A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Trojáni Země, též trojány Země [pozn. 1] jsou blízkozemní planetky, které uvízly v gravitačním zajetí soustavy Slunce–Země, a obíhají kolem libračních bodů L4 nebo L5 této soustavy. Obíhají tedy kolem Slunce v dráze podobné té zemské 60 stupňů před Zemí (L4), respektive 60 stupňů za Zemí (L5). Jejich dráha je v rezonanci 1:1 se Zemí a je dlouhodobě stabilní. Trojány je těžké objevit pozorováním ze Země, protože vzhledem ke geometrii jejich dráhy se většinu času nacházejí na denní obloze a vždy jsou úhlově velice blízko slunci.[1] Jsou známy především v souvislosti s velkými planetami jako je Jupiter, kde byly objeveny první trojány. Jupiter má v současnosti několik tisíc známých trojánů.
Trojány obíhají v soustavě Slunce–Země kolem společného barycentra po dráze podobné zemské, po tzv. ekvipotenciálních křivkách soustavy Slunce–Země (viz obrázek). Po ekvipotenciálních křivkách obíhá mnoho blízkozemních planetek, ale jen ty, které oscilují kolem bodů L4 nebo L5, se nazývají trojány. Obrázek ukazuje situaci v rovině ekliptiky a není ve správném měřítku.
Astronomové spekulují, že Země může mít i několik stovek trojánů, do konce roku 2021 byly nalezeny jen dva.
2010 TK7
Infračervený kosmický teleskop WISE během IR přehlídky oblohy od ledna 2010 do února 2011 našel dva kandidáty na trojány Země.[2]
Prvním byl asteroid 2010 SO16, po vypočtení dráhy však byl označen jako „horseshoe orbiter“ – tedy oběžnice s podkovovitou dráhou, to znamená, že obíhá také v dráhové rezonanci se zemí 1:1, ale po ekvipotenciálních křivkách migruje postupně od bodu L4, přes L3, až k bodu L5 a zpět. Celý cyklus trvá asi 175 let.
Druhým byl asteroid 2010 TK7, který se po vypočtení dráhy stal prvním trojánem Země. Jeho dráha je poměrně chaotická a označuje se jako „tadpole orbit“ (tadpole je anglicky pulec), tedy pulčí dráha. Obíhá v dráhové rezonanci 1:1 se zemí kolem slunce, ale na své dráze migruje (po tadpole orbitě) od bodu L4 až k bodu L3 a zpět. Celý cyklus mu trvá 390 let. Má poměrně velkou excentricitu e = 0,191, takže jeho vzdálenost od slunce se mění od 0,81 AU do 1,19 AU. Velký je i sklon dráhy 20,9°.
Planetka se těsně přibližuje k libračnímu bodu L3 a tak v budoucnu není vyloučena změna dráhy na tzv. „horseshoe orbiter“.[3]
Asteroid má průměr asi 300 m a k zemi se nepřiblíží blíže než na 24 milionů km. Jeho tvar bude pravděpodobně značně protáhlý.
Více parametrů dráhy je možno najít např. na stránce Western University.[4]
2020 XL5
Druhý troján Země objevila observatoř Pan-STARRS na Hawajských ostrovech v prosinci roku 2020 a byl pojmenován 2020 XL5.
Na své dráze se pohybuje také velice chaoticky kolem bodu L4 a driftuje až k bodu L3. Zároveň se dostává až k dráze Venuše, kterou kříží a část dráhy obíhá uvnitř dráhy planety Venuše a na druhou stranu zasahuje téměř k dráze Marsu.[5] Asteroid má pravděpodobně průměr několik stovek metrů. Excentricita dráhy e = 0,387, ke slunci se přiblíží na 0,61 AU a nejdále od slunce je 1,39 AU. Sklon dráhy je 13,8°. Podle klasifikace planetek patří do skupiny apollo.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Pravopisná poznámka: slovo trojány je zde uváděno ve tvaru neživotného rodu, v titulu stránky je ponechán původní tvar z důvodu již existujících odkazů na tuto stránku a vzhledem k tomu, že v literatuře bývá tento tvar také uváděn
Reference
- ↑ Země má svého Trojana | Vladimír Kocour. www.planetary.cz . . Dostupné online.
- ↑ SPOLEČNOST, Česká astronomická. Dalekohled WISE objevil prvního Trojana Země. ČAS . . Dostupné online.
- ↑ DE LA FUENTE MARCOS, Carlos; DE LA FUENTE MARCOS, Raúl. Transient Terrestrial Trojans: Comparative Short-term Dynamical Evolution of 2010 TK7 and 2020 XL5. Research Notes of the AAS. 2021-02-01, roč. 5, čís. 2, s. 29. Dostupné online . ISSN 2515-5172. DOI 10.3847/2515-5172/abe6ad. (anglicky)
- ↑ https://physics.uwo.ca/~pwiegert/2010TK7/2010TK7.pdf
- ↑ Second Earth Trojan Asteroid Discovered . 2021-02-04 . Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Trojáni Země na Wikimedia Commons
- First Asteroid Companion of Earth Discovered at Last (Space.com)
- Asteroid NEO 2020 XL5 Archivováno 7. 12. 2021 na Wayback Machine.
- NASA's WISE Mission Finds First Trojan Asteroid Sharing Earth's Orbit Archivováno 2. 5. 2017 na Wayback Machine.
- MPEC 2020-X171 : 2020 XL5l
- 2020 XL5, oběžná dráha-Living Future
- The Second Earth Trojan 2020 XL5 - Iopscience
- Transient Terrestrial Trojans: Comparative Short-term Dynamical Evolution of 2010 TK7 and 2020 XL5 - Iopscience
- Parametry dráhy 2010 TK7
- Parametry dráhy 2020 XL5
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk