A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Verzování je uchovávání historie veškerých změn provedených v informacích nebo datech. Nejčastěji se používá pro sledování změn ve zdrojových kódech softwaru během jeho vývoje, ale verzovat lze všechny počítačové soubory, a v případě potřeby se verzují i primární data.
Systém správy verzí (Version control system, VCS) obvykle eviduje, kdo, kdy a jakým způsobem změnil které řádky zdrojového kódu programu. Díky tomu lze zobrazit přesný stav sledovaných souborů kdykoliv v minulosti, a pokud úpravy způsobily nežádoucí chování, lze se vrátit ke starší verzi souborů. Každé změně provedené v určitém souboru bývá přiděleno unikátní číslo, obvykle nazývané číslo revize.
Neméně významným prvkem verzování je možnost spolupráce velkého množství programátorů na jednom softwarovém projektu, protože verzovací programy hlídají a pomáhají řešit případné kolize (situace, kdy stejné části zdrojového kódu mění dva či více programátorů současně). K tomu často dochází při vývoji open source programů, na němž se mohou podílet desítky nebo stovky programátorů z celého světa, kteří nejsou v přímém kontaktu. Jakýkoliv větší projekt si dnes nelze bez verzování představit.
Nejznámějšími představiteli verzovacích systémů jsou CVS a Apache Subversion, oba volně dostupné a open source. Oba systémy jsou centralizované – data ukládají na jediný server a většina použití systému (uložení změny, zkoumání změn, návrat k předchozí verzi …) vyžaduje komunikaci se serverem. Na vzestupu je používání distribuovaných systémů správy verzí, u kterých může mít každý vývojář kopii celé historie lokálně, což umožňuje rychlejší práci. Mezi známé distribuované systémy správy verzí patří například Git, Bazaar, Mercurial a další.
Verzovací systémy většinou neuchovávají úplný stav každé revize, ale pouze rozdíly mezi jednotlivými revizemi (pomocí nástrojů typu diff). Tím se obvykle šetří prostor, nevýhodou však bývá zpomalení přístupu.
Modely pro správu zdrojových kódů
Tradiční verzovací systémy používají centralizovaný model, kde se se všemi verzemi pracuje na sdíleném serveru. Pokud se dva vývojáři pokusí změnit stejný soubor ve stejný čas bez použití metod řídících přístup vývojářů, mohou si vzájemně svou práci přepsat. Centralizované verzovací systémy tento problém řeší použitím jednoho ze dvou odlišných „modelů pro správu zdrojových kódů“: zamykání souborů, nebo slučování verzí.
Zamykání souborů
Nejjednodušší metodou prevence problémů způsobených „souběžným přístupem“ je zamykání souborů. V daný okamžik má každý přístup ke všem souborům v centrálním repozitáři. Jakmile si jeden vývojář uzamkne soubor, ostatní ho mohou číst, ale nemohou tento soubor měnit, dokud ho vývojář neuvolní.
Zamykání souborů má jak klady, tak zápory. Systém ochraňuje proti zásadním konfliktům slučování souborů, pokud vývojář radikálně mění mnoho sekcí velkého souboru, nebo velké množství souborů. Nicméně pokud bude jeden vývojář držet soubor zamčený příliš dlouho, ostatní vývojáři se mohou pokusit obejít verzovací systém tím, že soubory změní lokálně a posléze jimi odemčené soubory přepíší a způsobí tím závažné problémy.
Slučování verzí
Většina verzovacích systémů umožňuje více vývojářům upravovat současně stejný soubor. První vývojář nahraje změny do centrálního repozitáře bez potíží. Další vývojáři musí svoje změny zkombinovat (sloučit) se změnami provedenými předchozími vývojáři, aby nedošlo k přepsání dřívějších změn novými změnami.
Slučování dvou souborů může být velice choulostivá operace a často je možné, pouze pokud je struktura dat jednoduchá, jako například u textových souborů. Výsledkem sloučení dvou obrázků vůbec nemusí být obrázek. Vývojář, který kombinuje svůj zdrojový kód s prací předchozích vývojářů musí důkladně zkontrolovat, že změny vzniklé při slučování verzí jsou navzájem kompatibilní a že sloučení nezanese do výsledku logické chyby. Tyto problémy omezují schopnost systémů automaticky či poloautomaticky slučovat soubory, pokud se nejedná o soubory textové. Existují však pluginy umožňující slučování některých netextových souborů.
Integrace
Řada z pokročilejších verzovacích systémů nabízí řadu možností, jak je integrovat do dalších nástrojů. Pro vývojová prostředí jako jsou Oracle JDeveloper, IntelliJ IDEA, Eclipse a Microsoft Visual Studio jsou k dispozici pluginy. Delphi, NetBeans, Xcode a GNU Emacs mají podporu verzování integrovanou.
Odkazy
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu verzování na Wikimedia Commons
- Manuál k Subversion s výtečným úvodem do verzování a obecně používaných technik
- Git a Subversion
- Distribuované verzovací systémy – úvod (1)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk