Zpravodajství je jedna ze základních novinářských činností. Zpravodajstvím se rovněž nazývá výsledek této činnosti. Jedná se o organizované informování.^[1] Zpráva je popis děje, který jeden člověk nebo skupina lidí předává jiným lidem, přičemž daný jev se stal nebo nestal, popřípadě stane nebo nestane. Jde o zpravování publika o aktuálních událostech, jejich výběr (gatekeeping), třídění a základní interpretaci nebo širší souvislosti.

Jak má vypadat zpravodajství?

Zpravodajství by mělo být:

• rychlé
• přesné
• vyvážené
• nepředpojaté (nezaujatost, nestrannost)
• poctivé při výběru
• objektivní

Jednou z klasických zásad zpravodajství je „5 W“ – z anglického: Who? What? When? Where? and Why? – česky: Kdo? Co? Kdy? Kde? a Proč?

Další klasickou zásadou žurnalistiky je také přísné dělení na zprávu a komentář. Oproti publicistice zpráva nesmí obsahovat novinářův názor.

Zpravodajství je vůbec nejstarší součástí žurnalistiky, původně informovalo o ekonomických záležitostech, přírodních katastrofách, politice, senzacích apod.

Lidé reagují více na negativní než na pozitivní zprávy.^[2] Stránkám, které poskytují zpravodajství, se říká zpravodajský portál či web.

Odkazy

Reference

Související články

• Žurnalistická etika
• Veřejnoprávní médium
• Redaktor
• Zpravodajská agentura

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu zpravodajství na Wikimedia Commons
• Téma Zpravodajství ve Wikicitátech
• Slovníkové heslo zpravodajství ve Wikislovníku