A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| Volby do Evropského parlamentu 2024 | |
|---|---|
| Stát |  Evropská unie |
| Druh voleb | parlamentní |
| Volební termín | červen 2024 |
| Předchozí volby | Volby do Evropského parlamentu 2019 |
| Následující volby | Volby do Evropského parlamentu 2029 |
Příští volby do Evropského parlamentu se mají konat od 6. do 9. června 2024[1] v souladu s Lisabonskou smlouvou.[2][3] Půjde o desáté parlamentní volby od první přímé volby do Evropského parlamentu v roce 1979 a první volby po brexitu.
Přehled
Očekává se, že volby v tomto volebním období budou jedněmi z nejspornějších voleb v historii Evropského parlamentu vzhledem k nárůstu krajně pravicových stran v průzkumech.[4][5] Zejména EPP překvapuje svou snahou přesvědčit strany v ECR, aby vytvořily široký konzervativní blok,[6] který by mohl narušit dlouhodobou rovnováhu, díky níž se EPP dělí o moc se středolevou S&D a centristickou Obnova Evropy.[7]
Způsob volby a počet poslanců
Do Evropského parlamentu se volí poměrným systémem, v každé zemi mají ale volby jistá specifika. Například v počtu hlasů, které je nutné získat k dosažení mandátu.[8] Ve všech zemích Evropské unie, s výjimkou Francie, Itálie, Irska a Polska, se volí v jednom jediném volebního obvodu pro celý členský stát.
Občané členských států EU mohou volit v těchto volbách i v jiných členských zemích, volí tak ale tu kandidátní listinu, která je platná v daném státě (např. slovenský volič v Polsku volí polské kandidáty apod.).
V důsledku brexitu bylo v lednu 2020 rozděleno 27 křesel britské delegace ostatním zemím.[9] Dalších 46 křesel bylo zrušeno a celkový počet europoslanců se tak snížil ze 751 na 705.[10]
Evropský parlament v únoru 2023 navrhl a v červnu 2023 schválil úpravu rozdělení křesel v Evropském parlamentu a opětovné zvýšení počtu poslanců EP, aby se přizpůsobil vývoji populace.[11] Rada Evropské unie jednomyslně přijme konečné rozhodnutí o velikosti Evropského parlamentu a národních kvótách. Dne 26. července 2023 dosáhla Rada předběžné dohody, která zvýší velikost Evropského parlamentu na 720 křesel.[12]
Níže je uveden přehled dalších specifik volebních systému v jednotlivých zemích:
| Stát EU | Křesla | Datum | Minimální volební věk | Povinné hlasování | Volební obvody | Volební klauzule | Volební systém | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Aktivní | Pasivní | |||||||
 Belgie
|
22(+1) | 9. června[13] | 16[14] | 21 | Ano | 3 | 5 % | D'Hondt |
 Bulharsko
|
17 | 9. června | 18 | 21 | Ne | 1 | — | volební kvóta |
 Česko
|
21 | 7.–8. června[15] | 18 | 21 | Ne | 1 | 5 % | D'Hondt |
 Dánsko
|
15(+1) | 9. června[16] | 18 | 18 | Ne | 1 | — | D'Hondt |
 Estonsko
|
7 | 9. června[17] | 18 | 21 | Ne | 1 | — | D'Hondt |
 Finsko
|
15(+1) | 9. června[18] | 18 | 18 | Ne | 1 | — | D'Hondt |
 Francie
|
81(+2) | 9. června[19] | 18 | 18 | Ne | 1 | 5 % | D'Hondt |
 Chorvatsko
|
12 | 9. června[20] | 18 | 18 | Ne | 1 | 5 % | D'Hondt |
 Irsko
|
14(+1) | 7. června[21] | 18 | 21 | Ne | 3 | — | jeden přenosný hlas |
 Itálie
|
76 | 9. června[22] | 18 | 25 | Ne | 5 | 4 % | Volební kvóta |
 Kypr
|
6 | 9. června[23] | 18 | 21 | Ano | 1 | 1,8 % | Volební kvóta |
 Litva
|
11 | 9. června[24] | 18 | 21 | Ne | 1 | 5 % | Volební kvóta |
 Lotyšsko
|
9(+1) | 8. června[25] | 18 | 21 | Ne | 1 | 5 % | Sainte-Laguë |
 Lucembursko
|
6 | 9. června[26] | 18 | 18 | Ano | 1 | — | D'Hondt |
 Maďarsko
|
21 | 9. června[27] | 18 | 18 | Ne | 1 | 5 % | D'Hondt |
 Malta
|
6 | 8. června[28] | 16 | 18 | Ne | 1 | — | jeden přenosný hlas |
 Německo
|
96 | 9. června[29] | 16 | 18 | Ne | 16 | — | Sainte-Laguë |
 Nizozemsko
|
31(+2) | 6. června[30] | 18 | 18 | Ne | 1 | (≈3,45 %) | D'Hondt |
 Polsko
|
53(+1) | 9. června | 18 | 21 | Ne | 13 | 5 % | D'Hondt |
 Portugalsko
|
21 | 9. června[31] | 18 | 18 | Ne | 1 | — | D'Hondt |
 Rakousko
|
20(+1) | 9. června[32] | 16 | 18 | Ne | 1 | 4 % | D'Hondt |
 Rumunsko
|
33 | 9. června[33] | 18 | 23 | Ne | 1 | 5 % | D'Hondt |
 Řecko
|
21 | 9. června[34] | 17 | 25 | Ano | 1 | 3 % | Hareova kvóta |
 Slovensko
|
15(+1) | 8. června[35] | 18 | 21 | Ne | 1 | 5 % | volební kvóta |
 Slovinsko
|
9(+1) | 9. června[36] | 18 | 18 | Ne | 1 | — | D'Hondt |
 Španělsko
|
61(+2) | 9. června | 18 | 18 | Ne | 1 | — | D'Hondt |
 Švédsko
|
21 | 9. června[37] | 18 | 18 | Ne | 1 | 4 % | Upravený Sainte-Laguë |
Hlavní kandidáti
Systém spitzenkandidatů
V období před volbami do Evropského parlamentu v roce 2014 byl představen nový neformální systém výběru předsedy Evropské komise, který stanovil, že kterákoli stranická skupina získá nejvíce křesel, předsedou Komise se stane její vedoucí kandidát.[38] V roce 2014 byl kandidát největší skupiny Jean-Claude Juncker nakonec nominován a zvolen předsedou Komise.[39] Lídři evropských stran si kladli za cíl znovu použít tento systém v roce 2019, přičemž vybrali hlavní kandidáty a zorganizovali mezi těmito kandidáty televizní debatu.[40] Po volbách byla předsedkyní Komise zvolena německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová, i když před volbami nekandidovala, zatímco Manfred Weber, hlavní kandidát za EPP, která získala nejvíce křesel, nominován nebyl.[41] Po neuplatnění systému v roce 2019 někteří volali po obnovení systému v nadcházejících volbách.[42][43][44]
K roku 2023 EPP,[45] EGP a PEL[46] oznámily svůj záměr nominovat hlavního kandidáta v roce 2024, zatímco ECR a ID to odmítly.[47]