A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Univerbizace (z latinského unus – jeden, verbum – slovo) je proces, kterým se ze sousloví v rámci jazykové ekonomie vytváří jednotlivé slovo (univerbát či univerbizát).[1] Opačný proces, tedy vytváření sousloví z jednotlivého slova, se nazývá multiverbizace.
Univerbizace v češtině
Výchozím syntagmatem, z nějž je univerbizát tvořen, je nejčastěji dvojslovné spojení určovaného substantiva a jeho určujícího přívlastku, který může mít buď formu adjektivní (absolventský koncert), nebo substantivní (řidič tiráku).
Univerbizace může mít v češtině například tyto formy:[1]
- přechod kolokace v kompozitum (stará čeština → staročeština)
- kondenzace ve spřežku (krveprolití, zmrtvýchvstání, nanebevzetí)
- přechod ve zkratkové slovo (Občanská demokratická strana → ODS → Ódéeska)
- eliptické zjednodušení kolokace na její určující člen, substantivizace (zpodstatnění) adjektiva: vysoká škola → vysoká, vysoká zvěř → vysoká, drobné peníze → drobné, vrchní číšník → vrchní, hovězí maso → hovězí
- eliptické zjednodušení kolokace na její určovaný člen: zemské jablko → jablko (nářeční označení bramboru), jízdní kolo → kolo, šicí nebo psací stroj → stroj
- desufixální konverze určujícího adjektiva (zpodstatnění odstraněním přípony), s možným spolupůsobením příklonu k jeho fundujícímu substantivu; v některých případech lze uvažovat i o paralelní metonymické motivaci; tento typ postihuje progrese například v technické či lékařské tematice: satelitní městečko → satelit, mobilní telefon → mobil, antivir, digitál, plazma, automat, manuál, třídveř, alzheimer, basedov, parkinson
- zpodstatnění určujícího adjektiva formou sufixace (resufixace), tedy pomocí přípony: silná cesta → silnice, zubní lékař → zubař, pololetní prázdniny → pololetky; Adjektivní atribut výchozího syntagmatu jako nositel onomaziologického příznaku se transformuje v slovní základ univerbátu, substantivum jako nositel onomaziologické báze v jeho sufix. Univerbizovaná jednotka zpravidla reflektuje rod určovaného substantiva, neutrum ale často přechází v maskulinum (slepé střevo = slepák). V některých případech lze ovšem obdobně tvořená slova považovat za nezávislé mutační derivace, zejména v případě označení osob (kovář, zubař, folkáč). K opěrným kritériím pro univerbizační interpretaci bývá řazena nespornost existence ustálené motivační kolokace s neobecným bázovým členem, podpůrným kritériem může být i modelovost utváření rezultátu, například užití frekventovaných univerbizačních sufixů (‑ák, ‑ka).[1]
V užším vymezení je někdy za univerbizaci považován pouze vznik kompozita nebo spřežky, nejčastěji však bývá s univerbizací spojována sufixace určujícího adjektiva.[1]
Univerbizace je v češtině produktivnější než v západních nebo v ostatních slovanských jazycích.[1][2]
Funkce v jazyce
Univerbáty jsou úspornější a lépe se přizpůsobují gramatice: lépe se skloňují a jsou vhodnějším východiskem pro derivaci.[1] Nevýhodou je jejich menší explicitnost, což je kompenzováno kontextem.[1]
Univerbáty se uplatňují v běžné, profesionální i slangové mluvě, často nahrazují víceslovná pojmenování z odborné a administrativní sféry.[1] Univerbáty mají často nespisovný či hovorový charakter, pronikají však i do spisovné mluvy a mnohdy mají neutrálnější charakter než původní označení: například fotoaparát, minerálka. Například rajče či silnice jsou dnes spisovné a odborné výrazy, zatímco původní rajské jablko je dnes již méně odborné a oficiální označení a silná cesta zapomenutý archaismus).
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h Univerzbizace, czechEncy, Nový encyklopedický slovník češtiny, Zdeňka Hladká
- ↑ A. V. Isačenko: Obecné zákonitosti a národní specifičnost ve vývoji slovní zásoby slovanských jazyků. In Bělič, J. & J. Daňhelka ad. (eds.), K historickosrovnávacímu studiu slovanských jazyků, 1958, 143–151.
Literatura
- NOVOTNÝ, Jiří a kolektiv. Mluvnice češtiny pro střední školy. Praha: Fortuna, 1992. ISBN 80-85298-32-5. S. 130.
Související články
Externí odkazy
- Slovníkové heslo univerbizace ve Wikislovníku
- C. Avramova: Univerbáty v lexikálním systému jazyka. Bohemistyka, roč. 2007, s. 190–206.
- M. Dokulil: Tvoření slov v češtině I. Teorie odvozování slov. Praha: Academia, 1962. 263 s.
- I. Kolářová: Univerbizace. In KČG (F. Štícha a kol. Kapitoly české gramatiky), 2011, 273–410. Slovotvorně orientovaný přehled univerbátů současné češtiny založený na korpusových datech (z psaných textů)
- I. Kolářová: Univerbizace v současné slovní zásobě, obzvláště slovotvorbě. Brno: Masarykova univerzita, 2017. 378 s.
- B. Nisheva: Univerbizace v konkurenci (na českém a bulharském jazykovém materiálu). Slavia - časopis pro slovanskou filologii, roč. LXXXVII, 2018, s. 239-262.
- E. Palková: Univerbizácia vo slovenčině. Prešov: Filozofická fakulta PU, 2018. 268 s.
- F. Štícha, I. Kolářová: Slovník univerbizátů (zjednoslovnělých názvů). Praha: Academia, 2020. 753 s.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk