A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Tramvajová doprava v Jihlavě | |
---|---|
Tramvaj na konečné zastávce na jihlavském náměstí (po r. 1909) | |
Stát | Česko |
Město | Jihlava |
Zahájení el. provozu | 26. srpna 1909 |
Ukončení provozu | léto 1948 |
Infrastruktura | |
Provozní délka tratí | 2,7 km (1909) - 3,2 km (1934) |
Rozchod koleje | 1000 mm (metrový) |
Napětí | 550 V ss |
Vozovny | 1 |
Provoz | |
Počet linek | 1 |
Délka linek | 2,7 km |
Počet vozů | 7 (1935) |
Mapa sítě | |
Schéma tramvajové tratě v Jihlavě v roce 1946 | |
Externí odkazy | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tramvajová doprava v Jihlavě byla v provozu mezi lety 1909 a 1948 na jediné trati spojující centrum města se vzdáleným nádražím.
Historie
Úvahy o zřízení tratě
První úvahy o zřízení nějakého veřejného dopravního prostředku mezi nádražím a centrem města se v Jihlavě objevily již v roce 1904. V této době zde byla městská doprava nedostačující, provozovány byly fiakry a později i omnibusy s kapacitou šest až patnáct osob. Ty však zajišťovali hoteliéři a jednalo se jen o dopravu k jejich hotelům.
Nakonec bylo rozhodnuto v září 1906 o výstavbě tramvajové trati o rozchodu 1000 mm. Její stavba souvisela jednak se snahou města o stavbu elektrárny (vozovna „elektriky“, místní tramvaje, stála hned v jejím sousedství, nedaleko budovy městských jatek) a s osobou Vinzenze Inderky, člověka neoblíbeného u Čechů, ale velmi populárního u Němců. Inderka byl v letech 1904–1918 posledním německým starostou města a stavba elektrárny a malodráhy, která by nahradila nevyhovující spojení nádraží a města, se pro něj stala věcí osobního zájmu i vizitkou jeho úřadu.[1] Zpočátku byla trať tramvaje zamýšlena jako spojka obou nádražních budov v Jihlavě, část své cesty měla dokonce urazit po vlakových kolejích transverzálky přes viadukt. K tomu ale nakonec nedošlo a vznikla pouze jediná trať, postavená v roce 1909 a vedená ze Severozápadního nádraží (dnešní Hlavní nádraží) na Hlavní náměstí (dnes Masarykovo).
Vybudování a provoz
K zahájení stavebních prací došlo roku 1908, slavnostní otevření se pak konalo 26. srpna roku 1909, a to i přestože potřebná koncese byla vydána až 15. září. Jednokolejná trať se třemi výhybnami, vycházející z dnešního Masarykova náměstí a pokračující po Komenského ulici, přes náměstí Svobody a dále po Havlíčkově ulici až k nádraží, byla dlouhá přibližně 2,7 km, šlo tak po Českém Těšíně a Mariánských Lázních o třetí nejmenší tramvajový provoz a zároveň s Mariánskými Lázněmi a Jabloncem nad Nisou o jeden z nejvýše položených tramvajových provozů na území Česka. Nejvyšší výškový rozdíl trať překonávala v táhlém kopci k Josefsplatzu (dnešnímu náměstí Svobody), kde sklon činil 77,66 ‰.[2] Délka jízdy mezi dvěma konečnými stanicemi činila 14 minut. Po celou dobu existence zůstala jihlavská trať bez výrazných změn, avšak v různých obdobích se objevilo několik návrhů na její rozšíření do Bedřichova (první pochůzka se konala ve 20. letech a reálné plány nesou dataci 30. let) a k městskému nádraží transverzální dráhy včetně využití železniční tratě do Kostelce. Jediné rozšíření tak byla úprava konečných z vidlicovitého zakončení na výhybnu pro možnost objetí vlečných vozů a doplnění odstavné koleje v Komenského ulici pro nákladní vůz u hlavní pošty.
Zrušení a další osudy tratě
Jízdní řád tramvaje se řídil příjezdy a odjezdy vlaků na Severozápadním nádraží, nejednalo se tudíž o klasickou linku městské dopravy, která by jezdila v pravidelném intervalu. K tramvaji býval někdy připojován i nákladní vůz (nesl evidenční číslo 1c). Ten původně sloužil k přepravě kusového zboží, protože se ale přeprava nevyplácela, od roku 1911 přepravoval tento vůz k nádraží pouze poštovní zásilky.[2]
Tramvajová linka fungovala s drobnými úpravami (měnil se například počet zastávek a výhyben) až do roku 1949, zejména ale po první světové válce její využití klesalo. Po druhé světové válce bylo rozhodnuto o zrušení zastaralé a nevyhovující tramvajové dopravy a jejím nahrazení dopravou trolejbusovou. Nejprve byla jihlavská tramvajová trať zkrácena, zrušen byl úsek od jatek k nádraží. To bylo provedeno v roce 1947. Kvůli výstavbě trolejbusové dráhy byl na zbytku tramvajové trati provoz zastaven někdy v létě 1948, přesné datum není známo (uvádí se také, že poslední jihlavská tramvaj odjela z náměstí 12. listopadu 1948). Dne 19. prosince 1948 vyjely do města poprvé trolejbusy.
V roce 2012 byla provedena rekonstrukce mostu U Jánů, po kterém vedla tramvajová trať. Jako pomník na tramvajovou dopravu v Jihlavě byla při opravě na most nainstalována kolej z použitých brněnských žlábkových kolejnic.[3]
Vozový park
V roce 1909 byly do Jihlavy celkem dodány tři motorové (č. 1–3) a tři vlečné vozy, osobní č. 1a a 1b a nákladní č. 1c (původně č. 1b). Vyrobila je vagónka ve Štýrském Hradci, elektrickou výzbroj pro motorové vozy dodala společnost AEG. V roce 1912 byl zakoupen motorový vůz č. 4 od stejného výrobce, avšak s elektrickou výzbrojí Siemens-Schuckert.[4] Roku 1934 byl vozový park rozšířen modernějším motorovým vozem č. 5, který byl vyroben Moravskoslezskou vagónkou ve Studénce a který disponoval elektrickou výzbrojí Škoda.[5]
Kompletní vozový park byl ve druhé polovině 40. let 20. století předán do Opavy. Jako první byly v roce 1947 do Slezska odeslány motorové vozy č. 1 a 4 a vlečné vozy č. 1a a 1b, v prosinci 1948 je následovaly motorové vozy č. 2, 3 a 5. Nákladní vlečný vůz č. 1c rovněž skončil v Opavě, kde byl využíván jako pojízdná dílna.[6]
Na konci října 2012 zakoupilo město Jihlava za 30 000 korun dochovanou vozovou skříň motorového vozu č. 1,[7] který po ukončení provozu v Jihlavě jezdil mezi lety 1949 a 1951 v Opavě s č. 13[6] a poté sloužil jako seník v zahradě ve Slavkově. Zastupitelé Jihlavy rovněž schválili částku 1,5 milionů korun na renovaci tramvaje, podle úvah by po opravě mohla stát na koleji na Jánském mostě.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ PISKOVÁ, Renata (ed.). Jihlava. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. S. 475.
- ↑ a b NOVÁK, Viktor; WOLF, Vojtěch. Velká kniha o tramvajích a trolejbusech v Jihlavě. Ústí nad Labem: Wolf, 1998. S. 15.
- ↑ KUDRNOVÁ DUDÁŠOVÁ, Zuzana. Oprava Jánského mostu finišuje, vrátí se na něj i tramvajová kolej . Idnes.cz, 2012-7-24 . Dostupné online.
- ↑ BAJER, Jan; NOVÁK, Viktor; VOBECKÝ, Jiří. Povídání o tramvajích, trolejbusech a také autobusech v Jihlavě 1909–2009. Ústí nad Labem: Dopravní vydavatelství Wolf, 2009. S. 14.
- ↑ Bajer, s. 16.
- ↑ a b Bajer, s. 28.
- ↑ a b KOLAŘÍK, Michal. Do Jihlavy se vrací první tramvaj, u Opavy sloužila jako seník . Idnes.cz, 2012-10-30 . Dostupné online.
Literatura
- BAJER, Jan; NOVÁK, Viktor; VOBECKÝ, Jiří. Povídání o tramvajích, trolejbusech a také autobusech v Jihlavě 1909–2009. Ústí nad Labem: Dopravní vydavatelství Wolf, 2009. 112 s.
- GRISA, Ivan. Jihlava (1909 – 1948) . Ústí nad Labem: 2023 . Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu tramvajová doprava v Jihlavě na Wikimedia Commons
- Historie jihlavských tramvají na iglau.cz
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk