A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ázerbájdžánština
Azərbaycan dili Азәрбајҹан дили آذربایجان دیلی | |
---|---|
Mapa rozšíření jazyka | |
Rozšíření | Ázerbájdžán, Írán a také v částech států Gruzie, Irák, Kazachstán, Rusko, Sýrie, Turecko, Ukrajina |
Počet mluvčích | 25–30 milionů |
Klasifikace |
|
Písmo | Latinka v Ázerbájdžánu (dříve cyrilice), Perská abeceda v Íránu |
Postavení | |
Regulátor | není oficiální regulátor |
Úřední jazyk | Ázerbájdžán (severní dialekt), Irák (jižní dialekt – je uznáván jako oficiální na severu Iráku, kde žijí Turkmeni) |
Kódy | |
ISO 639-1 | az |
ISO 639-2 | není |
ISO 639-3 | aze |
Ethnologue | aze |
Wikipedie | |
az.wikipedia.org (severní) azb.wikipedia.org (jižní) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ázerbájdžánština či azerština je turkický jazyk, kterým mluví Ázerbájdžánci, kteří žijí hlavně v Ázerbájdžánské republice, kde se mluví o severní variantě ázerbájdžánštiny, a v ázerbájdžánské oblasti v Íránu, kde se mluví o jižní variantě ázerbájdžánštiny. Ačkoli mezi oběma formami ázerbájdžánštiny existuje velmi vysoký stupeň vzájemné srozumitelnosti, existují značné rozdíly ve fonologii, lexikonu, morfologii, syntaxi a zdrojích výpůjček.
Severní ázerbájdžánština má oficiální status v Ázerbájdžánské republice a Dagestánu (federální subjekt Ruska), ale jižní ázerbájdžánština nemá oficiální status v Íránu, kde žije většina Ázerbájdžánců.
V Ázerbájdžánu se nazývá Azərbaycan dili, Ázerbájdžánci ji často nazývají také Türki.
Rozšíření jazyka
Celkově ázerbájdžánštinu používá 25 až 30 milionů rodilých mluvčích. (Asi 16 až 23 milionů v Íránu, 8 milionů v Ázerbájdžánu a 800 000 v dalších menších komunitách.) Jde o turkický jazyk oghuzské větve blízce příbuzný turečtině ovlivněný perštinou a arabštinou.
Další dialekty jazyka jsou používány v severozápadních oblastech Íránu (Íránský Ázerbájdžán), kde jde o převládající jazyk a zároveň lingvu franku pro ostatní tamní menšiny, například Kurdy, Armény a další. Jazyk je dále rozšířen v Dagestánu (Rusko), jihovýchodní Gruzii, severním Iráku a východním Turecku.
Mezi ázerbájdžánštinou a jinými oghuzskými jazyky (např. turečtinou, turkmenštinou či kaškajštinou v Turecku, na Kavkazu, Kypru a Balkáně, v Iráku, Sýrii a západní Evropě), je poměrně vysoká úroveň vzájemné srozumitelnosti. Počet rodilých mluvčích v této podskupině dosahuje 100 milionů a celkový počet mluvčích 125 milionů.
Písmo
Severní ázerbájdžánština používala do roku 1929 pro zápis arabské písmo. Od roku 1929 do roku 1939 používala latinku. Jelikož byl Ázerbájdžán součástí Sovětského svazu, v roce 1939 se pro zápis začala používat cyrilice. Po osamostatnění Ázerbájdžánu v roce 1991 se tam ázerbájdžánština opět začala psát latinkou, upravenou podle tureckého pravopisu. V Dagestánu se nadále používá cyrilice.
Jižní ázerbájdžánština používá a vždy používala arabské písmo.
Ázerbájdžánská abeceda sestává z 32 písmen.
Velká písmena:
Malá písmena:
Ázerbájdžánština má 9 samohlásek (A, E, Ə, I, İ, O, Ö, U, Ü) a 23 souhlásek:
Výslovnost
Následující tabulka obsahuje vývoj ázerbájdžánské abecedy a její přibližnou výslovnost v češtině:
Arabské písmo | Latinka | Cyrilice | Latinka | Výslovnost v češtině |
---|---|---|---|---|
do roku 1929 | 1929–1939 | 1939–1991 | 1991 | (přibližná) |
ا,آ | A a | А а | A a | jako a |
ﺏ | B b | Б б | B b | jako b |
ﺝ | Ç ç | Ҹ ҹ | C c | jako dž |
چ | C c | Ч ч | Ç ç | jako č |
ﺩ | D d | Д д | D d | jako d |
E e | Е е | E e | jako e | |
ﻉ ,(کسره) | Ə ə | Ә ә | Ə ə | jako æ), je překládáno jako ä, a někdy jako e |
ﻑ | F f | Ф ф | F f | jako f |
گ | G g | Ҝ ҝ | G g | jako g' |
ﻍ | Ƣ ƣ | Ғ ғ | Ğ ğ | prodlužuje předchozí samohlásku |
ﺡ,ﻩ | H h | Һ һ | H h | jako h |
ﺥ | X x | Х х | X x | jako ch |
Ь ь | Ы ы | I ı | tzv. zadopatrové i, jako y | |
ی | I i | И и | İ i | jako i |
ژ | Ƶ ƶ | Ж ж | J j | jako ž |
ﻙ | K k | К к | K k | jako k |
ﻕ | Q q | Г г | Q q | jako g |
ﻝ | L l | Л л | L l | jako l |
ﻡ | M m | М м | M m | jako m |
ﻥ | N n | Н н | N n | jako n |
ﻭ | O o | О о | O o | jako o |
Ɵ ɵ | Ө ө | Ö ö | jako německé ö | |
پ | P p | П п | P p | jako p |
ﺭ | R r | Р р | R r | jako r |
ﺙ,ﺱ,ﺹ | S s | С с | S s | jako s |
ﺵ | Ş ş | Ш ш | Ş ş | jako š |
ﺕ,ﻁ | T t | Т т | T t | jako t |
ﻭ | U u | У у | U u | jako u |
ﻭ | Y y | Ү ү | Ü ü | jako německé ü |
ﻭ | V v | В в | V v | jako v |
ی | J j | Ј ј | Y y | jako j |
ﺫ,ﺯ,ﺽ,ﻅ | Z z | З з | Z z | jako z |
Příklady
Číslovky
Ázerbájdžánsky | Česky |
bir, бир | jeden |
iki, ики | dva |
üç, үч | tři |
dörd, дөрд | čtyři |
beş, беш | pět |
altı, алты | šest |
yeddi, једди | sedm |
səkkiz, сǝккиз | osm |
doqquz, доггуз | devět |
on, он | deset |
Vzorový text
Otče náš (modlitba Páně)
- Göylərdə olan Atamız,
- Adın müqəddəs tutulsun.
- Padşahlığın gəlsin.
- Ko olsun Senin istediin,
- Göydə olduğu kimi Yerdə də
- Sənin iradən olsun.
- Gündəlik çörəyimizi bizə bu gün ver.
- Bizə borclu olannarı bağışladığımız kimi
- Bizi borclarımızı da bağısla.
- Bizi sınağa çəkmə,
- Lakin bizi şəndən xilas et.
- Amin.
Všeobecná deklarace lidských práv
ázerbájdžánsky (latinka) |
Bütün insanlar ləyaqət və üquqlarına görə azad bərabər doğulurlar. Onarın şüuralrı və vicdanları var və bir-birlərinə münasibətdə ardaşlıq runhunda davranmalıdırlar. |
ázerbájdžánsky (cyrilice) |
Бүтүн инсанлар ләјагәт вә һүгугларына ҝөрә азад бәрабәр доғулурлар. Онларын шүурлары вә виҹданлары вар вә бир-бирләринә мүнасибәтдә гардашлыг руһунда давранмалыдырлар. |
česky |
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu ázerbájdžánština na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo ázerbájdžánština ve Wikislovníku
- Popis ázerbájdžánských abeced od 7. století po dnešek (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk