A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Tiránský průliv | |
---|---|
Průliv na mapě z roku 1983 | |
Maximální hloubka | asi 290 m |
Šířka | 13 km |
Délka | 25 km |
Zeměpisné souřadnice | 28°0′14″ s. š., 34°27′55″ v. d. |
Nadřazený celek | Rudé moře |
Sousední celky | Akabský záliv, Rudé moře |
Světadíl | Asie |
Stát | Egypt, Saúdská Arábie |
Tiránský průliv[1] (arabsky مضيق تيران, Madīq Tīrān) nebo též Tiránská úžina je úzký, 13 km (7 NM) široký průliv mezi jižním okrajem Sinaje, jenž patří Egyptu, a severozápadním rohem Arabského poloostrova, jenž patří Saúdské Arábii. Tento průliv je jedinou cestou spojující Rudé moře a Akabský záliv, kterou mohou proplouvat větší lodě. U jižního vstupu do průlivu se nacházejí dva neobydlené ostrovy, Tirán a Sanáfír (od let 2016/17 pod svrchovaností S. Arábie), které spolu s rozsáhlými korálovými útesy dále zužují koridor pro velkou lodní dopravu na cca 5 km (~3 NM) – to je vlastní Tiránský průliv či úžina, zhruba 73–290 m hluboký. Menší lodě ještě mohou proplout koridorem mezi severními břehy obou ostrovů a Arabským poloostrovem, kde je plavební kanál o největší hloubce kolem 16 m.
Strategická hodnota průlivu je dána tím, že představuje jediné spojení Izraele s Indickým oceánem a pro Jordánsko dokonce jediný průnik k oceánům vůbec. Pro Egypt je průliv cenný zejména z přírodovědného a tudíž i turistického hlediska: místní korálové útesy – zvané „Jackson“, „Woodhouse“, „Thomas“ a „Gordon“ – jsou díky silným mořským proudům, přinášejícím živiny, a příznivé teplotě mořské vody (v průběhu roku 18–30 °C) bohaté na život a velmi malebné; přitahují tak masy turistů, hlavně potápěčů, z celého světa.[2] To umožnilo i založení a rozmach turistického letoviska Šarm aš-Šajch, které se rozrůstá podél sinajských břehů průlivu.
Už od roku 1988 je mezi vládami Egypta a Saúdské Arábie zvažována možnost překlenutí průlivu silničním mostem (s lomeným průběhem, vedoucím přes severní výběžek ostrova Tirán); plány nabraly na intenzitě po roce 2016, kdy se saúdská strana nabídla, že stavbu zaplatí. Případná výstavba však hrozí velmi negativními důsledky na korálový ekosystém i na něj navázanou faunu a obyvatelé Sinaje se též obávají dopadů masivní dopravy a „alkoholové turistiky“ saúdských občanů.[3]
Spor s Izraelem
Od vzniku Izraele a jeho průniku k Akabskému zálivu v březnu 1949 byla tato úžina po několik desetiletí ohniskem sporu mezi ním na straně jedné a Egyptem a Saúdskou Arábií na straně druhé, neboť tyto arabské státy se jednak obávaly další izraelské expanze podél zálivu a jednak neuznávaly izraelskou státnost. Egypt, jenž v té době začal plně ovládat průliv, nechtěl žádným lodím povolit proplutí skrze své vody s nákladem do/z Izraele, čímž blokoval jediný izraelský rudomořský přístav Ejlat (Umm Rašraš).
Spojenou izraelsko-britsko-francouzskou invazí do Egypta na podzim 1956 (Suezská krize) byl mj. uvolněn i Tiránský průliv, protože Izrael souhlasil se stažením svých jednotek z dobytého Sinaje až v březnu následujícího roku, pod silným tlakem supervelmocí a až za záruku volné plavby ze strany Egypta, na což měly dohlížet nově rozmístěné Pohotovostní jednotky OSN (UNEF). Roku 1958 bylo navíc do mezinárodního práva přidáno i právo pokojného průjezdu pobřežními vodami[4] a Egypt, ačkoliv se nikdy nestal signatářem Úmluvy, byl pod silným tlakem západních států, aby toto právo dodržel i v izraelském případě.
Nestabilní status quo byl opět narušen o deset let později. Na počátku května 1967 Izrael veřejnou deklarací předanou všem námořním mocnostem zopakoval své dřívější stanovisko, že případné uzavření úžiny bude považovat za casus belli a dle toho se zachová. Egyptský prezident Násir i přesto nařídil ve dnech 22.–23. května t. r. egyptským vojskům obsadit demilitarizované pásmo na Sinaji – odkud se museli stáhnout vojáci UNEF – a opět zablokovat egyptským loďstvem úžinu, aby žádné lodě (tehdy zejména íránské ropné tankery) nemohly plout do Izraele. To vyprovokovalo Izrael 5. června k zahájení Šestidenní války. Vítězný Izrael pak průliv i s jeho dvěma ostrovy (a celým Sinajem) okupoval až do roku 1982, kdy jej dle ustanovení egyptsko-izraelské mírové smlouvy (1979) předal zpět Egyptu – ovšem Tiránské úžině jakož i celému Akabskému zálivu byl za to přiznán status mezinárodních vod a na ostrově Tirán je od té doby umístěna pozorovací mise Mnohonárodnostních sil a pozorovatelů (MFO).
Předání úžinových ostrovů Saúdské Arábii
Po šesti letech a 11 kolech mezistátního vyjednávání 8. dubna 2016 Egypt při státní návštěvě saúdského krále Salmána oznámil, že se nad ostrovy Tirán a Sanáfír vzdává suverenity[5] ve prospěch Saúdské Arábie, v rámci uzavření širší dohody o delimitaci vzájemných námořních hranic.[6] 21. června téhož roku egyptský soud toto rozhodnutí prezidenta Sísího o navrácení ostrovů zrušil, označil ho za „neústavní”.[7] I přes hněvivé protesty egyptské veřejnosti, politiků a části penzionovaných důstojníků[8] však egyptská vláda na svém kroku trvala, ve snaze získat od bohatého souseda další investice a půjčky. Spolu s parlamentem ignorovala několik soudních zamítnutí;[9] po vleklých sporech a debatách bylo definitivní předání obou ostrovů rozhodnuto i odhlasováno 14. června 2017.[10] O deset dní později dokument ratifikoval prezident Sísí.[11]
Ježto dle ustanovení egyptsko-izraelské mírové smlouvy má Izrael právo dohlížet nad demilitarizací Sinaje a situací v Tiránském průlivu, musel Egyptu nejprve poskytnout ke změně státní svrchovanosti nad ostrovy souhlas, což také učinil, v součinnosti se Spojenými státy.[12] Saúdská Arábie, ačkoliv Izrael neuznává, se vyjádřila, že bude respektovat závazky vyplývající z mezinárodní smlouvy – stala se tak de facto jejím nepřímým účastníkem.[13]
Reference
- ↑ BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 78, 113. Standardizované jméno: Tiránský průliv.
- ↑ Straits of Tiran . Divebooker . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WALKER, Kira. Egypt-Saudi bridge: Is the government sacrificing natural resources for short-term gains?. Egypt Independent . 2013-02-03 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Úmluva o pobřežních vodách a pásmu přilehlém (část I, oddíl III)
- ↑ Přesněji řečeno, že ji předává zpět, protože ostrovy Egypt od roku 1949 vojensky chránil před Izraelem se souhlasem krále Abd al-Azíze – toto zdůvodnění se však liší od dřívějšího oficiálního egyptského stanoviska z roku 1954, ve kterém Egypt na půdě OSN tvrdil, že suverenitu nad ostrovy má spolu se Sinajským poloostrovem již od egyptsko-osmanského rozhraničení z roku 1906 – viz: HAKIM, Ali A. The Middle Eastern States and the Law of the Sea. Manchester: Manchester university Press, 1979. Dostupné online. ISBN 0-7190-0711-9. S. 137. (anglicky)
- ↑ Eretz – Egypt předá Saúdské Arábii dva strategické ostrovy v Rudém moři.
- ↑ Egyptský soud klepl prezidenta přes prsty, zrušil jeho rozhodnutí darovat Saúdům ostrovy. Novinky . 2016-06-21 . Dostupné online.
- ↑ GROISMAN, Maayan. Egyptians blast Sisi for ‘selling Egypt’ in exchange for Saudi money. The Jerusalem Post . 2016-04-10 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STEJSKAL, Lubomír. Egypt: Jak dál v případu ostrovů Tiran a Sanafir . Neviditelný pes, 2017-01-21 . Dostupné online.
- ↑ HAMDY, Nashat; MOURAD, Mahmoud. Egypt's parliament approves Red Sea islands transfer to Saudi Arabia . Reuters, 2017-06-14 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sisi ratifies Egyptian-Saudi maritime border demarcation deal. Al-Ahrám . 2016-06-24 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STAFF, Toi. Israel says it gave written consent to Saudi island transfer. The Times of Israel . 2016-04-12 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ EL-DIN, Menna Alaa. 'No direct Saudi relationship' with Israel over Red Sea islands, says Saudi FM. Al-Ahrám . 2016-04-11 . Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tiranská úžina na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk