A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Wilhelm Mannhardt | |
---|---|
Narození | 1831 Friedrichstadt |
Úmrtí | 1880 Gdaňsk |
Národnost | německá |
Povolání | etnolog, folklorista, mytolog |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Wilhelm Mannhardt (1831, Friedrichstadt – 1880, Gdaňsk)[1] byl německý etnolog, folklorista a mytolog. Společně s Johannem Gottfriedem Herderem, Jacobem Grimmem, Jamesem Frazerem a Stithem Thompsonem patří k nejvýznamnějším zastáncům folkloristického přístupu k mytologii, byl tím, kdo uvedl do studia germánské mytologie evolucionismus a prvním učencem se systematickým přístupem ke studiu rituálu. Výrazně ovlivnil především Jamese Frazera a jeho Zlatou ratolest.[2][3][4]
Mannhardtův zájem o mytologii byl podnícen četbou Deutsche Mythologie Jacoba Grimma v dětství a z tohoto díla také vycházela jeho raná práce. Na rozdíl od Grimma však došel k závěru, že „nižší“ mytologie není pouhým pozůstatkem předkřesťanské germánské tradice, ale v čase se od nejstarších zásadně neměnící zvláštní vrstva mytologie. Ta byla spojena s rolnictvím, vegetačními kulty a animismem, zatímco „astrální“ mytologie s rozvinutým polytheismem vznikla až jejím rozvinutím. V tom navazoval na myšlení staršího etnologa Wilhelma Schwartze a koncepci přežitků (survivals) Edwarda Burnetta Tylora. Původně také následoval přístup dobové školy komparativní mytologie s jejím chápáním indoevropských božstev jako personifikací nebeských jevů, ale taktéž tento směr bádání s ohledem na kritické připomínky některých filologů zavrhl.[2][4]
Jeho pozdější práce byla založena na sběru folklóru s rolnickou tematikou, kterému se věnoval od 60. let. Poslal zhruba sto padesáti tisíc dotazníků učitelům, farářům, zemědělským sdružením a vzdělávacím institucím v Německu, Francii a Skandinávii, dostalo se mu ale pouze kolem dvou tisíc odpovědí. Další data získal osobním dotazováním. Přesto jeho sbírka zůstávala nekompletní, především geograficky. Shromážděná data se v rámci svého výzkumu snažil zbavit pozdějších nánosů, například křesťanských a racionalistických.[4]
Na získaných datech založil Mannhardt své nejvýznamnější dílo Wald- und Feldkulte „Lesní a polní kulty“, vydané v letech 1874 až 1877 ve dvou svazcích: Der Baumkultus der Germanen und ihrer Nachbarstämme: mythologische Untersuchungen „Stromový kult Germánů a sousedních kmenů: mytologická studie“ a Antike Wald- und Feldkulte aus nordeuropäischer Überlieferung erläutert „Vysvětlení antických lesních a polních kultů skrze severoevropskou tradici“. Základním konceptem práce je die Vegetationsdamon „vegetační démon“, který je personifikace rostlinstva či rostlinného života. V prvním svazku se Mannhardt zaobíral fenomény jako strom života, lesními bytostmi, jako jsou elfové a víly, a zvyky spojenými s jarními a sklizňovými slavnostmi: například stavěním májek nebo uplétáním posledního snopu. V druhém díle se zaměřil na podobné zvyky známé z antických pramenů, stejným tématem se zabývá jeho práce Mythologische Forschungen „Mytologický výzkum“, vydaná posmrtně, roku 1884. Otázka po původu analogií mezi severoevropskými a antickými zvyky nechával Mannhardt otevřenou. Připouštěl možnost společného původu, pozdější výpůjčky i nezávislého vzniku v podobných podmínkách. Za nejzazší pramen těchto zvyků ale považoval koncepci animace a personifikace, což se podle něho odrážela v dávání jmen stromům, ratolestem, snopům, figurínám a vegetací oděným lidem.[4]
Reference
- ↑ Mannhardt, Wilhelm . Katalog der Deutschen Nationabibliotek . Dostupné online. (německy)
- ↑ a b REICHSTÄTER, Jan. Předkřesťanská náboženství severních Indoevropanů: Tradice Keltů, Germánů a Baltů v kritické perspektivě humanitních věd. Brno: Masarykova univerzita, 2009. ISBN 978-80-210-9579-3. S. s. 83.
- ↑ BOLLE, Kees W. Myth . Encyclopaedia Britannica, rev. 12. 2. 2024 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d TYBJERG, Tove. Wilhelm Mannhardt - A Pioneer in the Study of Rituals . Scripta Instituti Donneriani Aboensis, rev. 12. 2. 2024 . Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Wilhelm Mannhardt na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk