A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![]() | |
---|---|
![]() Hřib plstnatý | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Pododdělení | Agaricomycotina |
Třída | Agaricomycetes |
Řád | hřibotvaré (Boletales) |
Čeleď | hřibovité (Boletaceae) |
Rod | suchohřib (Xerocomus) |
Binomické jméno | |
Xerocomus subtomentosus (L.: Fr.) Quél. 1888 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/58/2012-06-15_Xerocomus_subtomentosus_%28L.%29_Fr_228140_228141_crop.jpg/220px-2012-06-15_Xerocomus_subtomentosus_%28L.%29_Fr_228140_228141_crop.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fd/2012-06-15_Xerocomus_subtomentosus_%28L.%29_Fr_228139_crop2.jpg/220px-2012-06-15_Xerocomus_subtomentosus_%28L.%29_Fr_228139_crop2.jpg)
Hřib neboli suchohřib plstnatý (Xerocomus subtomentosus (L.: Fr.) Quél. 1888, syn. Boletus subtomentosus L.: Fr. 1753) je jedlá houba z čeledi hřibovitých. Názory na kuchyňskou kvalitu tohoto druhu se různí, protože plodnice více nebo méně zapáchají jodoformem.[1]
Synonyma
- Boletus subtomentosus L. 1753 (nom. inval.)
- Boletus subtomentosus L.: Fr. 1753[2]
- Xerocomus subtomentosus (L.: Fr.) Quél. 1888[2]
- hřib kožák[3]
- hřib plstnatý[2]
- suchohřib plstnatý
Lidové názvy: baba, březňák, jalovcovka, kominíček, kozí pysk[3], kožák[3], kožešník[4], kožíšek, mecháček, myška, nepravý hříbek, poddoubek, poddoubník[3], podhříbek, podlíska, podloubník[3], podmáselník, podmáslík, podmásník[4], praskáč, sameťák, sameťáček, zelenokabátník.[5] Na Slovensku: riečičkár, žltkár.[5]
Taxonomie
Hřib plstnatý popsal Carl Linné v roce 1753. Tento popis je s ohledem na stávající pravidla mykologické nomenklatury považován za neplatný. Validizoval jej však Elias Magnus Fries v 19. století. Následně jej Lucien Quélet v roce 1888 přeřadil do rodu suchohřib (Xerocomus). Ve druhé polovině 20. století se chápání tohoto druhu mírně změnilo v důsledku pojetí Rolfa Singera, které se překrývá s hřibem osmahlým. Později se přístup změnil, takže aktuálně platné pojetí nemusí korespondovat s popisy autorů, kteří vycházeli ze Singera.
Vzhled
Makroskopický
Klobouk dosahuje průměru 40 – 80 (110) milimetrů, postupně je polokulovitý, klenutý až poduškovitý. Povrch má světle, středně, narezavěle, někdy i tmavě hnědý.[2]
Rourky i póry jsou světle až živě žluté, bez hnědavého nádechu. Ve stáří se zbarvují do olivova. Póry jsou poměrně velké, ve stáří dosahují 1 – 3 milimetru.[2]
Třeň dosahuje 50 – 90 (140) × 7 – 20 (25) milimetrů, v mládí může být vřetenovitý, později je válcovitý. Obvykle má žlutý povrch, někdy bělavý nebo světle krémový, v dolní části může být nahnědlý. Povrch je bez síťky, může však být tvarován v protáhlá žebra, která síťku trochu připomínají.[2]
Dužnina je žlutá nebo nažloutlá, nad rourkami sytěji zbarvena. Po porušení může slabě modrat. Chuť je nevýrazná, vůně nenápadná, nebo připomínající jodoform[2] (ostrý chemický pach) – především na bázi třeně a u starších plodnic.
Mikroskopický
Výtrusný prach je hnědoolivový, spory dosahují (9,5) 11 – 14 (15) × (4) 4,5 – 5 (5,5) milimetru, mají elipsovitě vřetenovitý tvar s mělkou suprahilární depresí. Pod elektronovým mikroskopem vykazuje povrch zvláštní ornamentiku. Myceliová vlákna jsou špinavě bělavá, některá mohou být i žlutá. Povrch klobouku kryje vláknitý trichoderm.[2]
Výskyt
Hojný druh nížin a pahorkatin, roste v listnatých i smíšených lesích a na hrázích rybníků, vždy pod duby.[2] Pilát jej uváděl v rámci dubo-habrových lesů na nevápenatých půdách, v druhotných smíšených lesích na půdách nevápenatých a v rámci bučin v nížinách a pahorkatinách ¹).[6] Fruktifikuje od června do konce října.
¹) Nálezy suchohřibu plstnatého pod jinými stromy než duby jsou v současnosti považovány za nespolehlivé a pravděpodobně se vztahují ke hřibu osmahlému, který byl dříve s hřibem plstnatým ztotožňován.[2]
Rozšíření
Roste v Evropě: Česká republika (první jej v Čechách uvádí Krombholz r. 1821[3]), Slovensko.[1]
Záměna
- hřib hnědý (Imleria badia) – tmavší klobouk, výrazněji modrá, za vlhka slizký či lepkavý
- hřib moravský (Aureoboletus moravicus) – nemodrá, aroma po kopru či kokosu, plavohnědé odstíny
- hřib osmahlý (Xerocomus ferrugineus) – bledší dužnina, obvykle nemodrá, neroste pod duby
Nejpodobnější houbou je blízce příbuzný hřib osmahlý. Ten se liší především výskytem pod jehličnany a z listnáčů pod buky, břízami a vrbami. Postrádá žluté až žlutavé zbarvení dužniny, která je spíš bělavá až krémová, zpravidla nemodrá vůbec, případně jen minimálně.[2]
Vnitrodruhové taxony
Suchohřib plstnatý žebernatý
Boletus subtomentosus var. striaepes Secr. se vyznačuje výraznějším žebrováním na třeni. Taxon totožný s Boletus subtomentosus var. crassipes (Schaeff.) Smotl. 1912, Boletus subtomentosus var. reticulatipes Mart., Boletus subtomentosus var. costatipes Mart., Boletus subtomentosus var. panosus Rostk..[7]
Suchohřib plstnatý žlutavý
Xerocomus subtomentosus var. luteolus (Velen.) Šutara 2008[8] (syn. Boletus subtomentosus var. luteolus Velen. 1922[7], syn. Xerocomus subtomentosus var. xanthus Gilbert 1931[8], syn. Xerocomus flavus Singer et Kuthan 1976[8]) se vyznačuje žlutým zbarvením klobouku.
Odkazy
Reference
- ↑ a b DERMEK, Aurel; PILÁT, Albert. Poznávajme huby. Bratislava: Slovenská akadémia ved, 1974. 256 s. Kapitola Suchohríb plstnatý, s. 146. (slovensky)
- ↑ a b c d e f g h i j k ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha: Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. S. 212.
- ↑ a b c d e f SMOTLACHA, František. Monografie českých hub hřibovitých (Boletinei),. In: Věstník Královské české společnosti nauk. Praha: Královská česká společnost nauk, 1911. S. 28, 38–39.
- ↑ a b SMOTLACHA, Miroslav. Atlas tržních a jedovatých hub. třetí upravené. vyd. Praha: SZN, 1989. 269 s. Kapitola Hřib plstnatý, s. 154.
- ↑ a b KOTLABA, František; ANTONÍN, Vladimír; POUZAR, Zdeněk, a kol. Houby, česká encyklopedie. Praha: Výběr, 2003. 448 s. ISBN 80-86196-71-2. Kapitola Lidová jména hub, s. 437.
- ↑ PILÁT, Albert. Houby Československa ve svém životním prostředí. Praha: Academia, 1969. 267 s. S. 65.
- ↑ a b VELENOVSKÝ, Josef. České houby. Praha: Česká botanická společnost, 1920. 950 s. Dostupné online. Kapitola B. subtomentosus, s. 716-717.
- ↑ a b c ŠUTARA, Josef. Xerocomus s. l. in the light of the present state of knowledge. In: Czech mycology. : , 2008. Dostupné online. Číslo 60 (1). S. 29–62. (anglicky)
Literatura
- SMOTLACHA, Miroslav; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Houbařský atlas : 180 druhů jedlých a nejjedovatějších hub : 100 osvědčených kuchařských receptů. Brno: Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6. S. 9.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu hřib plstnatý na Wikimedia Commons
Galerie hřib plstnatý na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo plstnatý ve Wikislovníku
Taxon Boletus subtomentosus ve Wikidruzích
- BioLib.cz – Xerocomus subtomentosus (hřib plstnatý) . BioLib.cz. Dostupné online.
- NašeHouby.cz – hřib plstnatý[nedostupný zdroj
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk