A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Vévoda z Brabantu (nizozemsky: hertog van Brabant, francouzsky: duc de Brabant) byl formálně od roku 1183/1184 vládcem Brabantského vévodství. Titul vytvořil císař Svaté říše římské Fridrich Barbarossa ve prospěch Jindřicha I. z rodu Reginar, syna Geoffroye III. Lovaňského (který byl v té době vévodou z Dolního Lotrinska). Brabantské vévodství bylo feudálním vyvýšením stávajícího titulu lankrabě z Brabantu (od 1085/1086). Jednalo se o císařské léno, které bylo přiděleno hraběti Jindřichovi III. Lovaňskému krátce po smrti předchozího hraběte z Brabantu Hermana II. Lotrinského (* 20. září 1085). Ačkoli odpovídající hrabství bylo poměrně malé (omezené na území mezi řekami Senne a Dender), jeho název byl od 13. století aplikován na celou zemi pod kontrolou vévodů. V roce 1190, po smrti Geoffroye III., se Jindřich I. stal také vévodou Lotrinským.
V roce 1288 se vévodové z Brabantu stali také vévody z Limburgu. Titul v roce 1430 připadl burgundským vévodům. Později následoval burgundské dědice až do francouzské revoluce, ačkoli severní část území Brabantu ve skutečnosti řídily v průběhu 17. a 18. století Spojené provincie.
Titul vévody nebo vévodkyně z Brabantu dnes označuje, od vydání královského dekretu ze dne 16. prosince 1840 (pozměněného v roce 1991), dědice belgického trůnu. Současným držitelem je princezna Elisabeth.
Reginarové (Lovaňové)
Hrabě z Lovaně, hrabě z Bruselu a lankrabě Brabantský:
- Jindřich III. (1085/1086–1095)
- Geoffroy I. (od roku 1095)
Hrabě z Lovaně, hrabě z Bruselu, lankrabě Brabantský, markrabě Antverpský a vévoda z Dolního Lotrinska:
- Geoffroy I. (1106–1139) byl jmenován vévodou v roce 1106
- Geoffroy II. (1139–1142)
- Geoffroy III. (1142–1190)
Vévoda z Brabantu a vévoda z Lothieru:
- Jindřich I. (1190–1235)
- Jindřich II. (1235–1248)
- Jindřich III. (1248–1261)
- Jindřich IV. (1261–1267)
Vévoda z Brabantu, vévoda z Lothieru a vévoda z Limburku:
Dynastie Valois
Vévoda z Brabantu, vévoda z Lothieru a vévoda z Limburku:
- Antonín, vévoda z Brabantu (1406–1415) (zdědil titul po své tetě, Johaně)
- Jan IV., vévoda z Brabantu (1415–1427)
- Filip I. ze Saint-Pol (1427–1430)
- Filip II. Dobrý (1430–1467)
- Karel I. Smělý (1467–1477)
- Marie (1477–1482)
Habsburkové
- Maxmilián (regent, 1482–1494)
- Filip III. (1494–1506)
- Karel II. (1506–1555)
- Filip IV. (1555–1598) uchvácení Františkem, vévodou z Anjou (Valois) (1582–1584)
- Isabela Klára Evženie a Albrecht (1598–1621)
- Filip V. (1621–1665)
- Karel III. (1665–1700)
Bourboni
- Filip VI. (1700–1706)
Habsburkové a Habsbursko-lotrinská dynastie
- Karel IV. (1706–1740)
- Marie Terezie (1740–1780)
- Josef (1780–1789)
- Leopold (1790–1792)
- František I. (1792–1794)
Dynastický kontext
Belgičané (do roku 1920 Koburkové)
V současném Belgickém království byl titul „vévoda z Brabantu“ obnoven jako dynastický titul u dvora a je tradičně přidělován nejstaršímu synovi nebo dceři panovníka (přestože provincie Severní Brabantsko, která byla součástí historického vévodství, je nyní součástí Nizozemska a je tomu tak od roku 1648).
Nejstarší syn nebo dcera se automaticky stane vévodou/vévodkyní z Brabantu, když se jeho/její otec stane králem Belgičanů; neexistuje žádná ceremonie ani formální přísaha, kterou musí nový vévoda/vévodkyně složit. Když vévoda z Brabantu ztratí svého otce nebo pokud abdikuje, jeho titul přejde na dalšího v linii následnictví a stane se novým králem Belgičanů. Na rozdíl od úřadu krále Belgičanů nemusí nejstarší dítě panovníka dosáhnout věku 18 let, aby se stalo vévodou z Brabantu. Pokud však vévoda nebo vévodkyně z Brabantu nedosáhla věku 18 let, nemůže, jak stanovuje ústava, nastoupit na belgický trůn. Když se princ nebo princezna stane vévodou z Brabantu, má tento titul přednost před ostatními tituly: princ nebo princezna belgická.[1]
Poslední vévoda z Brabantu se stal králem v roce 2013 a přenesl titul na své nejstarší dítě. Současné vévodkyni Elisabeth bylo pouhých 12 let, když se stala vévodkyní v roce 2013. Vévodové a vévodkyně z rodu Belgičanů (do roku 1920 Sasko-Kobursko-Gothajští) jsou následující:
- Leopold II. (1840–1865)
- Leopold, syn Leopolda II. (1865–1869) – jediný princ, který zemřel jako vévoda z Brabantu.
- Leopold III. (1909–1934)
- Baudouin (1934–1951)
- Filip (1993–2013)
- Elisabeth (2013 – dosud)
Legislativa
Článek 1, alinea 2, královského výnosu ze dne 16. prosince 1840 říká od novely v roce 2001: „Titul vévody z Brabantu nebo vévodkyně z Brabantu bude v budoucnu nosit princ nebo princezna, starší syn nebo dcera krále, a pokud chybí, princ nebo princezna, starší syn nebo dcera staršího syna nebo dcery krále“.[2]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Duke of Brabant na anglické Wikipedii.
- ↑ LOI - WET. www.ejustice.just.fgov.be . . Dostupné online.
- ↑ Moniteur Belge - Belgisch Staatsblad. www.ejustice.just.fgov.be . . Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu brabantský vévoda na Wikimedia Commons
- Hrabata z Lovaně: genealogická poznámka (Pozor: některé informace poskytované tímto odkazem mohou být historiograficky zastaralé).
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk