A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Zeměpisné souřadnice (koordináty) se používají k určení polohy na povrchu Země. Nejčastěji se používají tři údaje: zeměpisná šířka a zeměpisná délka udávané ve stupních a nadmořská výška v metrech nad mořem.
Jednotlivé souřadnice
Zeměpisná šířka udává, na jaké rovnoběžce se dané místo nachází a tedy jaká je jeho úhlová vzdálenost od rovníku. Zeměpisná šířka se pohybuje mezi 0° (rovník) a 90° (zemské póly) a rozlišuje se severní a jižní podle severní a jižní polokoule. Zápis souřadnice pak vypadá např. 50.0764133N (N - North, označuje severní polokouli. S - South pro jižní polokouli) nebo N 50°4.5848', případně 50°4'35.088"N. V češtině se původně používaly zkratky pro severní šířku (s. š.) nebo jižní šířku (j. š.). Někdy se místo zkratek využívá kladná hodnota pro hodnoty severní šířky a záporná hodnota pro hodnoty jižní šířky.
Zeměpisná délka udává, na jakém poledníku se místo nachází, tedy jaká je jeho úhlová vzdálenost od základního poledníku. Zeměpisná délka se pohybuje mezi 0° (nultý poledník procházející Greenwichem) a 180° (protilehlý poledník, kterým prochází datová hranice). Rozlišuje se východní a západní podle východní a západní polokoule. Zápis souřadnice pak vypadá např. 14.4233839E (E - East, označuje východní polokouli. W - West pro západní polokouli) nebo E 14°25.40303', případně 14°25'24.182"E. V češtině se původně používaly zkratky pro východní délku (v. d.) nebo západní délku (z. d.). Někdy se místo zkratek využívá kladná hodnota pro hodnoty východní délky a záporná hodnota pro hodnoty západní délky.
Nadmořská výška udává svislou vzdálenost od střední hladiny moře. Ta je teoreticky stanovena jako nulová výška nad zemským povrchem. Udává se v metrech nad mořem (m n. m.) nebo metrech pod hladinou moře, případně, např. v letectví, ve stopách.
Obvykle se souřadnice uvádějí v pořadí zeměpisná šířka – zeměpisná délka. Tradičně se označují řeckými písmeny φ (zeměpisná šířka) a λ (zeměpisná délka). Někdy se označují latinskými písmeny x, y nebo X, Y – pak se souřadnice uvádějí zpravidla v opačném pořadí: nejprve zeměpisná délka (x) a pak teprve zeměpisná šířka (y).
Jednoznačné určení polohy
Pro jednoznačné určení polohy na povrchu Země není nadmořská výška nutná, například pro nalezení místa v mapě nebo na glóbusu postačí zeměpisná šířka a délka. Třetí souřadnici nahradí údaj o tom, že se místo nachází na zemském povrchu. Nadmořskou výšku však ze zbývajících dvou souřadnic nelze zjistit přímo (vypočítat), ale lze ji odečíst z map, které jsou výsledkem mapování terénu dané oblasti.
Zeměpisné souřadnice jsou v podstatě sférické souřadnice s počátkem ve středu Země. Zeměpisná šířka a délka určují polohový vektor, směr od počátku souřadnic, ve kterém se dané místo nachází (na zemském povrchu). Třetí sférickou souřadnicí by byla vzdálenost daného místa od počátku souřadnic, tedy poloměr Země v daném místě neboli vzdálenost od středu Země. Z praktických důvodů je však místo toho měřena od mezinárodně určené „nulové“ výšky na povrchu Země.
Zjišťování souřadnic
Souřadnice lze zjistit odečtením z mapy (či podle jiného referenčního bodu) nebo je změřit v daném místě v terénu. Od roku 2000, kdy byl americký vojenský systém GPS uvolněn pro civilní využití, se zeměpisné souřadnice nejčastěji měří zařízením pro příjem a zpracování signálu z družicového polohového systému. Předtím se používala astronavigace, tedy zjišťování polohy nebeských těles pomocí sextantu a výpočet souřadnic za pomocí astronomických tabulek a hodinek určujících přesný (greenwichský) čas.
Alternativní zeměpisné souřadnice
Kromě běžných zeměpisných souřadnic se pro určení zeměpisné polohy na povrchu Země používají i jiné systémy. Příkladem je Mercatorův systém souřadnic (UTM), který dělí zemský povrch soustavou pravidelných mřížek. Z tohoto systému je odvozený Vojenský mřížkový referenční systém (MGRS) užívaný v Severoatlantické alianci (NATO).
Planetografické souřadnice
Na mimozemských tělesech se používají planetografické souřadnice (např. selenografické souřadnice na Měsíci, jovigrafické na Jupiteru nebo heliografické na Slunci).[1]
Reference
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu zeměpisné souřadnice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Zeměpisné souřadnice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk