A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Svobodné město Gdaňsk Freie Stadt Danzig Wolne Miasto Gdańsk
| |||||||||||
Hymna Für Danzig / Gdańsku | |||||||||||
Geografie
| |||||||||||
Rozloha
|
1 966 km²
| ||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||
Počet obyvatel
|
360 000
| ||||||||||
Národnostní složení
|
|||||||||||
Státní útvar | |||||||||||
Vznik
|
|||||||||||
Zánik
|
|||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||
|
Svobodné město Gdaňsk (německy Freie Stadt Danzig, polsky Wolne Miasto Gdańsk) byl polosuverénní městský stát v Gdaňsku a jeho okolí.
Svobodné město Gdaňsk vzniklo v listopadu 1920 na území odstoupeném Německou říší na základě Versailleské smlouvy. Zaniklo spojením s nacistickou Německou říší v září 1939. Dnes je jeho území součástí Polska.
Dějiny
10. ledna 1920 vstoupila v účinnost Versailleská smlouva. Na základě jejích článků 100 až 108 Německá říše odstoupila území k vytvoření Svobodného města Gdaňsk. Ten byl na tomto území ustaven 15. listopadu 1920. S vytvořením Svobodného města Gdaňsk nesouhlasilo Polsko (které požadovalo připojení území k Polsku), ani místní obyvatelstvo (které požadovalo spojení s Německem).
Ve 20. letech se území Gdaňsku stalo střediskem židovského vystěhovalectví do Severní Ameriky. Mezi lety 1920 až 1925 se přes Gdaňsk vystěhovalo za Atlantik přibližně 60 000 Židů. Židovské společenství ve městě bylo vystaveno represi a na území Svobodného města Gdaňsk byly poprvé mimo Německo zavedeny Norimberské zákony.
Politicky bylo území Gdaňsku baštou nejdříve německých konzervativních sil a později nacistů. Ve volbách v roce 1933 získala NSDAP v gdaňském sněmu absolutní většinu, která se v roce 1935 dále zvýraznila.
1. září 1939 začal ostřelováním polského muničního skladu na Westerplatte německý útok na Polsko. Tohoto útoku se na německé straně účastnily i jednotky SS-Heimwehr Danzig.
Spolu s vypuknutím války se Svobodné město Gdaňsk prohlásilo nezávislým na Společnosti národů i Polsku. Představitel státu Albert Foster vyhlásil 2. září 1939 jeho připojení k Německé říši. Toto připojení však neproběhlo v souladu s ústavou Svobodného města Gdaňsk a bylo tedy právně neplatné.
Území státu bylo včleněno do Německa jako „bývalé Svobodné město Gdaňsk“ (ehemalige Freie Stadt Danzig). Posléze se stalo součástí nové říšské župy Západní Prusko (Reichsgau Westpreußen) přejmenované v listopadu 1939 na Reichsgau Danzig-Westpreußen (Říšská župa Gdaňsk-Západní Prusko).
Po porážce Německa ve druhé světové válce se na základě Postupimské dohody stalo území Svobodného města Gdaňsk součástí Polska a drtivá většina původních obyvatel se musela vystěhovat do Německa, město bylo osídleno Poláky.
Suverenita
Svobodné město Gdaňsk nebylo plně suverénní. Bylo pod ochranou Společnosti národů a ve vnějších vztazích jej zastupovalo Polsko, se kterým bylo v celní unii. Polsko mělo ve správě i železniční dráhu, která území Svobodného města Gdaňsk spojovala s územím Polska, a získalo Westerplatte (původně městskou pláž Gdaňsku), na které byla umístěna polská vojenská posádka. Ve městě byla i zvláštní polská pošta (vedle místní pošty).[1]
Vysokými komisaři Společnosti národů pro Svobodné město Gdaňsk byli postupně:
Do roku 1923 se ve Svobodném městě Gdaňsku platilo německou markou, 18. prosince 1923 byl zaveden vlastní gdaňský gulden.
Svobodné město Gdaňsk po většinu své existence nemělo své vojsko. V předvečer druhé světové války rozhodlo gdaňské zastupitelstvo ovládané NSDAP o vytvoření vlastních ozbrojených sil a 20. června 1939 vznikla „Gdaňská domobrana“ (Heimwehr Danzig), existující v rámci organizace SS jako SS-Heimwehr Danzig. Její jednotky se spolu s německými, slovenskými a později i sovětskými silami účastnily Invaze do Polska.
Rozloha a obyvatelstvo
Svobodné město Gdaňsk mělo rozlohu 1 966 čtverečních kilometrů. Více než 95 % z jeho přibližně 360 000 obyvatel tvořili Němci, zbytek Kašubové a Poláci.
Odkazy
Reference
- ↑ BANDŽUCH, Tomáš. Hitlerovo svobodné město. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 2017. ISBN 978-80-206-1686-9.
Literatura
- BANDŽUCH, Tomáš. Hitlerovo svobodné město. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 2017. ISBN 978-80-206-1686-9.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Svobodné město Gdaňsk na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk