A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| Zemské volby v Čechách 1908 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Stát |  České království | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Druh voleb | zemské | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Volební termín | 20. února - 5. března 1908 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Předchozí volby | 1901 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Následující volby | 1928 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Výsledky | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Celkem 242 poslanců v Zemském sněmu k většině třeba 122
 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
.jpg)
Zemské volby v Čechách 1908 byly volby konané v Českém království od 20. února do 5. března 1908, kterými byli zvoleni poslanci Českého zemského sněmu coby zákonodárného sboru zemské samosprávy v rámci rakousko-uherského, respektive předlitavského ústavního systému.[1] Probíhaly podle kuriového systému. Šlo o historicky poslední volby do zemského sněmu před jeho paralýzou prostřednictvím obstrukcí a následným rozpuštěním roku 1913. Zemský zákonodárný sbor pro Čechy byl obnoven až v roce 1928 zřízením zemských zastupitelstev.
Dobové souvislosti
V roce 1908 už česká politická scéna díky zavedení rovného a všeobecného volebního práva na celostátní úrovni, poprvé realizovaného ve volbách do Říšské rady roku 1907, nabyla rysů systému více politických stran. Původní dominance staročeské a od počátku 90. let 19. století mladočeské strany byla vystřídána soutěží několika silných, stavovsky a ideologicky definovaných politických subjektů, přičemž podobné rozrůzňování probíhalo i v sudetoněmeckém (českoněmeckém) táboře. I historické strany jako mladočeská se musely vyrovnávat s proměnou volebního systému a založit svou agitaci na daleko širší voličské a společenské základně. Národnostní konflikt obou zemských etnik zároveň zůstával nevyřešen a ani opakovaná kola usmiřovacích a vyrovnávacích konferencí na tom nic neměnila. Ideologické a etnické štěpení se prohlubovalo i na celostátní úrovni. Po čtyřletém funkčním období vlády Ernesta von Koerbera zažívalo Předlitavsko období vládní nestability, rychlého střídání kabinetů a častého zablokování Říšské rady obstrukcemi, na což exekutiva reagovala opakovaně vládnutím mimoparlamentním způsobem.[2]
Výsledky voleb
Volební systém do Českého zemského sněmu odpovídal parametrům, které zde nastavila již únorová ústava roku 1861. Zvoleno bylo 236 poslanců a to ve čtyřech skupinách: kurie venkovských obcí, skupina měst, skupina obchodních a živnostenských komor a kurie velkostatkářská, ve všech s omezeným volebním právem (volební cenzus). Na sněmu pak tyto čtyři volební skupiny tvořily tři kurie (poslanci zvolení za skupinu měst a skupinu obchodních a živnostenských komor zasedali v společné kurii měst). Kromě nich na sněmu zasedalo šest nevolených virilistů, kteří mandát nabývali z titulu své funkce.[3][4]
Sněmovní volby potvrdily ústup pozic mladočeské strany, která sice zůstávala díky omezenému volebnímu právu významnou silou, ale v počtu mandátů ji předstihli čeští agrárníci. Podobně se propadala i pozice tradiční hlavní politické strany českoněmeckého tábora, pokrokové strany. I v sudetoněmecké společnosti uspěli agrární kandidáti a kromě toho i radikálně nacionalistické formace antisemitského a všeněmeckého ražení. Naopak slabé byly české i německé strany katolické orientace. Beze změn zůstal poměr sil mezi oběma politickými proudy velkostatkářů, tedy konzervativním a ústavověrným velkostatkem.[1] Velkostatkáři totiž podobně jako v zemských volbách roku 1901 uzavřeli předběžnou dohodu o rozdělení mandátů s tím, že ve sboru svěřeneckých velkostatků připadne všech 16 křesel konzervativnímu velkostatku a ve sboru nesvěřeneckém pak 33 mandátů konzervativnímu a 21 ústavověrnému velkostatku.[5]
Z národnostního hlediska byl sněm složen z 99 etnických Čechů (včetně 1 virilního mandátu rektora české univerzity) a 90 Němců (včetně 21 proněmeckých a provídeňských ústavověrných velkostatkářů a 1 virilního mandátu rektora německé univerzity). 49 poslanců za konzervativní velkostatek bylo národnostně převážně nevyhraněno, do kategorie národnostně nevyhraněných řadily Národní listy v povolební analýze i 4 zbylé virilní hlasy představitelů katolické hierarchie.[6]
Volební účast
| Kurie | Počet | Účast | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Poslanců | Voličů | Odvolilo | Hlasů | |||
| I. | Velkostatky | 70 | 457 | 166 | 8 204 | 36.3 |
| II. | Obchodní komory | 15 | 195 | 165 | 517 | 84.6 |
| III. | Města | 72 | 169 023 | 111 054 | 127 113 | 65.7 |
| IV. | Venkovské obce | 79 | 437 085 | 270 925 | 270 925 | 62.0 |
| Dohromady | 236 | 606 760 | 382 310 | 406 759 | 63.2 | |
| Zdroj: [7] | ||||||
Celkové výsledky
| |||||||
| Strana | Hlasy v první volbě | Poslanci | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Abs. | % | ± | Abs. | % | ± | ||
| České strany | |||||||
| Českoslovanská strana agrární | 102 399 | 25.6 | 10.2▲ | 43 | 17.8 | 25▲ | |
| Národní strana svobodomyslná | 44 304 | 11.1 | 20.5▼ | 38 | 15.7 | 28▼ | |
| Strana katolického lidu | 34 076 | 8.5 | 8.2▲ | 1 | 0.4 | 1▲ | |
| Státoprávní strany[p 1] | 24 587 | 6.1 | 1.1▲ | 5 | 2.1 | 2▲ | |
| Společní čeští kandidáti | 6 095 | 1.5 | 1.5▲ | 1 | 0.4 | 1▲ | |
| Národní strana | 5 549 | 1.4 | 0.2▼ | 4 | 1.7 | 2▼ | |
| Česká strana pokroková | 3 126 | 0.8 | 0.6▲ | 1 | 0.4 | 1▲ | |
| Živnostenští kandidáti | 1 990 | 0.5 | 0.5▲ | 0 | – | 0▬ | |
| samostatní mladočeši | 1 744 | 0.4 | 0.4▲ | 2 | 0.8 | 2▲ | |
| samostatní státoprávníci | 1 708 | 0.4 | 0.4▲ | 2 | 0.8 | 2▲ | |
| samostatní agrárníci | 1 543 | 0.4 | 0.4▲ | 0 | – | 0▬ | |
| ženská kandidátka | 199 | 0.1 | 0.1▲ | 0 | – | 0▬ | |
| samostatní kandidáti | 3 964 | 1.0 | 0.4▲ | 1 | 0.4 | 1▲ | |
| Češi celkem | 231 284 | 57.6 | 1.1▲ | 98 | 40.5 | 1▲ | |
| Německé strany | |||||||
| Německá agrární strana | 31 906 | 8.0 | 5.9▲ | 15 | 6.2 | 12▲ | |
| Německá radikální strana | 27 880 | 7.0 | 7.0▲ | 15 | 6.2 | 15▲ | |
| Německá pokroková strana | 18 728 | 4.7 | 5.5▼ | 19 | 7.9 | 7▼ | |
| Německá lidová strana | 10 656 | 2.6 | 2.8▼ | 8 | 3.3 | 6▼ | |
| Všeněmecké sjednocení | 9 450 | 2.4 | 11.6▼ | 4 | 1.7 | 21▼ | |
| Společní němečtí kandidáti | 6 826 | 1.7 | 1.7▲ | 0 | – | 0▬ | |
| Křesťansko-sociální strana | 6 508 | 1.6 | 0.5▲ | 2 | 0.8 | 1▲ | |
| samostatní agrárníci | 4 394 | 1.1 | 1.1▲ | 1 | 0.4 | 1▲ | |
| samostatní radikálové | 863 | 0.2 | 0.2▲ | 1 | 0.4 | 1▲ | |
| Německá lidová strana dělnická | 104 | 0.0 | 0.0▬ | 0 | – | 0▬ | |
| samostatní kandidáti | 3 814 | 1.0 | 1.0▲ | 3 | 1.2 | 3▲ | |
| Němci celkem | 121 129 | 30.3 | 4.3▼ | 68 | 28.1 | 4▼ | |
| Národnostně nevyhraněné strany | |||||||
| Sociální demokracie | 39 443 | 9.8 | 5.1▲ | 0 | – | 0▬ | |
| Velkostatkářské strany | |||||||
| Strana konzervativního velkostatku | 5 136 | 1.3 | 1.2▼ | 49 | 20.2 | 0▬ | |
| Strana ústavověrného velkostatku | 3 066 | 0.8 | 0.7▼ | 21 | 8.7 | 0▬ | |
| Velkostatkáři celkem | 8 202 | 2.1 | 1.9▼ | 70 | 28.9 | 0▬ | |
| virilní poslanci | – | – | – | 6 | 2.5 | 0▬ | |
| Neplatné a roztříštěné hlasy | 6 701 | 1.6 | – | – | – | – | |
| Celkem hlasů | 406 759 | 100 | – | 242 | 100 | – | |
| Celkem odevzdaných lístků | 382 310 | 100 | – | – | – | – | |
| Registrovaní voliči/účast | 606 760 | 63.2 | – | – | – | – | |
| Zdroj: [7][8] | |||||||