A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Zpráva o třetím českém hudebním obrození je označována jako ideový manifest kultury undergroundu 70. let, jejímž autorem je básník Ivan Martin Jirous přezdívaný Magor. Text napsal v únoru 1975 v měšickém zahradním skleníku s myšlenkou, že Zpráva bude jednou z částí sborníku textů undergroundových spisovatelů, ale Zpráva nikdy v takovéto podobě nevznikla.[1] Dílo Ivana M. Jirouse navazuje na tzv. druhé hudební obrození, které probíhalo v 60. letech. Hlavní tematikou je otázka umělecké svobody a žití v pravdě, které doprovází pojmy jako „osvobodit se”, nebo „establishment”. Často se odkazuje na evropské myslitele a spisovatele 18. a 19. století.[2] Dílo nebylo určené pouze pro úzký okruh osob, kterými se zabývá. Cílem bylo rozšířit povědomí o Zprávě mezi mládeží, a získat si tak příznivce undergroundové komunity. Velký ohlas a zároveň nejvíce kritiků (např. Milan Knížák, Jan Ságl, nebo Václav Černý) měl text u intelektuálů tehdy vznikajícího paralelního polis.[3] Text se šířil, buď samizdatově, nebo pomocí přednášek. Zpráva se dostala i do ruského exilového časopisu Kontinent, kde vyšla v ruštině. Časopis byl dlouhodobě sledován tajnou službou KGB, což i zvýšilo nátlak StB na celou undergroundovou komunitu.[4]
Žánr a obsah
Zprávu, díky věcnosti, informovanosti a snaze o objektivitu, lze zařadit mezi publicistický žánr. Je rozdělena do 13 kapitol a obsahuje velké množství mott.[5]
Ivan M. Jirous ve své Zprávě o třetím českým hudebním obrození charakterizuje underground jako duchovní pozici intelektuálů a umělců, kteří se vědomě kriticky vymezují vůči světu, ve kterém žijí. Je to činnost lidí, kterou establishment nepřijímá. Tito lidé se smířili s tím, že uvnitř legality nejsou možné žádné změny a nechtějí být ani její součástí. Snaží se svým uměleckým dílem o destrukci establishmentu.[6] Nepoužívá termín kontrakultura, ale lze tento pojem vyčíst z části knihy, kde zmiňuje oficiální první a druhou kulturu, kterou je nutné provozovat i z důvodu toho, že jde proti systému.[7]
Ivan M. Jirous vysvětluje důvody, proč je období 70. let nazýváno třetí hudební obrození a současně informuje čtenáře, jakou dobu lze nazývat období druhého obrození. Odkazuje na výrok Karla Vojáka, který právě jako první použil termín období druhého obrození k označení rozsáhlého vzniku rockových kapel po celém Československu a převážně v Praze v průběhu 60. let. Jirous toto období hodnotí nadmíru kladně, jelikož kapely, které neměly možnost dělat muziku, kvůli nevyhovujícímu původu, nebo kvůli nedostatku hudebního vzdělání, měly možnost vystupovat. Právě velké množství kapel bylo pro rozvoj české hudby zásadním. „Kapely hrály a rozpadaly se a sdružovaly se v nové. Jak jinak se o sobě mohou dozvědět lidé spřízněných názorů a povah než tím, že si navzájem na relativně veřejném fóru předvedou to, co dovedou?”[8]
Jirous také zároveň kritizuje systém v 70. letech, protože neposkytuje mladým lidem dostatek informací a svobody, dává tedy i tuto kritiku do souvislosti s mladými členy undergroundových hudebních skupin. „Jak mají zakládat nové životaschopné skupiny mladí lidé dneska, když nemají potřebné spontánně vznikající hudební zázemí, v němž by se mohli srovnávat, setkávat a rozcházet se podle své svobodné vůle.” [9] Jirous považuje rok 1973 za začátek třetího hudebního obrození díky vzniku dvou zásadních undergroundových hudebních skupin DG 307 a Sen noci svatojánské band, zároveň píše, že se začaly pořádat akce, kde vystupovaly kapely různých hudebních žánrů. Čím dál tím více bylo důležitější, co hudební skupiny s odlišnou hudební ideologií spojuje s bojem proti kulturní politice establishmentu.[10]
Rozebírá hudební skupinu The Primitives Group, se kterou přišel „fenomén undergroundu– i když zatím nikoli vědomě, ale v rovině pocitové.” Skupina také poskytla českému publiku hudbu americké undergroundové scény (např. Jimi Hendrix, Grateful Dead, The Doors, The Fugs, The Mothers of Intention Franka Zappy), což pro budoucí českou scénu bylo zásadní, jestliže chtěla být na úrovni světové hudební scény. Jirous vnímá The Primitives Group ne jako zprostředkovatele undergroundového hnutí „vytvářející stranou zavedené společnosti vlastní svébytný svět s jiným vnitřním nábojem, jinou estetikou a v důsledku toho i jinou etiku”, ale spíše zprostředkovatele současné hudby psychedelic sound.[11]
Jirous píše rozsáhle o hudební kapele The Plastic People of the Universe, o jejím vzniku v roce 1968 a o změnách, které skupina s sebou přinesla. The Plastic People of the Universe chápali underground „mytologicky jako svět odlišné mentality”, který se odlišuje od myšlení lidí, kteří žijí v sevření establishmentu. Vyzdvihuje také spojitosti mezi skupinami The Plastic People of the Universe a The Primitives Group, ať stylem vystupování, nebo uváděním zahraniční hudby na českou hudební scénu (např. skupina The Velvet Underground). Jirous mluví o tom, že tzv. mytologický underground se přeměnil na underground vnímaný jako kulturně sociologický a vrací se tak do 60. let, jak ho vnímali Sanders, Ginsberg, Nuttall a Leary.[12] Co se týče hudební experimentální tvorby druhého období skupiny The Plastic People of the Universe, která se projevovala zhudebněním básní, Jirous vyzdvihuje básně Williama Blakea, Edmunda Spensera, nebo Jiřího Koláře, ale především tvorbu Egona Bondyho. [13]
Zpráva popisuje, jak establishment v době normalizace v 70. letech potlačoval hnutí undergroundu, např. skladby a názvy kapel nesměly mít ve svém názvu angličtinu. Na rozdíl od některých rockových skupin se The plastic people of the Universe nehodlala podřídit establishmentu, i přes skutečnost, že jim bylo jako skupině zakázáno hrát. Díky své činnosti a vůbec své existenci hudební skupina ukázala společnosti, že underground není nový „hudební směr, ale životní a duchovní postoj.”
„Jakmile položí ďábel (který dnes mluví ústy establishmentu) první podmínku, přistřihněte si vlasy, jenom tak trošku, a budete moci hrát, je třeba říci ne. Jakmile ďábel (který dnes mluví ústy establishmentu) řekne – změňte si název a budete moci hrát dál to, co hrajete, je třeba říci – ne, nebudeme tedy hrát. Není v moci establishmentu zabránit hrát těm, kteří se zřekli všech výhod, které plynou z pozice profesionálního hudebníka. Establishment může přiskřípnout jenom toho, kdo se chce mít lépe než druzí. Na toho, kdo chce líp žít, ne ve smyslu hmotného zabezpečení, ale ve smyslu hledání a sledování pravdy, má establishment malé drápky.”[14]
Reference
- ↑ KUDRNA, Ladislav. Od mániček k undergroundu. 2019. vyd. : Ústav pro studium totalitních režimů S. 72–73.
- ↑ KUDRNA, Ladislav. Podhoubí undergroundu. : Ústav pro studium totalitních režimů, 2018. S. 30.
- ↑ JIROUS. Od Mániček k undergroundu. : , 2019. S. 70, 76.
- ↑ Písemný materiál k besedě „Bojanovice 1976“ - Festival druhé kultury (ÚSTR, 2.4.2009) (ustrcr.cz) . Ústav pro studium totalitních režimů . Kapitola Bojanovická ikona 30 let stará. Dostupné online.
- ↑ KUDRNA, Ladislav. Od mániček k undergroundu. 2019. vyd. : Ústav pro studium totalitních režimů
- ↑ JIROUS, Ivan Martin. Magorův zápisník. Praha: Nakladatelství Torst, 1997. S. 182.
- ↑ RYCHETSKÝ, Lukáš. Věci nejsou v pořádku. A2 . . Roč. 2015, čís. 17. Dostupné online.
- ↑ JIROUS, Ivan Martin. Magorův zápisník. : , 1997. S. 159.
- ↑ JIROUS. Magorův zápisník. : , 1997. S. 160.
- ↑ JIROUS. Magorův zápisník. : , 1997. S. 173,174.
- ↑ JIROUS. Magorův zápisník. : , 1997. S. 161.
- ↑ JIROUS. Magorův zápisník. : , 1997. S. 163.
- ↑ KUDRNA. Od mániček k undergroundu. : , 2019. S. 80.
- ↑ JIROUS, Ivan Martin. Magorův zápisník. : s.n., 1997. S. 166.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Zpráva o třetím českém hudebním obrození na moderni-dejiny.cz
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk