie a Nikodém) uvolňují zmučené Kristovo tělo. To však v souladu s barokním iluzionismem nepadá dolů, ale jako by se snášelo do připraveného světlého plátna. Prudce ozářené tělo Krista vytváří diagonální kompozici, která je umocněna protaženou levou paží a pohybem zúčastněných postav. Celý výjev je dále zdůrazněn světlým plátnem, do kterého mrtvé tělo klesá, krvavými ranami a skvrnami. Působivý kontrast vytváří bledost Kristova těla (což koresponduje s tváří Panny Marie) a živým odstínem pleti ostatních postav plátna.

Literatura

• TOMAN, Rolf, a kol. Ars sacra. český překlad vydání v Tandem Verlag, GMBH, 2010. vyd. Praha: Slovart, 2011. 590 s. ISBN 978-80-7391-500-1. 
• ŠEDIVÁ, Nella. Rubensova osobní válka. Praha: Filozofická fakulta UK, bakalářská práce, 2015. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Snímání z kříže na Wikimedia Commons