A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Střevíčky | |
---|---|
Základní informace | |
Skladatel | Pjotr Iljič Čajkovskij |
Libretista | Jakov Petrovič Polonskij |
Premiéra | leden 1887 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Střevíčky představují přepracovanou verzi původní opery Petra Iljiče Čajkovského Kovář Vakula. Svou premiéru měla na scéně Velkého divadla v Moskvě 19. ledna 1887, ale hrála se pouze několikrát. Další provedení této komické opery v Petrohradě se uskutečnilo až po Čajkovského smrti v roce 1906.
Charakteristika díla
Hudebně jde zcela jistě o nejradostnější a nejvtipnější Čajkovského opera s řadou trefně zachycených reálných i fantaskních postav a především s mnoha kouzelnými lyrickými pasážemi. Ve Střevíčkách však nikdy nepřichází do melancholických meditací, nýbrž vždy ústí v pozitivní příklon k radosti ze života.[1]
Inscenační historie v českých zemích
Na českých jevištích se tato opera objevila pouze několikrát. V roce 1972 ji třeba uvedla opera v Ústí n. Labem v režii Josefa Nováka. Ještě předtím ji hned dvakrát (v roce 1935[2] a 1961[3]) inscenovala ostravská opera. Mezi lety 1950 - 1954 ji v 55 představeních uvedlo pražské Národní divadlo[4]. Speciální přestavení této opery se uskutečnilo v tehdejším Smetanově divadle 10.2. 1952 na počest 71. narozenin J. V. Stalina.[5] Vůbec první nastudování Střevíčků v češtině pak s největší pravděpodobností uvedla plzeňská opera v roce 1930.[6]
Kontroverze
Národní divadlo v Praze připravovalo uvedení opery v sezóně 2022/2023; libreto J. P. Polanského pro tuto inscenaci přeložil Ondřej Hučín. V březnu 2022 vedení divadla (v čele s uměleckým ředitelem Opery Národního divadla a Stání opery norského původu — Per Boye Hansen) oznámilo, že vzhledem k invazi Ruska na Ukrajinu se rozhodlo vyškrtnout operu ze svého plánu.[7] Děj opery je totiž zasazen do doby Kateřiny Veliké a v libretu počínaje druhým obrazem třetího jednání figurují sbory, které vyzdvihují nepřemožitelnost ruské armády a velikost carského Ruska. Také osoby záporožských kozáků, kteří přicházejí ke dvoru se suplikou, jsou připomínkou historické situace, kdy Ukrajina byla součástí ruského impéria. Uvedení díla by se proto mohlo mohlo jevit jako podpora ruské agrese a oslava „velké ruské říše". Dramaturg Ondřej Hučín vyslovil naději, že až budou vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou normální, bude možné se k inscenaci opery Střevíčky vrátit.[8]
Jedná se přitom o operu autora s ukrajinskými předky (P. I. Čajkovskij, jehož pradědeček byl ukrajinský kozák a matka vnučkou Francouze, obdržel v anglické Cambridgi čestný doktorát tamní univerzity), na námět spisovatele s ukrajinskými předky (N. V. Gogol byl rodákem z Ukrajiny, podle rodinné legendy pocházel ze starodávné ukrajinské kozácké rodiny a byl potomkem slavného kozáka Ostapa Hohola, který byl koncem 17. století hejtmanem na Ukrajině). Štědrovečerní noc napsal Gogol v raném stádiu tvorby v roce 1830. Materiálem k napsání této pohádky byl folklór a zvyky v ukrajinské vesnici. Hrdinové z pohádky Štědrovečerní noc jsou romantizující prototypy ukrajinských vesničanů.
Reference
- ↑ RUSS, Marek. /STŘEVÍČKY/ - opera. www.operabalet.cz . . Dostupné online.
- ↑ CAREVNINY STŘEVÍČKY (STŘEVÍČKY) | Opera | Národní divadlo moravskoslezské. www.ndm.cz . . Dostupné online.
- ↑ STŘEVÍČKY | Opera | Národní divadlo moravskoslezské. www.ndm.cz . . Dostupné online.
- ↑ Archiv ND. archiv.narodni-divadlo.cz . . Dostupné online.
- ↑ Archiv ND. archiv.narodni-divadlo.cz . . Dostupné online.
- ↑ ŠPELDA, Antonín. Podíl Plzně na progresivním vývoji českého hudebního divadla, str. 34 . . Dostupné online.
- ↑ ŠŤÁSTKA, Tomáš. Národní vyškrtlo Čajkovského operu, obává se proputinovské propagandy. iDNES.cz . 21. 3. 2022 . Dostupné online.
- ↑ MACHALICKÁ, Jana. Opera Národního divadla neuvede v letošní sezoně plánovanou operu Petra Iljiče Čajkovského Střevíčky podle povídky N. V. Gogola z knihy Večery na samotě poblíž Dikaňky. Lidovky.cz . 21. 3. 2022 . Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Střevíčky na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk