Václav Fiala
ak. mal. Václav Fiala
Narození	15. července 1896 Praha, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	25. června 1980 (ve věku 83 let) Praha, Československo Československo
Národnost	česká
Povolání	akademický malíř, ilustrátor, grafik, typograf, kurátor výstav a spisovatel
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Fiala (15. července 1896, Praha^[1] – 25. června 1980, tamtéž) byl český akademický malíř, ilustrátor, grafik, typograf, kurátor výstav a spisovatel.^[2]

Život

Václav Fiala studoval nejprve na Soukromé malířské škole ve Vídní (1910–1911), poté na Vyšší umělecké škole v Charkově (1911–1915) u Ladislavа Trakala (1873–1951), a na Akademii výtvarných umění v Petrohradě (1915–1916). Roku 1922 se vrátil z Ruska do vlasti s ruskou manželkou. Měli syna Vladimíra (1922–1997), pozdějšího historika umění a pedagoga FFUK^[3], postavili si vilu ve Střešovicích. Malířské vzdělání ukončil na Akademii výtvarných umění v Praze pod vedením profesora Maxe Švabinského v letech 1923–1926.^[2]

Po ukončení studia získal roční stipendium na cestu do Francie, kde se roku 1927 zúčastnil výstavy v pařížském Salónu francouzských umělců a obdržel čestné uznání za barevné litografické podobizny významných osobností naší kultury. Postupně se přiklonil k modernímu realismu a je pro něho charakteristická realistická kresba projevující se v jeho sociální grafice a v jeho studiích lidových typů z cest na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Roku 1938 vytvořil diorama Inaugurace presidenta George.Washingtona roku 1789 pro československý pavilon na světové výstavě v New Yorku.^[4]

Je autorem epických výtvarných děl (například historicky motivovaného cyklu barevných litografií Staroslovanský cyklus z roku 1944), věnoval se známkové tvorbě, bankovkové grafice a knižním ilustracím, pro které používal především kresbu tužkou, perokresbu, kolorovanou kresbu a akvarel a ve kterých dbal na dodržení historických reálií.^[4]

Byl členem Bloku československých. výtvarných umělců a člen a předseda SČUG Hollar, do jehož sborníku literárně přispíval. Zúčastnil se mnoha výstav doma i v zahraničí a získal řadu ocenění (například stříbrnou medaili na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži roku 1937).^[4]

Vlastní knihy

• Ogasavara (1928), bibliofilie věnovaná Boninským ostrovům s vlastními dřevoryty.
• Zahrada Ueno (1931), bibliofilie, vzpomínky z Japonska s vlastními dřevoryty.
• Kaaran-Tamo, člověk s měsíce (1936).
• Zázračný kámen (1949), stručné dějiny tisku z kamene.
• Let do Hellady (1959), s vlastními dřevoryty.

Z knižních ilustrací

Česká literatura

• Josef Aul: Čingiz Chán, bič boží (1936).
• Karel Jaromír Erben: Slovanské pohádky (1974).
• Ignát Herrmann: U snědeného krámu (1948).
• Alois Jirásek: Čechy hrdinské I. (1951).
• Alois Jirásek: Čechy hrdinské II. (1955).
• Alois Jirásek: Skaláci (1957).
• Josef Kopta: Modrý námořník (1958).
• Karel Nový: Rytíři a lapkové (1955).
• František Palacký: Z dějin národu českého I. (1973).
• František Palacký: Z dějin národu českého II. (1975).
• Jaroslav Pecháček: Kalich a půlměsíc (1977).
• Eduard Petiška: Staré řecké báje a pověsti (1958).
• Bohumil Říha: O třech penízích a jiné povídky (1957).
• Radovan Šimáček: Zločin na Zlenicích hradě L. P. 1318 (1941).
• Václav Vážný: O králi Nalovi a princezně Damajantí (1957).
• Jiří Wolker: Slunce je veliký básník (1950).

Světová literatura

• Pavel Petrovič Bažov: Malachitová škatulka (1960).
• Nikolaj Vasiljevič Gogol: Taras Bulba (1947).
• Irina Valerianovna Karnauchova: Krása nesmírná (1952).
• Elias Lönnrot: Kalevala (1980).
• Nizámí: Chvály (1953).
• Nizámí: Sedm princezen (1952).
• Publius Ovidius Naso: Kalendář (1942).
• Alexandr Sergejevič Puškin: Kapitánská dcerka (1961).
• Alexandr Sergejevič Puškin: Tři pohádky (1949).
• Z pohádek Šahrazádiných (1948).

Realizované návrhy československých poštovních známek

• série čtyř poštovních známek s náměty „Česká družina“ a „Rota Nazdar“ (1934)
• dvě poštovní známky k 360. výročí narození J. A. Komenského (1952)
• poštovní známka s portrétem Otakara Kubína (1972)
• v roce 1972 byla předlohou poštovní známky kresba Václava Fialy „Strom s pastýřským motivem“

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Fiala na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Fiala (ilustrátor)
• Václav Fiala v informačním systému abART