A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Třída Dunkerque | |
---|---|
Obecné informace | |
Uživatel | Francouzské námořnictvo |
Typ | bitevní loď |
Lodě | 2 |
Osud | potopeny |
Předchůdce | třída Normandie |
Nástupce | třída Richelieu |
Technické údaje | |
Výtlak | 26 500 t (standardní) 35 500 t (plný) |
Délka | 214,5 m |
Šířka | 21,8 m |
Pohon | 4 turbínová soustrojí 6 kotlů 136 900 koní |
Rychlost | 29,5 uzlů (54,6 km/h) |
Dosah | 7 850 nám. mil (14 540 km) při rychlosti 15 uzlů (28 km/h) |
Posádka | 81 důstojníků 1 300 námořníků |
Výzbroj | 8× 330 mm/50 Modèle 1931 (2×4) 16× 130 mm/45 Modèle 1932 (3×4,2×2) 8× 37 mm/50 Modèle 1933 (4×2) 32× 13,2 mm Hotchkiss |
Pancíř | boky: 225 mm paluba: 115 mm věže 330 mm velitelská věž: 330 mm |
Letadla | 2 hydroplány |
Třída Dunkerque byla třída francouzských bitevních lodí. Tyto první francouzské skutečně moderní bitevní lodě byly postaveny na základě dohod z Washingtonské konference náhradou za odzbrojenou bitevní loď Jean Bart a ztroskotanou bitevní loď France. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1937–1942. Obě byly potopeny za druhé světové války.
Vývoj
U těchto lodí, které měly být protiváhou německých těžkých křižníků třídy Deutschland a bitevních křižníků třídy Scharnhorst, se Francouzi inspirovali britskou třídou Nelson. Pro poslední třídy francouzských bitevních lodí byly typické jinde nepoužívané čtyřdělové věže. Ty měly být použity už u nerealizovaných bitevních lodí třídy Normandie (pouze Béarn byla dokončena jako letadlová loď).
Jednotky třídy Dunkerque:
Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Osud |
---|---|---|---|---|---|
Dunkerque | Arsenal de Brest | 24. prosince 1932 | 2. října 1935 | 1. května 1937 | Dne 27. listopadu 1942 potopena vlastní posádkou v Toulonu. |
Strasbourg | Arsenal de Lorient | listopad 1934 | 12. prosince 1936 | 15. září 1938 | Dne 27. listopadu 1942 potopena vlastní posádkou v Toulonu, dne 18. srpna 1944 zničena. |
Konstrukce
Podle Washingtonských dohod byl výtlak lodí omezen na 35 000 tun. Hlavní výzbroj tvořilo osm 330mm kanónů ve dvou čtyřdělových věžích, které byly obě umístěny na přídi lodi. Sekundární výzbroj představovalo 16 kusů 130mm kanónů, umístěných v pěti věžích. Tři čtyřdělové věže byly v zadní části nástavby, dvě dvoudělové na jejich bocích. Lehkou výzbroj tvořilo osm 37mm kanónů a 32 kusů 13,2mm kulometů Hotchkiss. Na zádi lodi byl umístěn katapult.
Služba
Útok na Mers-el-Kébir
Po kapitulaci Francie na počátku druhé světové války a vzniku Vichistické Francie se část francouzských lodí uchýlila na britské základny, většina loďstva však v nejasné situaci kotvila na francouzských základnách v Africe. Jedinou bojovou akcí obou lodí tak byl paradoxně britský útoku na Mers-el-Kébir (Operace Catapult), kdy před přístav připlula britská flota, která měla zabránit možnosti, že by se francouzských lodí zmocnili Němci. Poté, co francouzi odmítli kapitulaci, 3. července 1940 spustily britské lodě palbu, která potopila bitevní loď Bretagne, zatímco Provence a Dunkerque byly těžce poškozeny (Dunkerque musel potopení zabránit najetím na břeh) a pouze Strasbourg dokázal bez vážného poškození uniknout z přístavu a odplout do Toulonu, kde se stal novou vlajkovou lodí.
Protože Britové měli pochybnosti o skutečném stavu Dunkerque, o dva dny později jej torpédy napadly bombardéry Fairey Swordfish z letadlové lodě HMS Ark Royal. Dvě torpéda zasáhla hlídkovou loď Terre-Neuve kotvící u boku Dunkerque a přivedla k výbuchu část min, které loď nesla na palubě.
Na části trupu bitevního plavidla bylo strženo pancéřování i obšívka a vzniklým otvorem o rozměrech cca 18×12 metrů vniklo do nitra Dunkerque přes 20 000 tun vody. Po prohlídkách bylo plavidlo zprvu označeno jako totální ztráta, postupně se však podařilo obrovskou díru v trupu provizorně utěsnit betonem a odčerpat vodu. Dne 19. února 1942 se po zprovoznění části strojovny vydala zmrzačená bitevní loď na celkovou opravu do loděnic v Toulonu.
Potopení v Toulonu
Po obsazení zbytku Francie německou armádou na konci roku 1942, byla většina francouzských válečných lodí včetně Dunkerque a Strasbourg 27. listopadu 1942 potopena v Toulonu vlastní posádkou.
Další osud lodí
Dunkerque už byl poté pouze sešrotován. Strasbourg Italové v následujícím roce vyzvedli, ale opravit ho do své kapitulace v roce 1943 již nedokázali. Loď poté obsadili Němci, přičemž 18. srpna 1944 ji podruhé potopil americký nálet. Po osvobození Toulonu byl vrak opět vyzvednut, ale již nebyl opraven. Po válce byl Strasbourg sešrotován.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dunkerque class battleship na anglické Wikipedii.
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Dunkerque na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk